15A 64/2016-11       USNESENÍ      Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: Občanské sdružení Košťan  y,o. s.,  IČ: 228 96 694, se sídlem v Košťanech, ul. Kamenný Pahorek č. p. 540, PSČ 417 23, proti žalovaným: 1. R a d ě  m ě s t a   K o š ť a n y, 2. M ě s t s k é m u    ú ř a d u   K o š ť a n y, oba sídlem v Košťanech, ul. Teplická č. p. 297, PSČ 417 23, v řízení o podání žalobce, které bylo soudu doručeno dne 18. 4. 2016, takto:   I.            Žaloba se odmítá. II.         Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: Žalobce v podání, které bylo soudu doručeno dne 18. 4. 2016 a které bylo označeno jako „Žaloba zákaz obnovitelných zdrojů k výrobě energie a tepla mimo fotovoltaiky. Bylo by tím ohroženo zdraví občanů. Město Košťany má několikanásobně překročenou normu ovzduší, oblast Kamenný Pahorek má dokonce rizikové ovzduší.“, uváděl, že se touto žalobou domáhá zabránění výstavby elektráren a spaloven na katastrálním území města Košťany, neboť obyvatelé města Košťany si tuto výstavbu nepřejí, jak již vyjádřili v petici ze dne 18. 3. 2010. Dále se žalobce v žalobě domáhal zákazu negativních vlivů překračujících hranice pozemku podniku, když byla několikanásobně překročena norma ovzduší. Doplnění textu ÚP o vypuštěnou větu: „Podmínkou pro podmíněné přípustné využití je souhlas ZM se záměrem.“. Podání vysvětlení, jak může zastupitelstvo města rozhodovat o ploše č. 7, která slouží jako fotbalové hřiště, když tento pozemek není ve vlastnictví města, a dále aby město zanechalo stávající výškovou regulaci z roku 2010 beze změn. Z těchto důvodů se žalobce domáhal, aby správní soud vydal následující rozhodnutí, že: „1. Ve změně č. 1 ÚP bylo jasně a položkově vypsáno, co je přípustné a nepřípustné využití. 2. Zákaz obnovitelných zdrojů k výrobě energie a tepla mimo fotovoltaiky. 3. Doplnit k Ploše výroby a skladování (V) a k Ploše smíšené výrobní (VS), zákaz negativních vlivů, které překračují hranici pozemku podniku. 4. Text v ÚP: „Podmínkou pro podmíněné přípustné využití je souhlas ZM se záměrem“ nahradit větou např. „V případě pochybnosti, zda by mohl budoucí záměr znehodnotit dané území nebo přilehlé v jejich hlavních způsobech využití, by mělo záměr posoudit zastupitelstvo města“. 5. Změnu řádku pojednávajícím o typu plochy s rozdílným způsobem využití plochy č.7, která nepatří městu Košťany. 6. V ÚP zanechat stávající výškovou regulaci z roku 2010 beze změn“. Za žalovaného žalobce označil jednak Zastupitelstvo města Košťany a jednak Městský úřad Košťany. Jelikož výše specifikované podání žalobce nesplňovalo veškeré nezbytné náležitosti, aby mohlo být považováno za perfektní žalobu, resp. aby je vůbec bylo možno podřadit pod jeden ze sedmi typů řízení taxativně vyjmenovaných v ust. § 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud žalobce usnesením ze dne 27. 4. 2016, č. j. 15 A 64/2016 - 5, v souladu s ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval, aby odstranil nedostatky daného podání. Tímto usnesením byl žalobce soudem výslovně vyzván, aby uvedl návrh výroku rozsudku tak, aby odpovídal některému typu řízení ve smyslu ust. § 4 s. ř. s., které jsou zde taxativně vyjmenovány. Žalobce byl soudem rovněž výslovně poučen v tom směru, že předestřený návrh výroku podání, které soud obdržel dne 18. 4. 2016, jakož i s přihlédnutím k samotnému obsahu tohoto podání, nelze jednoznačně podřadit pod žádný ze sedmi typů (návrhů) žalob, přičemž žalobce byl soudem výslovně upozorněn, že správní soudy z důvodu nedostatku pravomoci nejsou vůbec oprávněny k tomu, aby mohly bez dalšího zakázat jakémukoliv zastupitelstvu města či městskému úřadu schválenou změnu územního plánu. Žalobce byl soudem poučen o tom, že má možnost pokusit se iniciovat provedení případné změny územního plánu před příslušnými správními orgány. Dále byl žalobce poučen v tom směru, že správní soudy rovněž nejsou oprávněny rozhodnout o tom, které body mají zastupitelé měst na svém zasedání projednávat. V návaznosti na to pak byl žalobce v usnesení ze dne 27. 4. 