58 A 16/2015 - 15 ČESKÁ REPUBLIKA   Rozsudek jménem republiky          Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. v právní věci žalobce K.V., bytem XX, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 9. 2015, č. j. OD 1373/14-2/67.1/14331/NL,   takto:   I.                   Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 1. 9. 2015, č. j. OD 1373/14-2/67.1/14331/NL, se zamítá.   II.                Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:    Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jako opožděné žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Liberec, odboru dopravy (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 6. 11. 2014, č. j. MML 090827/14/2423/OD/Hrz. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), a byla mu uložena pokuta ve výši 2 000 Kč a povinnost nahradit náklad řízení ve výši 1 000 Kč.   Žalobce v žalobě namítal, že rozhodnutí správního orgánu prvého stupně bylo chybně doručováno zmocněnci žalobce, panu P.K., na adresu XX, a žalovaný pak vycházel z toho, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno fikcí dne 20. 11. 2014. Žalobce tvrdí, že již při podání odporu proti příkazu o uložení pokuty, požádal zmocněnec žalobce o doručování na elektronickou adresu: ... a správní orgán prvního stupně tak měl své rozhodnutí žalobci doručit na tuto elektronickou adresu v souladu s § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Protože tak neučinil, počala dle žalobce lhůta pro podání odvolání běžet dnem, kdy se zmocněnec žalobce dozvěděl o řešení otázky, která byla předmětem řízení. V daném případě se tak stalo dne 28. 2. 2015 z rozhodnutí žalovaného č. j. OD 1373/14-2/67.1/14331/NL. Žalobce okamžitě reagoval podáním odvolání dne 2. 3. 2015. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.   V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že správní orgán prvního stupně doručoval rozhodnutí ze dne 6. 11. 2014, č. j. MML 090827/14/2423/OD/Hrz, nejdříve na e-mail XX a na e-mail  XX. Předávací protokol vypravení je součástí správního spisu (čl. 34). Tehdejší zástupce žalobce však nepotvrdil převzetí písemnosti nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy, která se nevrátila jako nedoručitelná a správní orgán prvního stupně proto doručoval písemnost v souladu s § 19 odst. 8 správního řádu, jako by adresát o doručování na elektronickou adresu nepožádal. Písemnost byla zástupci žalobce doručena dne 20. 11. 2014 v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu. Žalovaný navrhoval, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.   Ze správního spisu vyplynulo, že dne 6. 11. 2014 doručoval správní orgán prvého stupně rozhodnutí z téhož dne, č. j. MML 090827/14/2423/OD-Hrz, nejprve na elektronickou adresu XX. Zmocněnec žalobce převzetí prvostupňového rozhodnutí, nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy nepotvrdil a správní orgán prvního stupně následně rozhodnutí ze dne 6. 11. 2014, č. j. MML 090827/14/2423/OD/Hrz, doručil zmocněnci na adresu XX fikcí dne 20. 11. 2014.  Odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí bylo podáno zmocněncem žalobce dne 2. 3. 2015. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že zásilka obsahující rozhodnutí správního orgánu prvního stupně byla doručována zmocněnci žalobce na adresu  XX. Dne 10. 11. 2014 byla uložena a připravena k vyzvednutí na poštovním úřadě, protože zmocněnec žalobce nebyl v době doručování zásilky poštovním doručovatelem zastižen. O uložení zásilky byl zmocněnec žalobce písemně vyrozuměn a bylo mu zanecháno poučení o právních důsledcích, které s převzetím nebo  nepřevzetím zásilky souvisejí. Dne 21. 11. 2014 byla zásilka v souladu s § 23 odst. 4 správního řádu po uplynutí 10 dnů vložena do domovní schránky zmocněnce žalobce. V souladu s § 24 odst. 1 správního řádu se v daném případě považuje zásilka za doručenou dne 20. 11. 2014. Zákonem stanovená 15 denní lhůta pro podání odvolání začala běžet dne 21. 11. 2014 a skončila dne 5. 12. 2014. Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podal zmocněnec žalobce až dne 2. 3. 2015, tj. skoro tři měsíce po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro podání odvolání. Žalovaný proto odvolání jako opožděné zamítl.   Krajský soud napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející přezkoumal v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a mezích uplatněných žalobních námitek dle § 75 odst. 2 s. ř. s., kterými je soud v duchu dispoziční zásady vázán, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s.   Dle § 19 odst. 8 správního řádu platí, že „písemnosti uvedené v odstavci 4 se na požádání adresáta doručují jiným způsobem podle tohoto zákona; v takovém případě platí, že písemnost je doručena třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána. V případě doručování na elektronickou adresu platí, že písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí doručované písemnosti potvrdí adresát zprávou podepsanou jeho uznávaným elektronickým podpisem. Nepotvrdí-li adresát převzetí písemnosti nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy, která se nevrátila jako nedoručitelná (odstavec 9), doručí správní orgán písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal.“ Odstavec čtvrtý, na nějž odkazuje věta první citovaného ustanovení, pak stanoví, že „do vlastních rukou adresáta se doručují písemnosti podle § 59, § 72 odst. 1, písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to oprávněná úřední osoba.“   Ze správního spisu (č. l. 34) jednoznačně vyplývá, že správní orgán prvního stupně se nejprve pokusil o doručení svého rozhodnutí (písemnosti podle § 72 odst. 1 správního řádu) ze dne 6. 11. 2014, č. j. MML 090827/14/2423/OD-Hrz, na elektronickou adresu, tak jak o to zmocněnec žalobce požádal. Protože však zmocněnec žalobce následující pracovní den po odeslání zprávy převzetí prvostupňového rozhodnutí nepotvrdil a zpráva se nevrátila jako nedoručitelná, doručil správní orgán prvního stupně označené rozhodnutí zmocněnci žalobce na adresu místa trvalého pobytu zmocněnce (v důsledku následné aplikace ustanovení § 19 odst. 8 správního řádu).   V projednávaném případě se zmocněnci žalobce nepodařilo zásilku obsahující prvostupňové rozhodnutí doručit standardním způsobem, a bylo ji tudíž nutné uložit. Dle § 23 odst. 4 správního řádu „Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.“ Dle § 24 odst. 1 správního řádu „Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.“   Zásilka obsahující prvostupňové rozhodnutí byla připravena k vyzvednutí dne 10. 11. 2014, o uložení zásilky byl zmocněnec žalobce písemně vyrozuměn a bylo mu zanecháno poučení. Dne 21. 11. 2014 byla zásilka v souladu s § 23 odst. 3 správního řádu vložena do domovní schránky zmocněnce žalobce. V souladu s § 24 odst. 1 správního řádu se prvostupňové rozhodnutí považuje za doručené dne 20. 11. 2014 a bylo žalobci oznámeno ve smyslu § 72 odst. 1 správního řádu. Odvolání podané zmocněncem žalobce dne 2. 3. 2015 tak bylo jednoznačně opožděné, tj. podané po uplynutí zákonem stanovené 15 denní lhůty (§ 83 odst. 1 správního řádu).   Lze tedy uzavřít, že na základě přezkoumání v rámci žalobních bodů nebylo shledáno napadené rozhodnutí nezákonné, netrpí ani vadami, pro které by je soud musel zrušit z úřední povinnosti, soud proto žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Ve věci soud rozhodoval, aniž by nařídil ústní jednání, a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., když žalobce i žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasili.   O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 60 odst. 1 s. ř. s. věta prvá. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalovanému, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladu řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.     P o u č e n í :        Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Liberci dne 5. září 2016          Mgr. Karolína Tylová, LL.M.,                                                                                                                soudkyně