č. j. 15 A 123/2018-25 USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., ve věci žalobkyně: NRG měření s. r. o., IČO: 05053421,   sídlem Na Pile 1109/3, 400 03  Ústí nad Labem,   zastoupená advokátem JUDr. Filipem Štípkem,   sídlem Hradiště 96/8, 400 01  Ústí nad Labem,   proti žalovanému: Celní úřad pro Ústecký kraj,   sídlem Hoření 3540/7A, 400 11  Ústí nad Labem,   v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto: I. Řízení se zastavuje.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 26. 6. 2018 domáhala určení, že výzva žalovaného ze dne 5. 6. 2018, č. j. 89191/2018-620000-32.2, kterou byla společnost J+J EKOL s. r. o., sídlem Vrbenského 25, 417 52 Hostomice, zastoupená žalobkyní ve věci daňového přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů podle § 56 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vyzvána k odstranění pochybností o průkaznosti evidence spotřeby minerálních olejů za zdaňovací období prosinec 2017 byla nezákonným zásahem. Současně s podáním žaloby navrhla žalobkyně vydání předběžného opatření.    2. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o soudních poplatcích”), je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu ve věci správního soudnictví, a podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) téhož zákona vzniká poplatková povinnost jejím podáním. Poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč [položka 18 bod 2 písm. d) sazebníku soudních poplatků] a poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč [položka 5 sazebníku soudních poplatků] byly přitom splatné podle ustanovení § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích vznikem poplatkové povinnosti.   3. Žalobkyně tuto poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnila, proto ji soud usneseními ze dne 26. 6. 2018, č. j. 15 A 123/2018-12 a č. j. 15 A 123/2018-13, vyzval prostřednictvím jejího právního zástupce k zaplacení soudních poplatků a zároveň ji upozornil, že řízení bude zastaveno, pokud poplatky nebudou ve lhůtě 15 dnů od doručení výzev zaplaceny. Výzvy k zaplacení soudních poplatků byly právnímu zástupci žalobkyně řádně doručeny prostřednictvím datové schránky dne 26. 6. 2018, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky založeného v soudním spise. 4. V daném případě však došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení, když žalobkyně soudní poplatky ve stanovené lhůtě nezaplatila.   5. Vedle toho podáním, které soud obdržel dne 27. 6. 2018, vzala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce výslovně tuto žalobu i návrh na předběžné opatření v plném rozsahu zpět.   6. S ohledem na nastalý skutkový stav soud považuje za potřebné zmínit, že Nejvyšší soud ve svém stanovisku ze dne 4. 7. 1996, sp. zn. Cpjn 68/95, Opjn 1/95, v němž se zabýval výkladem některých ustanovení zákona o soudních poplatcích, mj. uvedl, že zastavení řízení z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení přichází v úvahu jen tehdy, když byl soudní poplatek zaplacen nebo když nelze řízení zastavit pro nesplnění poplatkové povinnosti, protože soud již začal jednat ve věci samé. Soud má přitom za to, že toto stanovisko Nejvyššího soudu je plně aplikovatelné i v rámci správního soudnictví. 7. V daném konkrétním případě nebyl řádně zaplacen soudní poplatek a soud nezačal jednat ve věci samé. Proto nelze zastavit řízení z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, ale musí být zastaveno řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti.   8. Na základě výše uvedeného tedy soud podle ustanovení § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve výroku I. usnesení řízení o žalobě zastavil.   9. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, nepřiznal současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku II. usnesení žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného odstavce a navíc žalobkyně náhradu nákladů řízení ani nepožadovala.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem 4. prosince 2018 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.