15Af 31/2014-121   USNESENÍ        Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobce: Ing. arch. J. H., narozen „X“, bytem „X“, zastoupený Mgr. Lucií Zapletalovou, advokátkou se sídlem Lidická 965/31, Brno, proti žalované: ČEZ Distribuce, a.s., IČ 24729035, se sídlem Teplická 874/8, Děčín, zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27.3.2014, takto: I. V řízení se  pokračuje. II. Žaloba  s e  o d m í t á . III. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   IV. Žalobci se  vrací  zaplacený soudní poplatek v částce 3 000,- Kč, který mu bude vrácen z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.  Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 27.3.2014, označeného jako Vyjádření k podané žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném do 31.12.2014 (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). Přípisem ze dne 24.2.2014 žalovaná reagovala na žádost žalobce ze dne 22.2.2014, aby poskytla dokumenty, v nichž jsou obsaženy informace k organizační struktuře firmy s uvedením všech pracovníků, jejich zařazení a telefonických kontaktů pro okresy Přerov a Vsetín. Dokumentem ze dne 27.3.2014 žalovaná reagovala na odvolání žalobce ze dne 28.2.2014 podané proti reakci žalované ze dne 24.2.2014. V obou dokumentech argumentovala žalovaná tím, že není povinným subjektem ve smyslu ust. § 2 zákona o svobodném přístupu k informacím a nemůže požadované informace poskytnout. Žalobce se v žalobě domáhal toho, aby soud uložil žalované povinnost poskytnout žalobci požadované informace, uložil jí povinnost uveřejnit tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení.   Podáním ze dne 30.5.2017, sdělila žalovaná, že před Ústavním soudem probíhá pod sp.zn. IV. ÚS 1146/16 řízení o ústavní stížnosti společnosti ČEZ, a.s., jehož výsledek by mohl mít vliv na rozhodování krajského soudu. Proto soud v souladu s ust. § 48 odst. 3 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), přerušil usnesením ze dne 31.5.2017, č.j. 15 Af 31/2014-106, toto soudní řízení do pravomocného skončení řízení o ústavní stížnosti.   Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti společnosti ČEZ, a.s. nálezem ze dne 20.6.2017, sp. zn. IV. ÚS 1146/16. Tím odpadl důvod pro přerušení řízení, a soud proto rozhodl o pokračování řízení ve věci.   Primárně se soud musel zabývat otázkou, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky řízení. V daném případě bylo stěžejní, zda žalobou napadené úkony žalované jsou rozhodnutími ve smyslu § 65 s.ř.s. či nikoli. Pro posouzení této skutečnosti byly zásadní závěry obsažené ve výše citovaném nálezu Ústavního soudu ze dne 20.6.2017, sp. zn. IV. ÚS 1146/16. V odůvodnění tohoto nálezu Ústavní soud mimo jiné konstatoval: „Povahu veřejné instituce ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím naopak v žádném případě nelze přiznat obchodní společnosti, jejíž postavení se řídí zákonem o obchodních korporacích (dříve obchodním zákoníkem), pokud by stát, územně samosprávný celek nebo jiný povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím nebyly jejími jedinými společníky, případně pokud by všichni její společníci nesestávali z těchto subjektů.“  Je mezi účastníky nesporné, že žalovaná není společností, ve které je stát jediným jejím společníkem, resp. držitelem veškerých jejích akcií. S ohledem na výše citovaný závěr Ústavního soudu musí soud konstatovat, že žalovaná nemá povahu veřejné instituce ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, nejde tedy vůbec o povinný subjekt ve smyslu § 2 citovaného zákona. V důsledku této skutečnosti se na žalovanou nevztahuje povinnost poskytovat informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím. S přihlédnutím k uvedenému závěru není možné dokumenty, jimiž žalovaná reagovala na žádost žalobce o poskytnutí informací postupem dle zákona o poskytování informací považovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 s.ř.s., a to ani z formálního ani z materiálního hlediska. S ohledem na výše uvedené musí soud konstatovat, že žalobou napadené úkony žalované nelze považovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 s.ř.s. Není tedy splněna základní podmínka řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Tento nedostatek podmínky řízení je neodstranitelný. Proto nezbylo soudu než předmětnou žalobu dle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítnout.   Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. ve výroku ad III. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl ve výroku ad IV. usnesení o vrácení soudního poplatku žalobci, který na výzvu soudu uhradil částku 3 000,- Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud rovněž rozhodl o tom, že poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Ústí nad Labem dne 26. července 2017      JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v. r.                                          předsedkyně senátu   Za správnost vyhotovení: G. Z.