č. j. 42 Ad 25/2018-10   USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci   žalobkyně:  I. O., narozená „X“,   bytem „X“,   proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,   sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 5. 2018, č. j. „X“,   takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 5. 2018, č. j. „X“, jímž byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 2. 2018, č. j. „X“, kterým byla zamítnuta její žádost o invalidní důchod.   Předně je nutné uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., správní řád soudní (dále jen „s. ř. s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.   Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 3 tohoto ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.   Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.   V daném konkrétním případě žalobkyně žalobu adresovala Krajskému soudu v Ústí nad Labem, avšak podala ji osobně na podatelně Okresního soudu v Ústí nad Labem, tedy soudu věcně a místně nepříslušného. Okresní soud v Ústí nad Labem žalobu přeposlal Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 17. 7. 2018. V tomto případě bylo žalobou napadené rozhodnutí žalobkyni doručeno, jak dokládá předložená doručenka, dne 5. 5. 2008, poslední den lhůty pro podání žaloby byl tedy čtvrtek 5. 7. 2018. Předmětná žaloba však byla u Krajského soudu v Ústí nad Labem podána až dne 17. 7. 2018. Za okamžik řádného podání žaloby není možné považovat její doručení místně a věcně nepříslušnému soudu, ale až den, kdy byla žaloba doručena v záhlaví žaloby nadepsanému věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Prodlení vzniklé v důsledku podání žaloby žalobkyní u místně a věcně nepříslušného soudu jde k její tíži. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že lhůta k včasnému podání žaloby nebyla zachována, když žaloba nebyla v poslední den lhůty předána věcně a místně příslušnému soudu, nebo mu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence.   S ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. nezbylo soudu nic jiného než vyslovit, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Z tohoto důvodu pak soud s odkazem na ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. tuto žalobu pro opožděnost odmítl.   Soud současně žalobkyni upozorňuje, že nic nebrání tomu, aby po pravomocném ukončení řízení o napadeném rozhodnutí podala příslušného orgánu České správy sociálního zabezpečení novou žádost o přiznání invalidního důchodu. V rámci řízení o této nové žádosti bude znovu přezkoumán její zdravotní stav a v případě zamítavého rozhodnutí může žalobkyně po vyčerpání opravných prostředků podat žalobu k příslušnému soudu proti novému rozhodnutí o invalidním důchodu.   V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, protože dané řízení je od soudního poplatku osvobozeno a správní poplatek ani nebyl uhrazen.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ústí nad Labem 2. října 2018 Mgr. Václav Trajer, v. r. samosoudce     Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.