59 A 114/2017-14     Usnesení       Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce J.T., bytem XX, zastoupeného Mgr. Kamilem Fotrem, advokátem se sídlem Náchodská 760/67, Praha 9, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, o žalobě proti nezákonnému zásahu správního orgánu,   t a k t o :   I. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v tom, že o podané námitce podjatosti vznesené žalobcem nebylo rozhodnuto v souladu se zákonem, se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobci bude po právní moci tohoto usnesení vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč.     O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se podanou žalobou domáhá určení nezákonnosti zásahu a odstranění nezákonného zásahu spočívajícího v tom, že o jeho námitce podjatosti všech úředních osob včetně tajemníka Magistrátu města Jablonce nad Nisou, která byla vznesena v rámci správního řízení o přestupku vedeného Magistrátem města Jablonce nad Nisou pod sp. zn. 2757/2016/SPR/OPŘ/1232-Dpř/ch, nebylo rozhodnuto v souladu se zákonem, neboť žalovaný ji vyřídil neformálním přípisem ze dne 15. 11. 2017. O námitce podjatosti však mělo být vydáno řádné rozhodnutí.           Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud návrh na zahájení řízení usnesením odmítne, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.   Podle § 85 s. ř. s. je žaloba nepřípustná tehdy, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.   Z posledně zmíněného ustanovení plyne, že institut žaloby na ochranu před nezákonným zásahem je koncipován jako svou povahou subsidiární. To znamená, že žaloby na ochranu před nezákonným zásahem lze užít tehdy, jestliže právní řád neumožňuje žalobci dosáhnout nápravy jinými právními prostředky.    V daném případě má žalobce za to, že v probíhajícím správním řízení mohou být poškozena jeho práva, když ve věci rozhoduje podjatá úřední osoba a se vznesenou námitkou podjatosti nebylo naloženo zákonným způsobem. Žalobce tedy tvrdí existenci procesní vady správního řízení, které směřuje k vydání správního rozhodnutí. V řízení o přestupku vydanému správnímu rozhodnutí, jakožto výsledku tohoto správního řízení, se nicméně lze bránit odvoláním, přičemž způsobilou odvolací námitkou je nepochybně tvrzení existence procesní vady řízení spočívající v tom, že ve věci rozhodovala podjatá úřední osoba.   Pokud by byl žalobce v případném odvolacím řízení neúspěšný, nabízí mu právní řád další prostředek ochrany, který je třeba před žalobou na ochranu před nezákonným zásahem upřednostnit, a tím je žaloba proti rozhodnutí vydanému odvolacím správním orgánem.   Z uvedeného plyne, že prostřednictvím žaloby na ochranu před nezákonným zásahem nelze napadat zákonnost jednotlivých procesních úkonů správních orgánů v probíhajících správních řízeních; tyto úkony zpravidla směřují k vydání rozhodnutí a samy o sobě nepředstavují zásah do práv účastníka řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2007, č. j. 9 Aps 3/2007 – 33, dostupný na www.nssoud.cz).   Nápravy žalobcem tvrzeného chybného postupu správního orgánu lze tedy dosáhnout jiným právním prostředkem, než jakým je žaloba proti nezákonnému zásahu dle § 82 a násl. s. ř. s. Z tohoto důvodu je podaná žaloba podle § 85 s. ř. s. nepřípustná, a jako takovou ji tedy soud v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl.           Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   Protože byla podaná žaloba odmítnuta, přičemž žalobce uhradil soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, rozhodl soud o vrácení soudního poplatku žalobci dle § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.     P o u č e n í :        Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Liberci dne 29. listopadu 2017   Mgr. Lucie Trejbalová,    předsedkyně senátu