č. j. 40 A 33/2018-34 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., ve věci navrhovatelů: a) J. H. ml., narozený „X“, bytem „X“, b) L. K., narozený „X“, bytem „X“, c) J. A., narozený „X“, bytem „X“, d) K. K., narozený „X“, bytem „X“, e) L. L., narozená „X“, bytem „X“, f) L. L., narozená „X“, bytem „X“, g) A. D., narozená „X“, bytem „X“, h) M. L., narozený „X“, bytem „X“, ch) J. L., narozený „X“, bytem „X“,   a   dalších účastníků: 1) Městský úřad Chabařovice, sídlem Husovo náměstí 183, 403 17  Chabařovice, 2) SNK Evropští demokraté, IČO: 70869553, sídlem Pernštýnské náměstí 117, 530 02  Pardubice,   v řízení o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva města Chabařovice konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelé, kteří se označili jako volební strana Sdružení Chabařovických rodáků, se návrhem podaným v zákonem stanovené lhůtě domáhali prohlášení neplatnosti voleb do Zastupitelstva města Chabařovice konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 podle § 60 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“). 2. Vzhledem k tomu, že návrh nepodal volební zmocněnec volební strany Sdružení Chabařovických rodáků a navrhovatelé c), e), f), g) a h) ani za tuto volební stranu nekandidovali, posuzoval soud jejich návrh jako společný návrh podaný občany (voliči) města Chabařovice, nikoliv jako návrh podaný volební stranou Sdružení Chabařovických rodáků. Návrh 3. V návrhu navrhovatelé uvedli, že mají podezření z nakupování hlasů, ovlivňování voličů a pochybnosti o práci členů volebních komisí, především v okrsku č. 2, tzv. Staré radnici. Členové okrskové volební komise v okrsku č. 2 pocházeli z řad favoritů starosty Mgr. K. a jednalo se vesměs o pracovnice Městského úřadu Chabařovice. Mají za to, že bylo porušeno ustanovení § 30 odst. 3 volebního zákona, neboť asi 30 metrů od volební místnosti volebního okrsku č. 2 se nacházely volební plakáty účastníka 2), tedy strany stávajícího starosty K., čímž byl porušen zákaz agitace a propagace v den voleb. Ostatní volební strany zákon o volbách dodržely. Vyjádření účastníků 1) a 2) k návrhu 4. Účastník 1) ve vyjádření k návrhu uvedl, že okrsková volební komise č. 2 měla celkem 9 členů, a to zapisovatelku a 5 členů nominovaných volebními stranami. Tato volební komise mívala však 10 členů, a to vzhledem k počtu voličů. Vzhledem k tomu, že nebyli žádní zájemci do práce komise z řad občanů, byla volební komise doplněna třemi pracovnicemi městského úřadu s několikanásobnou předchozí účastí ve volebních komisích. V průběhu letošního roku přišel dvakrát dopis z Ministerstva vnitra s apelem, aby práci ve volebních komisích vykonávali odborníci se zkušeností z voleb, nejlépe proškolení úředníci. Účastník 2), za kterého kandidoval i současný starosta, nenominoval do této volební komise ani svého zástupce. Zvolenou místopředsedkyní uvedené volební komise byla členka nominovaná Sdružením Chabařovických rodáků, matka navrhovatele a), která v průběhu voleb nevznesla žádné připomínky. Předsedkyně této volební komise byla nominována volební stranou Českou stranou sociálně demokratickou (ČSSD). K umístěnému volebnímu plakátu účastníka 2) uvedl, že dle sdělení Městské policie Chabařovice byla řešena stížnost na přestupek spočívající v umístění volebního plakátu účastníka 2) cca 30 metrů od volební místnosti. V pátek, v první den voleb, tajemník městského úřadu, objel všechny volební místnosti a předmětný plakát již nenašel. 5. Účastník 2) uvedl, že v návrhu tvrzené okolnosti nemohl nijak ovlivnit. Argumentace uvedená v návrhu se jeví jako nerelevantní a navrhuje zamítnutí návrhu. Volební dokumentace 6. Soud si vyžádal u účastníka 1) volební dokumentaci, z níž zjistil, že ve volebním okrsku č. 2 měla okrsková volební komise celkem 8 členů a jednu zapisovatelku. Ze Zápisu o průběhu a výsledku hlasování v uvedeném volebním okrsku vyplývá, že žádný z členů nevznesl námitky ani stížnost na průběh voleb. Do Zastupitelstva města Chabařovice se volilo celkem 15 členů zastupitelstva, přičemž účastník 2) získal 4 mandáty a Sdružení Chabařovických rodáků získalo 3 mandáty. Navrhovatelé a) a b) byli zvoleni do Zastupitelstva města Chabařovice za volební stranu Sdružení Chabařovických rodáků. Posouzení věci soudem 7. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se v předmětné věci jedná o řízení ve věci návrhu na neplatnost voleb, jsou tyto předpoklady upraveny vedle zákona o volbách i v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Soud zkoumal ve smyslu ust. § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu a dospěl k závěru, že soud je věcně a místně příslušný k jeho projednání. Dále soud shledal, že navrhovatelé jsou k návrhu podle § 90 odst. 1 s. ř. s. aktivně legitimováni, neboť jsou zapsáni v seznamu voličů pro volby do Zastupitelstva města Chabařovice, zapsané v seznamu voličů. Podle § 90 odst. 3 s. ř. s. soud rozhodoval bez jednání. 