Č. j.  15A 324/2017–8  USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., v právní věci žalobce:   P.  M., narozený „X“, bytem „X“, zastoupený advokátem JUDr. Rudolfem Postlem, se sídlem Masarykovo náměstí 14, 441 01  Podbořany, proti žalovanému:  Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2017, č. j. 2924/ZPZ/2017-6, JID: 182110/2017/KUUK, takto: I. Žaloba  se  odmítá.   II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Žalobce se žalobou podanou k poštovní přepravě dne 14. 12. 2017 prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 20. 11. 2017, č. j. 2924/ZPZ/2017-6, JID: 182110/2017/KUUK, kterým bylo prohlášeno rozhodnutí Městského úřadu Žatec ze dne 7. 4. 2003, č. j. ŽPZL-1501/02-206/Paz, jímž byla honitba Žiželice uvedena do souladu se zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“), za rozhodnutí nicotné ve smyslu ust. § 77 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Před posouzením jednotlivých žalobních námitek byl soud nejprve povinen zabývat se tím, zda žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, ohledně níž se vede soudní řízení v intencích zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), vůbec podala osoba, jíž svědčí aktivní legitimace. V případě zjištění nedostatku aktivní legitimace je totiž soud povinen v každé fázi řízení o dané žalobě až do vydání rozhodnutí ve věci samé tuto skutečnost zohlednit a se žalobou naložit způsobem, který s. ř. s. předvídá, tedy ji podle ust. § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítnout. Toto zákonné ustanovení soudu ukládá, aby návrh, resp. žalobu odmítl tehdy, je-li podána osobou zjevně neoprávněnou. Aktivní legitimace pro řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je stanovena v ust. § 65 s. ř. s. Podle odst. 1 tohoto ustanovení se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat podle odst. 2 rovněž ten, kdo žalobní legitimaci podle odst. 1 nemá, ovšem tvrdí, že byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo, a že postupem správního orgánu byl zkrácen na svých procesních právech takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.    V daném případě z označení účastníků řízení uvedených v úvodu žaloby i ze samotného textu žaloby zřetelně vyplývá, že za žalobce je označen výlučně a jen P. M., a to aniž by případně jednal jménem Honebního společenstva Žiželice, přičemž soud je toho názoru, že aktivní legitimace mu nesvědčí ani podle odst. 1 ani podle odst. 2 § 65 s. ř. s. Z výše citovaného odst. 1 vyplývá, že pro aktivní legitimaci je směrodatné, zda napadené rozhodnutí uložilo žalobci nějaké povinnosti nebo jej ukrátilo na jeho právech. Jinými slovy to znamená, že žalobci musí svědčit právo, o němž bylo ve správním řízení rozhodováno, tedy že musí být tou osobou, které se rozhodnutí přímo dotýká. Není přitom rozhodné, zda správní orgán žalobce považoval za účastníka správního řízení. V žádném případě však není k podání žaloby legitimován ten subjekt, jemuž příslušný právní předpis postavení účastníka správního řízení vůbec nepřiznává. Dále soud poznamenává, že i z výše citovaného odst. 2 vyplývá, že aktivní legitimace je vázána na to, zda příslušný právní předpis danému subjektu postavení účastníka správního řízení přiznává.   V daném případě jediným účastníkem správního řízení, z něhož vzešlo žalobou napadené rozhodnutí, tj. řízení o prohlášení o nicotnosti správního rozhodnutí o uvedení honitby Žiželice do souladu se zákonem o myslivosti, bylo ve smyslu ust. § 27 odst. 1 správního řádu toliko Honební společenstvo Žiželice. Jinými slovy to znamená, že účastníkem dotyčného správního řízení nebyl žalobce. Je tomu tak proto, že žalobce nebyl žalobou napadeným rozhodnutím dotčen ve svých právech či povinnostech ve smyslu ust. § 27 odst. 2 správního řádu, neboť rozhodnutí se týkalo výlučně Honebního společenstva Žiželice. Tomu ostatně odpovídá i skutečnost, že v řízení, z něhož vzešlo rozhodnutí Městského úřadu Žatec ze dne 7. 4. 2003 o uvedení honitby Žiželice do souladu se zákonem, žalobce rovněž nebyl účastníkem řízení. S ohledem na právě uvedené byl soud nucen konstatovat, že žaloba byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, a proto ji podle ust. § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve výroku usnesení ad I. odmítl. Výrok usnesení ad II. o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. O případném vrácení soudního poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobcem uhrazen.                                                              Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.                 Ústí nad Labem 16. ledna 2018 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.