15Ad 13/2014-45       USNESENÍ        Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: Tomáše Turčana, IČ 656 65 635, se sídlem U Rybníka 147, 434 01 Most, zastoupeného Mgr. Venuší Nedvědovou, advokátkou se sídlem Jiráskova 413, 436 01 Litvínov, proti žalovanému: Státnímu úřadu inspekce práce, IČ 750 469 62, se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2014, č.j. 4437/1.30/14-2, takto:     I.  Řízení se  z a s t a v u j e. II.  Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se v r a c í  zaplacený soudní poplatek v částce 2000,- Kč. Částka 2000,- Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění:      Žalobce se žalobou, jež byla podána v zákonem stanovené lhůtě, která byla zdejšímu soudu jako místně příslušnému postoupena usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2014, č.j. 22 Ad 104/2014-14, prostřednictvím své právní zástupkyně domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2014, č.j. 4437/1.30/14-2, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 1. 10. 2014, č.j. 15671/7.30/14/14.3-3, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 14.000,- Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč, neboť se dopustil správního deliktu na úseku pracovní doby dle ustanovení § 28 odst. 1 písm. l) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v období od 1. 6. 2013 do 13. 6. 2013 nevedl u dvou zaměstnanců evidenci pracovní doby s vyznačením začátku a konce odpracované směny, čímž porušil ustanovení § 96 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce se touto žalobou taktéž domáhal zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně.    Dne 12. 1. 2016 bylo soudu doručeno podání, v němž žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně sdělil soudu, že bere podanou žalobu v plném rozsahu zpět.   Dle ustanovení § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), platí, že soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.      Protože projev vůle žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud tudíž v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s.ř.s., ve výroku ad I. usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil.    Z důvodů zastavení řízení současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. ve výroku ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného paragrafu a navíc žalobce náhradu nákladů řízení ani nepožadoval.    Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ustanovení § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění po 1. 9. 2011, rozhodl ve výroku ad III. usnesení o vrácení soudního poplatku žalobci, který soudu uhradil při podání žaloby ve výši 3.000,- Kč, a to toliko ve výši 2.000,- Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně však o 1.000,- Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 20. ledna 2016                   JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                            předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová