15A 135/2017-18   U S N E S E N Í   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Ing. Martina Jakuba Bruse v právní věci žalobce: Přátelé přírody Krušných hor, z. s., sídlem Wiesenthalova 103/46, 155 00 Praha 5, zastoupeného JUDr. Ing. Rostislavem Pilcem, advokátem, sídlem Podjavorinské 1596/2, 149 00 Praha, proti žalovanému: Městskému úřadu Vejprty, stavebnímu úřadu, sídlem Tylova 870/6, 431 91 Vejprty, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4.1.2017, č.j. MU-VEJ/4218/2016/Sú-Še/R1,                                                      takto:                                                                         I. Žaloba  s e   o d m í t á. II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Městského úřadu Vejprty, stavebního úřadu, ze dne 4.1.2017, č.j. MU-VEJ/4218/2016/Sú-Še/R1, jímž bylo vydáno rozhodnutí o zkušebním provozu. Tímto rozhodnutím byl stavebníkovi podle § 124 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), stanoven zkušební provoz stavby „Pila Kovářská č. p. 227 Kovářská“ na pozemcích st. p. 9/2, 531, 974 a parc. č. 748 v katastrálním území Kovářská a byly stanoveny podmínky pro zkušební provoz včetně toho, že zkušební provoz byl povolen na dobu 14 měsíců. Žalobce se v žalobě současně domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. Žalobce předmětnou žalobu podal dne 14.6.2017, přičemž nezaplatil soudní poplatek, nýbrž v žalobě uvedl, že soudní poplatek bude zaplacen na výzvu soudu. Následně v řízení vedeném s odlišným žalobcem u zdejšího soudu pod sp. zn. 15A 117/2017 došlo ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí rozsudkem ze dne 21.6.2017, č.j. 15A 117/2017 – 52, který nabyl právní moci dne 25.6.2017. Podáním ze dne 17.7.2017, žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vzal výslovně předmětnou žalobu zpět s odůvodněním, že odpadl předmět řízení o žalobě. Zároveň žalobce opětovně vznesl požadavek, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady za předmětné soudní řízení. V daném případě nebyl uhrazen soudní poplatek a soud ani žalobce vzhledem ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí v jiném řízení k zaplacení soudního poplatku nevyzval. Žalobce sice navrhl zastavení řízení a současně přiznání náhrady nákladů řízení, avšak učinil tak před zaplacením soudního poplatku. S ohledem na nastalý skutkový stav soud považuje za potřebné zmínit, že Nejvyšší soud ve svém stanovisku ze dne 4. 7. 1996, sp. zn. Cpjn 68/95, Opjn 1/95, v němž se zabýval výkladem některých ustanovení zákona o soudních poplatcích, mj. uvedl, že zastavení řízení z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení přichází v úvahu jen tehdy, když byl soudní poplatek zaplacen nebo když nelze řízení zastavit pro nesplnění poplatkové povinnosti, protože soud již začal jednat ve věci samé. Soud má přitom za to, že toto stanovisko Nejvyššího soudu je plně aplikovatelné i v rámci správního soudnictví. Předmětné řízení nebylo tedy možné zastavit pro zpětvzetí žaloby, neboť v daném konkrétním případě nebyl ke dni rozhodnutí zaplacen soudní poplatek. Řízení tak mělo být zastaveno pro nesplnění poplatkové povinnosti. Nicméně žalobce k zaplacení soudního poplatku nebyl soudem v předmětném řízení vyzván, neboť došlo ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí v jiném soudním řízení. Soudu proto nezbylo než předmětné řízení ukončit odmítnutím žaloby pro odpadnutí předmětu řízení, tedy pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, a proto postupoval podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s., podle nejž soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Výrok ad II. usnesení o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 větu první s.ř.s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 8. srpna 2017   JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r.                    předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Gabriela Zlatová