15A 97/2017-24   U S N E S E N Í          Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: EMPLOY s.r.o., IČ 28018532, se sídlem Perlová 60/14, Plzeň, zastoupeného Mgr. Marianem Francem, advokátem advokátní kanceláře Mgr. Marian Franc & Mgr. Petr Strejček se sídlem Škroupova 10, Plzeň, proti žalovanému: Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj, se sídlem SNP 2720/21, Ústí nad Labem, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,   t a k t o :   I.      Žaloba  se  odmítá. II.      Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III.      Žalobci  se  v r a c í   zaplacený soudní poplatek v částce 4 000,- Kč. Částka 4 000,-Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.                                                       O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou ve znění jejího doplnění ze dne 9.5.2017 domáhal ochrany před nezákonným zásahem ze strany žalovaného, který měl spočívat ve vyznačení doložky o právní moci a vykonatelnosti na příkazu ze dne 8.3.2017, č.j. 6828/7.30/17-4. Současně se domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby obnovil stav před zásahem, tj. pokračoval v zahájeném řízení, náhrady nákladů řízení a přiznání odkladného účinku žaloby. V žalobě žalobce požádal o přiznání odkladného účinku žalobě, přičemž za tento návrh uhradil soudní poplatek ve výši 1 000,- Kč a za žalobu uhradil soudní poplatek ve výši 3 000,- Kč.   Žalobce uvedl, že mu byl doručen příkaz ze dne 8.3.2017, č.j. 6828/7.30/17-4, kterým mu byla uložena pokuta ve výši 132 000,- Kč a povinnost uhradit paušální náhradu nákladů řízení ve výši 1 000,- Kč. Žalobce trval na tom, že proti tomuto příkazu podal jeho oprávněný zástupce včasný odpor. I přes podání včasného odporu oprávněným zástupcem žalobce však žalovaný příkaz nezrušil a nepokračoval ve správním řízení a na příkazu vyznačil doložku právní moci. V původním podání žalobce označil žalobu jako žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a v petitu se domáhal zrušení předmětného příkazu pro nezákonný zásah do práv žalobce. Soud usnesením ze dne 24.4.2017, č.j. 15 A 97/2017-16, uložil žalobci, aby v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 věty první s.ř.s. odstranil nedostatky žaloby, zejména, aby uvedl žalobní petit do souladu se zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a to tak, aby odpovídal jednomu ze sedmi typů vyjmenovaných v ustanovení § 4 s.ř.s., když pouze tato řízení je možno vést před správními soudy. S ohledem na skutečnost, že žalobce označil žalobu jako žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a z petitu nevyplývalo, zda má jít o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. s.ř.s., či o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s.ř.s., rozebral soud v předmětném usnesení blíže náležitosti těchto dvou typů správních žalob. V doplnění žaloby ze dne 9.5.2017 pak žalobce výslovně uvedl, že se jedná o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 a násl. s.ř.s. a upravil petit, jak bylo uvedeno výše.   Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda je předmětná žaloba přípustná. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem se může soud v rámci správního soudnictví v souladu s § 85 s.ř.s., totiž zabývat jen za předpokladu, že se ochrany nebo nápravy nelze domáhat jinými právními prostředky. Jinak soudu nezbývá nic jiného než podanou žalobu jako nepřípustnou podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. usnesením odmítnout.   Z obsahu samotné žaloby ve znění jejího doplnění vyplývá, že skutečnost, která se dotýká práv žalobce, spočívá v tom, že správní orgán, přestože mu byl dle názoru žalobce doručen včasný odpor oprávněným zmocněncem žalobce, nezrušil předmětný příkaz a nepokračoval ve správním řízení. Samotná podstata toho, v čem spatřuje žalobce dotčení svých práv, tedy spočívá v nečinnosti správního orgánu po podání včasného odporu proti příkazu a v tom, že správní orgán nepokračoval ve správním řízení. Ovšem na ochranu před nečinností obsahuje právní úprava s.ř.s. speciální institut, a to žalobu proti nečinnosti správního orgánu dle § 79 a násl. s.ř.s. V rámci žaloby proti nečinnosti správního orgánu, je možné se domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé – to přesně odpovídá snaze žalobce. V situaci, ve které se nachází žalobce, tedy bylo na místě domáhat se vydání rozhodnutí na základě žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, a nikoli rozhodnutí na základě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu.   S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v případě žalobce existoval jiný právní prostředek, kterým se mohl žalobce domáhat ochrany nebo nápravy. Proto soud dospěl k závěru, že předmětná žaloba je ve smyslu § 85 s.ř.s. nepřípustná a dle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ji odmítl.   Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.   Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním a o návrhu na odkladný účinek nebylo rozhodováno, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl ve výroku ad III. usnesení o vrácení soudního poplatku žalobci, který soudu uhradil ve výši 3 000,- Kč za podání žaloby a ve výši 1 000,- Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V souladu s ustanovením § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích soud rovněž rozhodl o tom, že poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.   Pro úplnost soud poznamenává, že žalobci nic nebrání v podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dle § 79 a násl. s.ř.s., k jejímuž podání je v § 80 odst. 1 s.ř.s. stanovena roční lhůta.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.      V  Ústí nad Labem dne 29. května 2017      JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r.  předsedkyně senátu    Za správnost vyhotovení: Gabriela Zlatová