č. j. 15 A 266/2017-33  U S N E S E N Í   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Mgr. Václava Trajera  ve věci žalobce:               JUDr. J. W., narozený „X“,                             bytem „X“,                             zastoupeného Mgr. Martinem Ondrejátem, advokátem,                             sídlem Nad Strouhou 67, 147 00 Praha 4, proti žalovanému:        Městský úřad Vejprty, stavební úřad,                             se sídlem Tylova 870/6,  431 91  Vejprty,     v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,                                            takto:                                                                         I. Řízení  se  z a s t a v u j e. II. Žalobci  s e   v r a c í  zaplacený soudní poplatek v částce 1 000 Kč. Částka 1 000 Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.     O d ů v o d n ě n í :   1. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce podal včasnou žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve smyslu ust. § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kterou se domáhal, aby soud vyslovil, že žalovaný je povinen vydat rozhodnutí na základě jeho žádosti ze dne 25. 9. 2017 o poskytnutí aktuálního soupisu spisu žalovaného sp. zn. MU-VEJ/2054/2013/Sú-Vl a o poskytnutí kopií veškerých listin zařazených do tohoto soupisu v době od 1. 8. 2017, dle příslušných ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v. z. p. p. (dále jen „InfZ“),  a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku soudu. Žalobce podal svou žalobu poté, co nebyl úspěšný při uplatnění ochrany před nečinností u nadřízeného orgánu žalovaného, Krajského úřadu pro Ústecký kraj, a to prostřednictvím stížnosti ze dne 11. 10. 2017 ve smyslu § 16a odst. 1 písm. b) InfZ. Současně se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. 2. Podáním ze dne 21. 1. 2018, které soud obdržel tentýž den, ovšem žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vzal výslovně předmětnou žalobu zpět s odůvodněním, že po podání předmětné žaloby Krajský úřad pro Ústecký kraj, odbor územního plánování a stavebního řádu, jako orgán nadřízený žalovanému přípisem ze dne 20. 12. 2017, č. j. 585/UPS/2017-39, sdělil žalobci požadované informace, čímž odpadla nepřípustná nečinnost žalovaného. Zároveň žalobce opětovně vznesl požadavek, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady za předmětné soudní řízení. 3. Protože projev vůle žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s ust. § 47 písm. a) s. ř. s. ve výroku ad I. usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil. 4. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl výrokem ad II. usnesení o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen ve výši 2 000 Kč, toliko ve výši 1 000 Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu dle ust. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě třiceti dnů dne právní moci tohoto usnesení. 5. Výrok ad III. usnesení o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 větu druhou s. ř. s., podle níž má navrhovatel (žalobce) proti odpůrci (žalovanému) právo na náhradu nákladů řízení, vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce. V daném případě je s ohledem na vyjádření právního zástupce žalobce, které je obsaženo v jeho podání ze dne 20. 12. 2017 a které bylo soudem již citováno výše, naprosto zřejmé, že žalobce vzal podanou žalobu zpět právě z důvodu pozdějšího chování v tomto případě nadřízeného orgánu žalovaného Krajského úřadu pro Ústecký kraj, který usnesením ze dne 6. 11. 2017, č. j. 585/UPS/2017/14,  ve smyslu § 80 odst. 4 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v. z. p. p., odejmul projednání a rozhodnutí neukončeného správního řízení ve věci změny v užívání stavby „Pila Kovářská č. p. 227, Kovářská“, stal se správním orgánem ve věci příslušným  a  učinil to, čeho se žalobce dosud bezvýsledně domáhal po žalovaném, takže předmětné soudní řízení se tímto stalo již bezpředmětným. S přihlédnutím k této skutečnosti má soud za to, že nastala situace předvídaná ust. § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., v důsledku čehož žalobci vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení vůči žalovanému. Z tohoto důvodu soud ve výroku ad III. usnesení uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, kterou představuje  nevrácená část soudního poplatku. Požadovanou částku náhrady nákladů řízení ve výši 11 200 Kč vynaloženou na právní zastoupení Mgr. Martinem Ondrejátem  však soud nepovažoval za důvodně vynaložené náklady řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Z vlastní úřední činnosti je soudu totiž známo, že žalobce sám jako advokát v obdobných (a dokonce i věcně identických) soudních řízeních (viz např. sp. zn. 15 A 250/2017 nebo sp. zn. 15 A 301/2017) zastupuje účastníky řízení, kde vypracovává věcně obdobná podání, stanoviska či žaloby. Žalobce tak jako osoba odborně právně vzdělaná je schopen si potřebná podání vypracovat sám, a tudíž jeho zastupování dalším advokátem bylo v tomto případě nedůvodným. Soud proto dospěl k závěru, že v daném případě nastaly důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 60 odst. 1 s. ř. s. a proto požadovanou náhradu nákladů soudního řízení vynaložených na právní zastoupení Mgr. Martinem Ondrejátem ve výši 11 200 Kč nepřiznal.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Ústí nad Labem dne 10. dubna 2018        JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v.r. předsedkyně senátu         Shodu s prvopisem potrvzuje: I. T.