č. j. 15 A 161/2015-68 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci žalobkyně: FORCORP GROUP, spol. s r. o., IČO: 27841031, sídlem Hamerská 812/17a, 779 00  Olomouc, zastoupená JUDr. Jakubem Dohnalem, Ph.D., advokátem, sídlem Palackého 75/21, 779 00  Olomouc, proti   žalovanému: Státní úřad inspekce práce, sídlem Kolářská 451/13, 746 01  Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2015, č. j. 7659/1.30/15-3, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Státního úřadu inspekce práce ze dne 4. 11. 2015, č. j. 7659/1.30/15-3, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj (dále jen „oblastní inspektorát“) ze dne 17. 9. 2015, č. j. 12766/7.30/15-14. Tímto rozhodnutím oblastní inspektorát podle § 26 odst. 2 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“), uložil žalobkyni pokutu 88 000 Kč za správní delikt podle § 26 odst. 1 písm. a) téhož zákona spočívající v porušení povinnosti stanovené v § 110 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), tím, že žalobkyně konkrétně označeným zaměstnancům na pozici strážný/strážná, kteří jsou poživateli invalidního důchodu, v konkrétně vymezených obdobích poskytovala mzdu ve výši 56,6 Kč za hodinu, zatímco jiným konkrétně označeným zaměstnancům, kteří nejsou poživateli důchodu, v daném období poskytovala mzdu ve výši 59,6 Kč za hodinu, tedy neposkytla zaměstnancům pobírajícím invalidní důchod za stejnou práci stejnou mzdu jako zaměstnancům nepobírajícím invalidní důchod. Oblastní inspektorát zároveň uložil žalobkyni povinnost zaplatit náklady správního řízení 1 000 Kč. V žalobě žalobkyně navrhla, aby soud zrušil také předmětné rozhodnutí oblastního inspektorátu a uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. Po prvním jednání ve věci uskutečněném dne 21. 2. 2018 a před vyhlášením rozsudku ve věci, které bylo plánováno na 28. 2. 2018 v 8:10 hodin, obdržel soud podání ze dne 27. 2. 2018, jímž žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vzala výslovně tuto žalobu zpět a navrhla, aby soud řízení zastavil, aniž uvedla důvody zpětvzetí. Vzhledem k tomu, že projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení tohoto soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve výroku I. tohoto usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil. Z důvodu zastavení řízení soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve výroku II. tohoto usnesení vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného odstavce a navíc žalobkyně náhradu nákladů řízení ani nepožadovala. O vrácení soudního poplatku soud nerozhodl, neboť soudní poplatek byl zkonzumován uskutečněním prvního jednání ve věci dne 21. 2. 2018 (srov. § 10 odst. 3 větu první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 28. února 2018 Mgr. Václav Trajer v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.