2016 poučen o tom, že pokud jeho podání, které soud obdržel dne 18. 4. 2016, představuje žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, tj. žalobu dle ust. § 65 a násl. s. ř. s., je třeba v návrhu výroku rozhodnutí uvést, že žádá zrušení konkrétního rozhodnutí správního orgánu; pokud případně představuje žalobu na ochranu před nečinností správního orgánu, tj. žalobu dle ust. § 79 a násl. s. ř. s., je třeba v návrhu výroku rozhodnutí přesně vymezit, kdo se nečinnosti dopouští a v čem nečinnost spočívá, a pokud případně představuje žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, tj. žalobu dle ust. § 82 a násl. s. ř. s., je třeba v návrhu výroku rozhodnutí přesně vymezit, kdo nezákonný zásah činí a v čem tento zásah konkrétně spočívá. K odstranění nedostatků daného podání byla žalobci soudem stanovena lhůta 10 dnů ode dne doručení daného usnesení ze dne 27. 4. 2016 s tím, že žalobci bylo v závěru daného usnesení bylo uděleno i výslovné poučení o tom, že pokud jeho podání nebude ve stanovené lhůtě opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud toto podání odmítne. Žalobce na kvalifikovanou soudní výzvu k odstranění vad jeho podání vydanou v podobě usnesení ze dne 27. 4. 2016 sice reagoval podáním, které soud obdržel dne 10. 5. 2016, v němž ovšem nikterak neprovedl opravu jeho podání, které soud obdržel dne 18. 4. 2016 v intencích rozsáhlého poučení, které se mu dostalo ze strany soudu. Žalobce totiž nadále přes doplňující podání, které soud obdržel dne 10. 5. 2016, požadoval, aby soud vydal rozhodnutí s následujícím výrokem: Nařídit městu Košťany povinnost vyhlásit stavební uzávěru podle ust. § 97 Sb. v části Kamenného Pahorku, Košťany, s tím, že za žalovaného nadále označil Městský úřad Košťany a nově Radu města Košťany namísto Zastupitelstva města Košťany. K tomuto návrhu výroku rozhodnutí pak žalobce připojil obsáhlé odůvodnění a řadu listinných příloh s tím, že odůvodnění a přílohy navazují na jeho prvotní podání, které soud obdržel dne 18. 4. 2016. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je nesporné, že kvalifikovaná výzva v podobě usnesení ze dne 27. 4. 2016, č. j. 15 A 64/2016 – 5, byla žalobci prokazatelně doručena, neboť na ni reagoval podáním, které soud obdržel dne 10. 5. 2016. Žalobce však tímto podáním, jakož ani později k datu vydání tohoto usnesení žalobce vytýkané vady neodstranil v intencích poučení, které mu bylo uděleno soudem. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. platí, že soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.   S ohledem na právě uvedené byl tak soud nucen konstatovat, že žalobce přes kvalifikovanou výzvu soudu v následně stanovené soudcovské lhůtě neuvedl žádný žalobní petit, který by byl souladný se s. ř. s., takže jeho podání, které soud obdržel dne 18. 4. 2016, ve znění doplnění, které soud obdržel dne 10. 5. 2016, nebylo možno subsumovat pod žádný žalobní typ, který je taxativně předvídán v ust. § 4 s. ř. s. Tím se z odstranitelných nedostatků podání žalobce, které soud obdržel dne 18. 4. 2016, ve znění doplnění které soud obdržel dne 10. 5. 2016, staly neodstranitelné nedostatky podmínek řízení v podobě nevymezení předmětu soudního řízení, o němž by soud v rámci správního soudnictví mohl vést soudní řízení. Soud proto s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. a) v návaznosti na ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. předmětné podání představující žalobu ve výroku usnesení ad I. odmítl.   V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O případném vrácení soudního poplatku za podání žaloby soud nerozhodoval, neboť žalobcem do vydání tohoto usnesení soudní poplatek dosud nebyl uhrazen.    Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.  Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.  Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Ústí nad Labem dne 18. května 2016          JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.         předsedkyně senátu     Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová