15A 205/2017-31   USNESENÍ     Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké a soudců JUDr. Petra Černého Ph.D. a Mgr. Václava Trajera, v právní věci žalobkyně: T. N. N., st. přísl. Vietnam, bytem „X“ , zastoupené Mgr. Bc. Michaelem Kisem, advokátem, se sídlem Kostnická 2916, 430 03 Chomutov, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, poštovní schránka 155/SO, 140 21 Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2017, č. j. MV-61103-4/SO-2017,     takto:    I. Žaloba  se  odmítá.    II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobkyni  se  vrací  přeplatek na soudních poplatcích ve výši 4 000,- Kč. Částka 4 000,- Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.      Odůvodnění      Krajskému soudu v Ústí nad Labem, jako soudu místně příslušnému, byla dne 15. 9. 2017 Městským soudem v Praze postoupena žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2017, č. j. MV-61103-4/SO-2017, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 1. 3. 2017, č. j. OAM-13730-29/PP-2015, kterým byla podle ust. § 87b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 14. 8. 2017 (dále jen „zákon o pobytu“), zamítnuta žalobkyni žádost o přechodný pobyt.  Předmětná žaloba tedy směřovala proti rozhodnutí správního orgánu, na což dopadá právní úprava upravená v ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“). V této souvislosti je ale třeba uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ust. § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců pak platí, že žaloba proti správnímu rozhodnutí musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.  Podle ust. § 40 odst. 1 s.ř.s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.  Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.  Soud z kopie doručenky, kterou si vyžádal od žalovaného, zjistil, že právnímu zástupci žalobkyně bylo napadené rozhodnutí doručeno prostřednictvím datové schránky dne 20. 6. 2017. Tento den je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ust. § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců.  Určující pro počátek lhůty počítané podle dnů byl tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí den 20. 6. 2017 a 30 denní lhůta pro podání správní žaloby tak skončila dne 20. 7. 2017. Žaloba však byla soudu (Městskému soudu v Praze) doručena prostřednictvím systému datových schránek až dne 31. 7. 2017.  Z právě uvedeného je tak zřejmé, že lhůta k včasnému podání žaloby nebyla zachována, když žaloba nebyla v poslední den lhůty předána soudu nebo jemu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence.  S ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s.ř.s. a zákona o pobytu cizinců nezbylo soudu nic jiného, než vyslovit, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta k jejímu podání. Z tohoto důvodu pak soud s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. tuto žalobu pro opožděnost odmítl.  V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož řízení skončilo před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl ve výroku usnesení ad III) rovněž o vrácení žalobkyní zaplacených soudních poplatků v částce 4 000,- Kč, která se skládá z uhrazeného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 3 000,- Kč a z uhrazeného soudního poplatku za podání žádosti ohledně přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000,- Kč. Uhrazené soudní poplatky v celkové výši 4 000,- Kč budou žalobkyni vráceny z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v ust. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.        Poučení: Proti výroku ad I. a ad II. lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Proti výroku ad III. nejsou opravné prostředky přípustné.     V Ústí nad Labem dne 16. října 2017                     JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v. r.                                          předsedkyně senátu  Za správnost vyhotovení: G. Z.