15A 268/2017-25   USNESENÍ  Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse v právní věci žalobce: Ing. T. F., bytem „X“, zastoupeného JUDr. Helenou Tukinskou, advokátkou se sídlem v Teplicích, ul. J. V. Sládka č. p. 1363/2, PSČ 415 10, proti žalovanému:  M ě s t s k é m u   ú ř a d u    Ž a t e c, Stavební a vyvlastňovací úřad, životní prostředí, se sídlem v Žatci, nám. Svobody č. p. 1, PSČ 438 01, v řízení o podání žalobce, které bylo soudu osobně doručeno dne 10. 11. 2017, takto: I. Žaloba  se  o d m í t á. II.  Žádný z účastníků n e m á  právo na náhradu nákladů řízení. III.  Žalobci s e  v r a c í  zaplacený soudní poplatek v částce 11.000,-Kč, který mu bude vrácen z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Žalobce, jednající skrze jím zplnomocněnou právní zástupkyni, v podání, které bylo soudu osobně doručeno dne 10. 11. 2017 a které bylo označeno jako „Žaloba ve věci zániku Honebního společenstva Žiželice a honitby Žiželice“, uváděl, že jako předseda Mysliveckého spolku Žiželice a člen Honebního společenstva Žiželice obdržel od Městského úřadu v Žatci, Stavební a vyvlastňovací úřad, životní prostředí, písemné sdělení o výsledku šetření Ministerstva zemědělství a výzvu ke sjednání nápravy ve věci zániku Honebního společenstva a honitby Žiželice, ze dne 18. 10. 2017. V návrhu petitu podání, které bylo soudu osobně doručeno dne 10. 11. 2017, pak bylo uvedeno, že se žalobce domáhá vydání rozsudku soudu ve znění „Honební společenstvo Žiželice, IČO 491200865, nezaniklo a trvá“. Současně žalobce s výše citovaným podáním podal i písemnost označenou jako „O zdržení se jednání – Návrh na vydání předběžného opatření“, v níž žalobce uváděl, že žádá vydání předběžného opatření, jímž by soud určil místně a věcně příslušnému orgánu státní myslivosti, Městskému úřadu Žatec, Stavební a vyvlastňovací úřad, životní prostředí, aby se do doby pravomocného rozhodnutí soudu v předmětné věci zdržel všech rozhodnutí o honitbě Žiželice ve věcech uznání nové honitby na honebních pozemcích bývalé honitby Žiželice, dále rozhodování o přičlenění honebních pozemků bývalé honitby Žiželice k sousedním honitbám a také zastavení a bránění výkonu práva myslivosti v honitbě Žiželice vyplývajícího z nájemní smlouvy mezi Honebním společenstvem Žiželice a Mysliveckým spolkem Žiželice. S ohledem na předestřený návrh výroku petitu podání, které bylo soudu doručeno dne 10. 11. 2017, jakož i s přihlédnutím k samotnému obsahu tohoto podání, soud dospěl k závěru, že předmětné podání na podkladě těchto skutečností nesplňovalo veškeré nezbytné náležitosti, aby mohlo být považováno za perfektní žalobu, resp. aby je vůbec bylo možno podřadit pod jeden ze sedmi typů řízení taxativně vyjmenovaných v ust. § 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Proto soud žalobce usnesením ze dne 15. 11. 2017, č. j. 15 A 268/2017 - 21, v souladu s ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval, aby odstranil nedostatky daného podání. Tímto usnesením byl žalobce soudem výslovně vyzván, aby uvedl návrh výroku rozsudku tak, aby odpovídal některému typu řízení ve smyslu ust. § 4 s. ř. s., které jsou zde taxativně vyjmenovány. Žalobce byl soudem rovněž výslovně poučen v tom směru, že předestřený návrh výroku daného podání, jakož i s přihlédnutím k samotnému obsahu tohoto podání, nelze jednoznačně podřadit pod žádný ze sedmi typů (návrhů) žalob, přičemž žalobce byl soudem výslovně upozorněn, že správní soudy z důvodu nedostatku pravomoci nejsou vůbec oprávněny k tomu, aby mohly bez dalšího rozhodnout o tom, že jednotlivá honební společenstva nezanikla a trvají. V návaznosti na to pak byl žalobce poučen o tom, že pokud by i přes popsané skutečnosti mělo podání žalobce, které bylo soudu doručeno dne 10. 11. 2017, nadále představovat některý ze sedmi typů správní žaloby dle ust. § 4 odst. 1 s. ř. s., které se týká veřejných subjektivních práv, a to např. žalobu proti rozhodnutí správního orgánu dle ust. § 65 a násl. s. ř. s., případně žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle ustanovení § 82 a násl. s. ř. s., je třeba je doplnit, aby obsahovalo veškeré zákonem požadované náležitosti a bylo dostatečně určité. Současně byl žalobce soudem vyzván, aby případně uvedl správné označení žalující strany v návaznosti na upravený žalobní petit, aby byl souladný s příslušným typem žaloby, a doložil osvědčení (např. stanovy), kdo může za žalobce jednat, pokud by se nejednalo o fyzickou osobu, přičemž soud dosud nemá za to, že by žalobní legitimace svědčila právě žalobci Ing. T. F. K odstranění nedostatků daného byla žalobci soudem stanovena lhůta 10 dnů ode dne doručení daného usnesení ze dne 15. 11. 2017 s tím, že žalobci bylo v závěru daného usnesení uděleno i výslovné poučení o tom, že pokud jeho podání nebude ve stanovené lhůtě opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud toto podání odmítne. Kvalifikovaná soudní výzva k odstranění vad žalobcova podání v podobě výše citovaného usnesení ze dne 15. 11. 2017 byla právní zástupkyni žalobce řádně doručena dne 16. 11. 2017. Na danou výzvu ovšem ze strany žalobce nebylo v soudcovské stanovené lhůtě a ani později k datu vydání tohoto usnesení reagováno, vytýkané vady žalobcova podání nebyly odstraněny v intencích poučení, které mu bylo uděleno soudem. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. platí, že soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.   S ohledem na právě uvedené byl tak soud nucen konstatovat, že žalobce přes kvalifikovanou výzvu soudu v následně stanovené soudcovské lhůtě neuvedl žádný žalobní petit, který by byl souladný se s. ř. s., takže jeho podání, které bylo soudu doručeno dne 10. 11. 2017, nebylo možno subsumovat pod žádný žalobní typ, který je taxativně předvídán v ust. § 4 s. ř. s. Tím se z odstranitelných nedostatků daného podání žalobce staly neodstranitelné nedostatky podmínek řízení v podobě nevymezení předmětu soudního řízení, o němž by soud v rámci správního soudnictví mohl vést soudní řízení. Soud proto s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. a) v návaznosti na ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. předmětné podání představující žalobu ve výroku usnesení ad I. odmítl. V důsledku odmítnutí žaloby soud nerozhodoval o návrhu na vydání předběžného opatření, jelikož tento návrh pozbyl na relevanci.   Současně soud s ohledem na odmítnutí žaloby v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož řízení skončilo odmítnutím podání před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl ve výroku usnesení ad III. rovněž o vrácení soudního poplatku, který žalobce uhradil v celkové výši 11.000,-Kč. Tento soudní poplatek bude žalobci v plné výši vrácen z účtu krajského soudu dle ust. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.  Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.  Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 29. listopadu 2017          JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.         předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: G. Z.