8. Na tomto místě soud konstatuje, ostatně jak již učinil ve svých předchozích rozhodnutích (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2011, sp. zn. 15 A 72/2011;  ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 40 A 21/2014, nebo usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 57 Ca 148/2006, www.nssoud.cz), že soudní řízení vedené dle s. ř. s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by sám soud vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatele tíží důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. S tím koresponduje i závěr, ke kterému dospěl Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, www.usoud.cz.: „lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“  9. Soudnictví ve věcech volebních je upraveno v hlavě II., dílu 4 s. ř. s. a v hlavě VII. volebního zákona. V těchto předpisech sice není výslovně zakotvena pro soudní přezkum voleb zásada koncentrace řízení, ovšem dle názoru soudu tento princip vyplývá konkludentně z obsahu jednotlivých ustanovení obsažených v uvedených předpisech. V ustanovení § 60 odst. 1 volebního zákona je výslovně uvedena desetidenní lhůta, ve které je možné podat návrh na neplatnost voleb, hlasování či volby kandidáta. Je nepochybné, že podání učiněné po uplynutí desetidenní lhůty je podání opožděné, které je třeba odmítnout pro opožděnost. V ustanovení § 90 odst. 3 s. ř. s. je pak dále uvedeno, že soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Dále je v citovaném ustanovení výslovně uvedeno, že jednání není třeba nařizovat. Ze stanovené poměrně krátké lhůty pro rozhodnutí a skutečnosti, že není nutno nařizovat jednání ve věci, vyplývá jednoznačně zákonodárcův záměr, aby ve věcech platnosti voleb, platnosti hlasování a platnosti volby kandidáta bylo meritorně rozhodnuto rychle a otázka platnosti výsledků voleb byla v krátké době postavena na jisto. Podmínkou rychlého rozhodnutí bez nařízení jednání je však to, že navrhovatel uplatní veškeré své námitky včetně navrhovaných důkazů již ve svém podání. Z uvedených skutečností tedy dle soudu vyplývá, jak již uvedl výše, že soudní přezkum voleb je ovládán zásadou koncentrační, a proto není možno k námitkám uplatněným po lhůtě pro podání návrhu přihlížet (obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2004, sp. zn. Vol 13/2004, www.nssoud.cz; nález Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11, odst. 23, www.usoud.cz).  10. Soud se plně ztotožňuje se závěrem Krajského soudu v Plzni uvedeným v usnesení ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 57 Ca 148/2006, www.nssoud.cz, že: „Řízení o návrhu na neplatnost hlasování a voleb do zastupitelstev obcí je řízením sporným, pro které platí povinnost navrhovatele tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti [§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] a označit důkazy k prokázání svých tvrzení [§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 o. s. ř.]. Soud v takovém řízení nemůže doplňovat či domýšlet chybějící tvrzení navrhovatele, jakož i z vlastní iniciativy dohledávat důkazy.“ 11. Uvedené odpovídá i nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06, www.usoud.cz, ve kterém dospěl k závěru, že: „Volební soudnictví je založeno na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti. Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost, nýbrž je třeba ji v řízení řádně prokázat.“ 12. Na základě shora uvedeného soud konstatuje, že navrhovatelé neoznačili ani nepředložili žádné důkazy na podporu svého tvrzení o umístění volebních plakátů účastníka 2) v okolí volební místnosti volebního okrsku č. 2, čímž mělo dojít k porušení ustanovení § 30 odst. 3 zákona o volbách, a proto je tato námitka nedůvodná. 13. Dále soud konstatuje, že zákon o volbách v § 15 písm. d) ukládá starostovi stanovit s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 6, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná. Podle § 17 odst. 1 a 2 zákona o volbách členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky a státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, je přihlášen k trvalému pobytu v obci na území České republiky a který alespoň v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let, u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva, a který není kandidátem pro volby do zastupitelstva obce, pro které je okrsková volební komise vytvořena. Každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 15 odst. 1 písm. d), jmenuje členy na neobsazená místa starosta.   14. Na základě uvedené právní úpravy soud k námitce, že členy okrskové volební komise č. 2 byly i pracovnice městského úřadu, konstatuje, že zákon o volbách takový postup nevylučuje, a proto ani tato námitka není důvodná 15. Ostatní tvrzení o podezření z nakupování hlasů, ovlivňování voličů a pochybnostech o práci členů okrskových volebních komisí nejsou způsobilá k přezkumu před soudem pro svoji nekonkrétnost a soud se jimi proto nemohl zabývat. 16. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že návrh je nedůvodný, a proto ho výrokem I. usnesení zamítl. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebního soudnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.     Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§ 104 odst. 1 s. ř. s.). Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).                Ústí nad Labem 30. října 2018 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.