č. j. 15 A 175/2017-40     U S N E S E N Í   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci žalobkyně:  Mgr. S. W., nar. „X“, bytem „X“, zastoupené JUDr. Janem Walterem, advokátem se sídlem Volyňských Čechů 837, 438 01 Žatec,   proti žalovanému:  Městský úřad Vejprty, stavební úřad, se sídlem Tylova 870/6, 431 91 Vejprty,   v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,                                             takto:                           I. Řízení se  z a s t a v u j e. II. Žalobkyni  s e   v r a c í  zaplacený soudní poplatek v částce 1 000,- Kč. Částka 1 000,- Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 200,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce podala včasnou žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve smyslu ust. § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kterou se domáhala, aby soud rozsudkem vyslovil, že žalovaný je povinen vydat rozhodnutí ve věci její žádosti o poskytnutí informací, kterou podala dne 24. 5. 2017, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku soudu. Současně se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí náhradu nákladů za uskutečněné soudní řízení. Následně žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vzala výslovně předmětnou žalobu zpět s odůvodněním, že po podání předmětné žaloby žalovaný zaslal sdělení s požadovanými informacemi, čímž došlo k vyřízení její žádosti a odpadnutí předmětu řízení o žalobě. Zároveň právní zástupce žalobkyně opětovně vznesl požadavek, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náklady za předmětné soudní řízení. Protože projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s ust. § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve výroku ad I. usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl výrokem ad II. usnesení o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen ve výši 2.000,-Kč, toliko ve výši 1.000,-Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně však o 1.000,-Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený soudní poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu krajského soudu dle ust. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě třiceti dnů dne právní moci tohoto usnesení. Výrok ad III. usnesení o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 větu druhou s. ř. s., podle níž má navrhovatel (žalobce) proti odpůrci (žalovanému) právo na náhradu nákladů řízení, vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce. V daném případě je s ohledem na vyjádření právního zástupce žalobkyně naprosto zřejmé, že žalobkyně vzala podanou žalobu zpět právě z důvodu pozdějšího chování žalovaného, neboť žalovaný učinil to, čeho se žalobkyně domáhala u soudu, tj. vyhovění žádosti o poskytnutí informací, takže předmětné soudní řízení se tím stalo již zbytečným. Nicméně žalovaný zpochybnil důvodnost podané žaloby, neboť se domnívá, že nepochybil, když žalobkyni na základě podané žádosti a následně i stížnosti neinformoval o skutečnosti, že v době podání její žádosti nebyly požadované dokumenty součástí spisu a vyčkal než se tak stane. Dle ust. § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen ,,zákon o poskytování informací“), povinný subjekt posoudí předmětnou žádost a nerozhodne-li o jejím odmítnutí, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději 15 dnů ode dne přijetí žádosti. Dle ust. § 16a odst. 5 zákona o poskytování k informací povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadované informace nebo nevydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Žádost o poskytnutí informací byla žalovanému doručena dne 24. 5. 2017. Stížnost žalobkyně byla žalovanému doručena dne 3. 7. 2017. Žalobkyni byly požadované informace poskytnuty až dne 18. 8. 2017. Žalovaný v písemném vyjádření svůj postup zdůvodnil tím, že v inkriminované době nebyl do spisu vložen žádný dokument, který by nebyl žalobkyni poskytnut, z čehož žalovaný usoudil, že se nejedná o případ, kdy je potřeba vydávat rozhodnutí o neposkytnutí informace, přičemž následně sám reagoval na v pořadí druhou stížnost podanou žalobkyní. Z právě uvedeného, však jednoznačně vyplývá, že žalovaný nedodržel zákonem stanovené procesní lhůty. Nejprve v případě vyřízení samotné žádosti o poskytnutí informací a následně ve věci vyřízení podané stížnosti.   S přihlédnutím k této skutečnosti má soud za to, že nastala situace předvídaná ust. § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., v důsledku čehož žalobkyni vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 11 200,- Kč, kterou představuje částka 1.000,- Kč za nevrácenou část soudního poplatku; dále částka 9 300,- Kč za tři úkony právní služby JUDr. Jana Waltera po 3 100,-Kč podle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d), zpětvzetí žaloby - § 11 odst. 1 písm. d)]; dále částka 900,- za tři s tím související režijní paušály po 300,-Kč podle ust. § 13 odst. 1, odst. 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem dne 13. února 2018   JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v.r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.