č. j. 15 A 89/2016-41 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Mgr. Ladislava Vaško ve věci   žalobce:   H. B. D., narozený „X“, bytem „X“, zastoupený Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, sídlem Na Zlatnici 301/2, 147 00  Praha 4, proti žalovanému:   Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem, zastoupený Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem, sídlem Řetězová 2, 405 01  Děčín I,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2016, č. j. 5377/DS/2015, JID: 42178/2016/KUUK/Zvo, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.  Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Částka 3 000 Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 5. 2016, kterou zdejšímu soudu podal dne 24. 5. 2016 prostřednictvím svého právního zástupce, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2016, č. j. 5377/DS/2015, JID: 42178/2016/KUUK/Zvo, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Chomutov (dále jen „magistrát“) ze dne 8. 9. 2015, č. j. ODSČ-49/15-N-2015. Tímto rozhodnutím magistrát podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), zamítl námitky žalobce jako nedůvodné a potvrdil provedený záznam dvanácti bodů v evidenční kartě řidiče. Žalobce se v žalobě zároveň domáhal toho, aby soud zrušil také uvedené rozhodnutí magistrátu a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. 2. Předmětná žaloba tedy směřovala proti rozhodnutí správního orgánu, na což dopadá právní úprava v § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odstavce 4 téhož ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 3. Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 4. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo tehdejšímu zástupci žalobce, obecnému zmocněnci M. J., který žalobce zastupoval ve správním řízení na základě plné moci ze dne 30. 7. 2015, dodáno do datové schránky dne 11. 3. 2016, jak vyplývá z potvrzení „Odeslaná zpráva – Detail zprávy – Doručenka“. Od tohoto dne běžela lhůta deseti dnů pro přihlášení se do datové schránky. Jelikož se ve lhůtě deseti dnů tehdejší zástupce žalobce nepřihlásil do datové schránky, považuje se ve smyslu § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, dokument za doručený dnem 21. 3. 2016, tj. posledním dnem desetidenní lhůty od dodání dokumentu do datové schránky tehdejšího zástupce žalobce. Tento den je pak zapotřebí považovat za den oznámení dotčeného rozhodnutí žalobci ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí pondělí 21. 3. 2016, dvouměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout v úterý 22. 3. 2016 a skončila v pondělí 23. 5. 2016, tj. nejblíže následující pracovní den po sobotě 21. 5. 2016, na kterou by konec lhůty jinak připadl. Žaloba ovšem byla u zdejšího soudu podána až po uplynutí zákonem stanovené lhůty dne 24. 5. 2016, jak vyplývá ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu založeného na č. l. 1 soudního spisu. 5. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že žalobou napadené rozhodnutí bylo doručeno dne 29. 3. 2016 též žalobci, neboť dle § 34 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, se písemnosti doručují s výjimkou případů, kdy má zastoupený v řízení něco vykonat, pouze zástupci, přičemž doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak. Jelikož neměl žalobce v daném řízení nic osobně vykonat a jelikož žádný zákon nestanovil povinnost doručovat rozhodnutí žalovaného i žalobci, nemělo doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalobci vliv na běh lhůty k podání žaloby. Ostatně obdobný názor zaujal zdejší soud v rozsudku ze dne 30. 4. 2012, č. j. 78 A 5/2011-31, přičemž kasační stížnost proti tomuto rozsudku Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 12. 9. 2013, č. j. 9 As 103/2012-41, www.nssoud.cz, zamítl. 6. Soud doplňuje, že na posouzení včasnosti žaloby nemůže mít žádný vliv ani skutečnost, že na úvodní stránce žaloby je uvedeno, že rozhodnutí žalovaného bylo doručeno dne 20. 3. 2016, neboť i tak by byla žaloba podána opožděně. S ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. nezbylo soudu nic jiného než vyslovit, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Z tohoto důvodu pak soud s odkazem na § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve výroku usnesení I. tuto žalobu pro opožděnost odmítl. Na tomto místě soud podotýká, že tomuto postupu nebrání skutečnost, že částečně již provedl procesní úkony směřující k rozhodnutí o věci samé. Opožděnost žaloby je totiž soud povinen zohlednit v každé fázi řízení o ní, když pro tento závěr svědčí jednoznačná dikce obecné úpravy obsažené v § 72 odst. 4 s. ř. s. Tentýž závěr vyslovil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4. 8. 2005, č. j. 2 As 11/2005-72, publ. pod č. 715/2005 Sb. NSS, www.nssoud.cz.   7. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve výroku II. tohoto usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 8. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl ve výroku III. tohoto usnesení rovněž o vrácení zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč. Uhrazený soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem 13. listopadu 2018     JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.