78A 3/2015-36           U S N E S E N Í   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobce: K. P., nar. „X“, bytem „X“, zastoupeného JUDr. Miroslavem Hlavničkou, advokátem se sídlem v Praze 1 – Nové Město, ul. Politických vězňů č. p. 1272/21, PSČ 110 00, proti žalovanému: Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, se sídlem v Ústí nad Labem, ul. Velká Hradební č. p. 3118/48, PSČ 400 02, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2015, č. j. 56/DS/2015, JID: 3077/2015/KUUK/Hyk,                                        takto:                                                                         I.  Řízení se  z a s t a v u j e. II.  Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se v r a c í  zaplacený soudní poplatek v částce 2.000,-Kč. Částka 2.000,-Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ze dne 5. 1. 2015, č. j. 56/DS/2015, JID: 3077/2015/KUUK/Hyk, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Děčína, odbor správních činností a obecního živnostenského úřadu (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 13. 5. 2014, č. j. OSC/43671/2014/HaZ, sp. zn. OSC/R2-750/22868/2014, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků dle ust. § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 a ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), jichž se dopustil dne 9. 3. 2014 ve 21:45 hod. na ul. Teplická v Děčíně tím, že řídil motorové vozidlo tov. značky MITSUBISHI, model Lancer, r. z. „X“, ačkoliv nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění dle ust. 81 zákona o silničním provozu, a tím, že užil motorové vozidlo, které nesplňovalo technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, když technická prohlídka na předmětném motorovém vozidle byla platná do 16. 5. 2013, čímž žalobce jednak porušil ust. § 3 odst. 3 písm. a) a jednak ust. § 5 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, za což mu byla dle ust. § 125c odst. 4 písm. a) ve spojení s ust. § 125c odst. 5 zákona o silničním provozu uložena pokuta ve výši 25.000,-Kč, zákaz činností spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců a povinnost uhradit náklady správního řízení částkou ve výši 1.000,-Kč. Žalobce se taktéž domáhal zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jakož i přiznání náhrady nákladů řízení. Podáním, které soud obdržel dne 29. 6. 2015, však žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vzal výslovně tuto žalobu zpět s ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2015, č. j. 4 As 95/2015 - 19. Protože projev vůle žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud tudíž v souladu s ust. § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), řízení o předmětné žalobě zastavil. Z důvodu zastavení řízení současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného paragrafu a navíc žalobce náhradu nákladů řízení ani nepožadoval. Podle ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,-Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí žaloby a tím i zastavení řízení došlo před nařízením jednání, musel soud zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,-Kč zkrátit o částku 1.000,-Kč. Z tohoto důvodu výrokem III. tohoto usnesení rozhodl soud o vrácení zbývající části soudního poplatku ve výši 2.000,-Kč. V souladu s citovaným ustanovením soud rovněž rozhodl, že poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 30. června 2015   JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                          samosoudce   Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová