15Af 48/2014-60   U S N E S E N Í    Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse v právní věci žalobce: J. M., nar. „X“, zesn. dne „X“, naposledy bytem „X“, proti žalovanému: Finančnímu úřadu pro Ústecký kraj, se sídlem v Ústí nad Labem, ul. Velká Hradební č. p. 39/61, PSČ 400 21, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2014, č. j. 1329639/14/2507-25200-506671,                                       takto:                                                                           I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 6. 2017, č. j. 15 Af 48/2014 - 54,  s e   z r u š u j e .   II.  Žaloba s e  o d m í t á.    III.  Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   IV. Zesnulému žalobci se v r a c í  zaplacený soudní poplatek v částce 1.500,-Kč. Částka 1.500,-Kč bude vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem osobě, která bude určena Okresním soudem v Litoměřicích, a to do třiceti dnů od právní moci rozhodnutí daného pozůstalostního soudu.     O d ů v o d n ě n í :   Žalobce J. M. se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě u krajského soudu domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 16. 5. 2014, č. j. 1329639/14/2507-25200-506671, jímž byla zamítnuta jeho námitka proti exekučnímu příkazu na srážky ze mzdy nebo jiných příjmů vydanému žalovaným dne 15. 1. 2014, č. j. 195102/14/2507-25200-506671, k vymožení daňových nedoplatků žalobce v celkové výši 9.842.362,07 Kč. Původní žalobce se žalobou současně domáhal i zrušení citovaného exekučního příkazu. V průběhu soudního řízení však krajský soud zjistil, že žalobce dne „X“ zemřel, čímž ztratil způsobilost být nadále účastníkem předmětného soudního řízení ve smyslu ust. § 33 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Dále krajský soud zjistil, že příslušné dědické řízení u Okresního soudu v Litoměřicích vedené pod sp. zn. 35 D 788/2016 bylo pravomocně skončeno dne 28. 12. 2016, kdy nabylo právní moci usnesení tohoto soudu ze dne 28. 12. 2016, č. j. 35 D 788/2016 – 84. Z tohoto usnesení vyplývalo, že zůstavitelem zanechaný majetek patřící do pozůstalosti, byl vydán pozůstalému synovi – Ing. J. M., který se postaral o pohřeb a který s nabytím majetku vyslovil souhlas do protokolu o předběžném šetření ze dne 1. 8. 2016. S ohledem na tuto skutečnost krajský soud usnesením ze dne 12. 6. 2017, č. j. 15 Af 48/2014 - 54, v intencích ust. § 107 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití ust. § 64 s. ř. s. prvotně rozhodl o tom, že procesním nástupcem zesnulého žalobce ve věci jím podané žaloby vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 Af 48/2014 by měl být jeho pozůstalý syn – Ing. J. M. Při učinění tohoto dílčího procesního závěru krajský soud vycházel z toho, že tímto procesním postupem budou moci být případně nadále hájena práva zesnulého žalobce, když ten v pozici žalující strany se mohl v případě nezákonnosti či podstatných procesních vad žalobou napadeného rozhodnutí domoci jeho zrušení.  V reakci na usnesení krajského soudu ze dne 12. 6. 2017, č. j. 15 Af 48/2014 - 54, ovšem pozůstalý syn Ing. J. M. v písemnosti ze dne 23. 6. 2017 vyslovil kategorický nesouhlas s tím, že by měl být považován za procesního nástupce po zesnulém žalobci v předmětném soudním řízení. S ohledem na kategorický nesouhlas pozůstalého syna Ing. J. M. se svým procesním nástupnictvím po zesnulém žalobci v předmětném soudním řízení krajský soud ve výroku usnesení ad I. v intencích ust. § 107 odst. 1 o. s. ř. přikročil ke zrušení svého usnesení ze dne 12. 6. 2017, č. j. 15 Af 48/2014 – 54, neboť byly posléze osvědčeny skutečnosti, na základě kterých lze mít důvodně za to, že se změnily poměry (absence presumovaného souhlasu pozůstalého syna s procesním nástupnictvím), které byly rozhodující pro určení procesního nástupnictví. K právě uvedenému krajský soud podotýká, že usnesení o tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě zesnulého účastníka (v daném případě žalobce), jsou přijímána s „výhradou změny poměrů“ (cum clausula rebus sic stantibus), což umožňuje opětovné rozhodnutí o procesním nástupnictví, pokud se v tomto směru změní poměry a podle této změny poměrů je třeba určit procesní nástupnictví odlišně než doposud. Ve výroku usnesení ad II. pak krajský soud přikročil k odmítnutí žaloby, neboť v důsledku úmrtí žalobce a kategorického nesouhlasu pozůstalého syna Ing. J. M. s jeho procesním nástupnictvím po zesnulém žalobci v předmětném soudním řízení nastala situace, kdy v řízení není žalobce, neboť žádné jiné procesní nástupnictví již nepřichází v úvahu, což představuje neodstranitelnou překážku v řízení ve smyslu ust. 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., pro kterou nelze v řízení pokračovat.   Výrok usnesení ad. III o nákladech řízení je vzhledem k úmrtí žalobce a následnému odmítnutí žaloby odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. Jelikož žaloba byla odmítnuta a žalobce na soudním poplatku uhradil v důsledku částečného osvobození od soudního poplatku částku 1.500,-Kč, krajský soud podle ust. § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl ve výroku usnesení ad IV. o vrácení soudního poplatku zesnulému žalobci. Částka 1.500,-Kč bude vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem osobě, která bude určena Okresním soudem v Litoměřicích, a to do třiceti dnů od právní moci rozhodnutí daného pozůstalostního soudu.   Poučení:       Proti výroku usnesení ad I. a IV. nejsou opravné prostředky přípustné. Proti výroku usnesení ad II. a III  m ů ž e  žalovaný podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.  Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.                  V Ústí nad Labem dne 17. července 2017   JUDr. Markéta L e h k á, Ph.D. v.r.     předsedkyně senátu  Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová