60A 13/2015-24 ČESKÁ REPUBLIKA   Rozsudek jménem republiky         Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou v právní věci žalobce T.Ř., bytem XX, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80, Liberec 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 8. 2015, č. j. OD810/15-3/67.1/15273/RG,   takto:     I.                   Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 5. 8. 2015, č. j. OD810/15-3/67.1/15273/RG, se zrušuje pro nezákonnost a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II.                Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč k rukám jeho právního zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.     Odůvodnění:      Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo jako opožděné zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Česká Lípa, oddělení dopravně správních agend a přestupků (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 3. 6. 2015, č. j. MUCL/29040/2015, kterým byl žalobce shledán vinným z přestupku podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).   Žalobou napadeným rozhodnutím bylo odvolání zamítnuto jako opožděné podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004, správního řádu. Žalovaný vyšel z toho, že odvolání spolu s plnou mocí k zastupování zmocněncem bylo podáno dne 23. 6. 2015, tedy před vypršením stanovené patnáctidenní odvolací lhůty, ovšem toto podání bylo učiněno veřejnou datovou sítí bez použití uznávaného elektronického podpisu. Protože podání nebylo do 5 dnů potvrzeno podáním učiněným písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, nelze podle žalovaného toto podání ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu považovat za včasné. Pokud zmocněnec žalobce podal správnímu orgánu prvního stupně dne 3. 7. 2015 odvolání s plnou mocí podané veřejnou datovou sítí s uznávaným elektronickým podpisem, bylo toto odvolání podáno 3 dny po uplynutí odvolací lhůty, když napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 6. 2015.    Žalobce namítal, že žalovaný zaměnil několik podání, která žalobce učinil. A sice podání ze dne 18. 6. 2015 obsahující odvolání učiněné bez elektronického podpisu, podání ze dne 23. 6. 2015 obsahující odvolání opatřené uznávaným elektronickým podpisem a podání ze dne 3. 7. 2015, kterým byla na výzvu správního orgánu doložena plná moc, rovněž podepsáno uznávaným elektronickým podpisem. Žalobce tvrdil, že podání ze dne 23. 6. 2015 obsahující odvolání bylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem a bylo včasné. K prokázání svého tvrzení žalobce navrhoval, aby soud provedl důkaz printscreenem samotného podání a případně originálem doručené datové zprávy (e-mailu) v elektronické podobě, jak byla podána správnímu orgánu prvního stupně.  Případně nechť je vyžádán znalecký posudek znalcem z oboru kybernetiky, který odpoví na otázku, zda byl e-mail žalobce ze dne 23. 6. 2015 opatřen uznávaným elektronickým podpisem. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení.    V písemném vyjádření k žalobě žalovaný připustil, že teprve nyní mu byla správním orgánem prvního stupně doručena dodejka k podání žalobce ze dne 23. 6. 2015 obsahující odvolání. Žalovaný konstatoval, že dne 23. 6. 2015 žalobce podal odvolání s uznávaným elektronickým podpisem. Navrhoval proto soudu, aby jeho rozhodnutí zrušil jako nezákonné podle § 76 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).    Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí žalovaného v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s. ř. s., a to v mezích a z hlediska uplatněných žalobních bodů, přitom je vázán skutkovým a právním stavem v době rozhodování správního orgánu podle § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s.   K projednání žaloby nařídil soud na žádost žalobce ústní jednání. To se nakonec konalo v nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. za užití § 64 s. ř. s. Žalovaný se k ústnímu jednání bez mluvy nedostavil. Právní zástupce žalobce a jeho substituent sice žádali o odročení jednání z důvodu čerpání dovolené právního zástupce a pohřbu příbuzné substituenta právního zástupce, soud však podané žádosti nevyhověl, neboť omluvu nepovažoval za řádnou, zástupce ani substituent soudu nedoložili svá tvrzení ohledně důležitých důvodů, pro které o odročení již nařízeného ústního jednání žádali.    Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí žalovaného jako odvolacího orgánu, jímž bylo zamítnuto jako opožděné žalobcovo odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 3. 6. 2015. Při přezkumu takového svou povahou procesního rozhodnutí soud pouze zkoumá, zda byly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání jako opožděného podle § 92 odst. 1 správního řádu.    V souzeném případu jsou nakonec skutečnosti rozhodné pro posouzení včasnosti či opožděnosti odvolání mezi účastníky nesporné. Prvostupňové rozhodnutí ze dne 3. 6. 2015 bylo žalobci doručeno dne 14. 6. 2015. Od tohoto dne počíná běžet 15 denní lhůta k odvolání podle § 83 odst. 1 správního řádu. Dne 23. 6. 2015 žalobce podal prostřednictvím svého zmocněnce (dle přiložené plné moci ze dne 18. 6. 2015) odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Dle vyjádření shodných vyjádření žalobce i žalovaného, doloženého printscreenem obrazovky, který zachycuje e-mail podaný zmocněncem žalobce obsahující odvolání, vyplývá, že odvolání bylo učiněno v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem zmocněnce, s platností certifikátu od 23. 6. 2014 do 13. 7. 2015. Z uvedeného tedy vyplývá, že v zákonné odvolací lhůtě žalobce podal odvolání, a to ve formě předvídané § 37 odst. 4 správního řádu. Žalovaný rozhodl o podaném odvolání v rozporu se zákonem, pokud jej podle § 92 odst. 1 správního řádu jako opožděné zamítnul.    Z uvedených důvodů soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro nezákonnost a v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaný podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán vysloveným právním názorem soudu a bude jeho povinností žalobcovo odvolání ze dne 23. 6. 2015 projednat věcně.    Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle kterého účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V daném případu byl žalobce úspěšný, proto mu soud proti žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení.    Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za žalobu dle příslušné položky sazebníku soudních poplatků ve výši 3 000 Kč a odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby ve výši 6 200 Kč [2 úkony právní služby po 3 100 Kč dle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu], náhradou hotových výdajů ve výši 600 Kč (2 paušály po 300 Kč za 2 úkony právní služby dle § 13 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu), a částkou 1 428 Kč odpovídající příslušné 21 % DPH z odměny a příslušné náhrady v souladu s § 57 odst. 2 s. ř. s., celkem tedy 11 228 Kč.     P o u č e n í :       Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Liberci dne 25. února 2016.   Mgr. Lucie Trejbalová,  samosoudkyně