15A 57/2017-17   U S N E S E N Í Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobkyně: T. M. L., nar. „X“, státní příslušnost Vietnam, bytem „X“, zastoupené Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem v Brně, ul. Příkop č. p. 834/8, PSČ 602 00, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem v Praze 4, náměstí Hrdinů 1634/3, PSČ 140 21, poštovní schránka 155/SO, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2016, č. j. MV – 79246-4/SO-2016, takto: I. Žaloba  s e  o d m í t á . II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce, jež byla zdejšímu soudu doručena datovou zprávou dne 13. 2. 2017, domáhala vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 12. 9. 2016, č. j. MV – 79246-4/SO-2016, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 28. 4. 2016, č. j. OAM-3165-17/ZR-2015, kterým byla dle ust. § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zrušena platnost povolení žalobkyně k trvalému pobytu a dle ust. § 77 odst. 3 téhož zákona jí byla k vycestování z území České republiky stanovena lhůta 30 dnů od právní moci napadeného rozhodnutí. Zároveň se žalobkyně domáhala vyslovení nicotnosti i prvostupňového rozhodnutí. Předně je nutné uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení platí, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. V daném případě přitom zvláštní zákon, a to výše citovaný zákon o pobytu cizinců ve svém ust. § 172 odst. 1 výslovně stanovuje, že žalobu proti správnímu rozhodnutí ve věci cizinecké problematiky ohledně platnosti povolení cizinců k pobytu na území České republiky je nutno podat do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu s tím, že zmeškání lhůty nelze prominout. Podle ust. § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně. K výzvě soudu žalovaný předložil spolu s písemným vyjádřením k žalobě relevantní část správního spisu včetně originálu žalobou napadeného rozhodnutí s dokladem o jeho doručení žalobkyni. Na základě toho pak soud mohl zjistit, kdy začala žalobkyni běžet lhůta pro podání správní žaloby, a následně posoudit, zda byla či nebyla zachována lhůta pro podání správní žaloby, neboť před vlastním meritorním přezkumem žalobou napadeného rozhodnutí je soud vždy povinen zabývat se tím, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro tento meritorní přezkum, mezi které podmínka podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě nepochybně patří. Na tomto místě soud podotýká, že již sama žalobkyně v žalobě výslovně připustila, že od oznámení žalobou napadeného rozhodnutí uplynula doba delší dvou měsíců s tím, že tato skutečnost nepředstavuje opožděné podání žaloby. Dle žalobkyně je tomu tak proto, že se žalobou domáhá pouze vyslovení nicotnosti žalobou napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího rozhodnutí, kdy lhůta pro včasné podání žaloby ve smyslu ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. neplatí, neboť tato lhůta se vztahuje pouze na skutečná rozhodnutí. Z obsahu předloženého správního spisu soud k otázce dodržení zákonné třicetidenní lhůty k podání správní žaloby zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo legitimně doručováno do datové schránky právního zástupce žalobkyně, když ten ji zastupoval již ve správním řízení, přičemž k doručení došlo dne 13. 9. 2016. Tento den, tj. 13. 9. 2016, je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. v návaznosti na ust. § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí úterý 13. 9. 2016 a třicetidenní lhůta pro podání správní žaloby tak skončila ve čtvrtek 13. 10. 2016. Z předmětné žaloby ovšem soud zjistil, ostatně jak již bylo poznamenáno shora, že žaloba byla prostřednictvím datové zprávy zdejšímu soudu doručena dne 13. 2. 2017, když tato skutečnost zjevně vyplývá z protokolu k datové zprávě evidované pod č. ID zprávy 441201691. Na základě předloženého dokladu o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného spolu se správním spisem a s ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. tak soudu nezbylo jinak než učinit závěr, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená třicetidenní lhůta k jejímu podání. Proto soud byl nucen v intencích ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu jako opožděnou ve výroku usnesení ad I. bez dalšího odmítnout. V této souvislosti soud poznamenává, že na závěr o opožděnosti žaloby nemá žádný význam skutečnost, zda žaloba brojí vůči nicotnému rozhodnutí či nikoliv, když i v případě napadení rozhodnutí pro jeho tvrzenou nicotnost je nutno zachovat lhůtu k podání žaloby. Tato skutečnost vyplývá z dikce ust. § 72 s. ř. s., která pojednává o tom, že pro zajištění přezkumu správního rozhodnutí v rámci správního soudnictví, a to bez rozdílu, zda se případně napadá nicotné rozhodnutí, je nutno podat včasnou žalobu s tím, že zmeškání lhůty pro podání dotyčné žaloby nelze prominout. Ostatně i v ust. § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců je výslovně uvedeno, že zmeškání lhůty k podání dotyčné žaloby ve třicetidenní lhůtě, a to bez rozdílu, zda se případně napadá nicotné rozhodnutí, nelze prominout.  V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O případném vrácení soudního poplatku nebylo rozhodováno, neboť dosud nebyl žalobkyní uhrazen.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 24. dubna 2017   JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová