59 A 1/2016 - 26   U s n e s e n í     Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a JUDr. Pavla Vacka v právní věci žalobce Mgr. A.H., bytem XX, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 9. 2015, č. j. 2015/47212-422/1,    takto:   I. Žaloba proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 9. 9. 2015, č. j. 2015/47212-422/1, se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:    Žalobce se blanketní správní žalobou podanou dne 23. 11. 2015 domáhal u zdejšího soudu přezkumu rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí. Soud jej usnesením ze dne 1. 12. 2015, č. j. 60 Ad 19/2015-4, vyzval k doplnění zákonných náležitostí žaloby v souladu s § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Usnesení bylo vydáno pod sp. zn. 60 Ad 19/2015 samosoudcem, neboť v minulosti již zdejší soud projednával žaloby žalobce směřující proti rozhodnutím žalovaného vydávané ve věcech podpory v nezaměstnanosti a evidence uchazečů o zaměstnání (sp. zn. 60 Ad 5/2013, 60 Ad 6/2013 či 60 Ad 18/2013).   Ve stanovené lhůtě 2 týdnů, jež končila dne 28. 12. 2015, žalobce obligatorní náležitosti žaloby ve smyslu § 71 odst. 1 s. ř. s. nedoplnil. K podáním ze dne 31. 12. 2015 a 2. 1. 2016 soud nemohl dle § 37 odst. 2 věta třetí přihlížet, neboť šlo o podání, jimiž žalobce disponoval řízením a jeho předmětem, a žalobce podání učiněné elektronicky bez elektronického podpisu, nepotvrdil do 3 dnů podáními shodného obsahu nebo jejich originály.   Protože však žalobce osobně soudu alespoň předložil napadené rozhodnutí žalovaného, soud z blanketní žaloby ve spojení s předloženým rozhodnutím žalovaného ze dne 9. 9. 2015, č. j. 2015/47212-422/1, zjistil, proti jakému konkrétnímu rozhodnutí žaloba směřuje. Napadené rozhodnutí bylo vydáno ve věci ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele ve smyslu zákona č. 118/200 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Ve spojení s rozhodnutím Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Liberci ze dne 17. 6. 2015, č. j. MPSV-UP/42159/15/UL, jím bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalobce o uspokojení mzdových nároků za měsíce září až listopad 2014 při platební neschopnosti jeho zaměstnavatele ROBAL, s. r. o.   Podle § 46 odst. 2 s. ř. s. soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věc. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.   Podle stávající judikatury je meritorní rozhodnutí ve věci ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele ve smyslu zákona č. 118/200 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, rozhodnutím, jehož projednání je v pravomoci soudů v občanském soudním řízení dle části páté občanského soudního řádu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2013, č. j. 6 Ads 164/2012-31, publ. ve Sb. NSS 2853/2013 v návaznosti na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2003, č. j. 6 A 97/2002-26, publ. ve Sb. NSS 17/2003).   Z uvedených důvodů soud usnesením žalobu odmítl v souladu s § 46 odst. 2 s. ř. s. O odmítnutí žaloby soud rozhodoval v senátu, neboť se nejednalo o věc, k jejímuž rozhodnutí by byl povolán samosoudce dle § 31 odst. 2 s. ř. s., což vyplynulo až po předložení žalobou napadeného rozhodnutí.   Zároveň soud žalobce v souladu s cit. ustanovením poučuje, že do 1 měsíce od právní moci tohoto usnesení může podat žalobu dle části páté občanského soudního řádu, k jejímuž projednání je věcně příslušný okresní soud.    Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. Žaloba byla odmítnuta, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   P o u č e n í :       Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Liberci dne 6. ledna 2016.            Mgr. Lucie Trejbalová,               předsedkyně senátu