USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL. M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobkyně:  XX s.r.o., IČ: XX   sídlem XX zastoupena advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Ledčická 649/15, 184 00 Praha 8 proti žalovanému: Magistrát města Liberec   sídlem nám. Dr. E. Beneše 1/1, 460 51 Liberec    o žalobě proti nečinnosti žalovaného takto:   I. Řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti Magistrátu města Liberec ve věci sp. zn. MML181234/16/PO se zastavuje.   II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.   IV. Žalobkyni se k rukám jejího právního zástupce Mgr. Václava Voříška, advokáta, vrací soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, splatný z účtu Krajského soudu v ústí nad Labem ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 2. 2018 domáhala ochrany před nečinností žalovaného, spočívající v nevydáním rozhodnutí ve věci správního deliktu vedené pod sp. zn. MML181234/16/PO (dle označení spisového materiálu předloženého žalovaným). Žalobkyně uvedla, že žalovaný vydal dne 1. 12. 2016 příkaz, kterým žalobkyni uznal vinnou ze spáchání správního deliktu. Žalobkyně proti příkazu podala dne 9. 12. 2016 prostřednictvím e-mailu odpor, podání bylo doplněno doporučeným dopisem dne 14. 12. 2016. Podání odporu ani jeho včasnost žalovaný nerozporuje, o čemž svědčí jeho výzva k potvrzení podání a nařízení ústního jednání. Nečinnost žalovaného potvrdil jemu nadřízený Krajský úřad Libereckého kraje, který vyhověl žádosti žalobkyně o uplatnění opatření proti nečinnosti příkazem ze dne 18. 1. 2018, kterým žalovanému přikázal vydat rozhodnutí. Žalovanému vznikla povinnost zrušit příkaz a vydat meritorní rozhodnutí nejpozději ve lhůtě 60 dnů dle § 71 odst. 3 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, což však žalovaný neučinil. Žalobkyně navrhovala, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 12 200 Kč. 2. Usnesením ze dne 1. 3. 2018, č. j. 59 A 21/2018-10, vyzval soud žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve výši 2 000 Kč. 3. Podáním ze dne 8. 3. 2018 vzala žalobkyně žalobu na ochranu proti nečinnosti zcela zpět, neboť žalovaný po podání žaloby vydal rozhodnutí o správním deliktu ze dne 28. 2. 2018, MML237013/16/6571/OD/PO. Protože žalobkyně vzala žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného, požadovala přiznat náhradu nákladů řízení, neboť podaná žaloba by byla důvodná. Po zpětvzetí žaloby žalobkyně uhradila soudní poplatek. 4. Podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu bylo zahájeno řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Podle § 47 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. 5. V daném případě vzala žalobkyně podanou žalobu výslovně v celém rozsahu zpět, soud proto podle § 47 odst. 1 písm. a) s. ř. s. řízení zastavil. 6. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. 7. Podle § 60 odst. 7 s. ř. s. platí, jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává. 8. V souzeném případě jsou dány podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů podle § 60 odst. 3 s. ř. s., neboť žalobkyně vzala žalobu zpět a řízení bylo zastaveno. Ve shodě se žalobkyní má soud za to, že žaloba byla vzata zpět pro pozdější chování žalovaného, který prokazatelně po podání žaloby na ochranu proti nečinnosti vydal rozhodnutí ve věci, jehož vydání se žalobkyně podanou žalobou domáhala. Soud však dospěl k závěru, že aplikaci § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. vylučuje v daném případu ustanovení § 60 odst. 7 s. ř. s. Aplikací tohoto ustanovení může soud zajistit, aby nebyla přiznána náhrada nákladů řízení tomu účastníku řízení, který by nebyl se svou žalobou úspěšný, pokud by nedošlo k zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby. Jde např. o situaci, kdy žalobce před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti zjevně nevyčerpal prostředky, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti, či o situace, kdy žalobce podává žalobu na ochranu proti nečinnosti opožděně či v okamžiku, kdy neuplynula lhůta stanovená pro vydání rozhodnutí, nebo nápadně krátce poté, co stanovená lhůta uplynula a mohlo by se jednat spíše o zneužití práva. 9. Ze spisového materiálu předloženého žalovaným soud zjistil, že žalobkyně podala dne 9. 12. 2016 odpor e-mailem, dne 14. 12. 2016, tj. do pěti dnů v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu, odpor doplnila. Odpor byl tedy podán včas a dnem jeho podání, tj. 9. 12. 2016 počíná běžet lhůta k vydání rozhodnutí. Podle § 71 odst. 3 správního řádu pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání. S ohledem na to, že ze správního spisu vyplývá potřeba nařídit ústní jednání (žalovaný vydal dne 22. 1. 2018 předvolání k nařízenému termínu jednání na 22. 2. 2018), počítal soud s lhůtou 60 dnů k vydání rozhodnutí. Tato lhůta počala v souladu s § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu běžet dne 10. 12. 2016 a její konec připadl na úterý 7. 2. 2017. 10. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat nejpozději do 1 roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení a, není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Ve lhůtě pro podání žaloby musí být současně bezvýsledně vyčerpán prostředek ochrany proti nečinnosti správního orgánu, pokud jej právní úprava připouští. 11. Žalobkyně tedy podle § 80 odst. 1 s. ř. s. mohla žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání rozhodnutí o správním deliktu podat do 1 roku ode dne 7. 2. 2017. V souladu s § 40 odst. 2 s. ř. s. tato jednoroční lhůta skončila dne 7. 2. 2018. Pokud žalobkyně podala žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného dne 21. 2. 2018, učinila tak opožděně a žalobu, pokud by ji soud projednával, by musel odmítnout jako opožděnou podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. V této skutečnosti shledává soud důvod zvláštního zřetele hodný, pro který využil § 60 odst. 7 s. ř. s. a žalobkyni, která by jinak měla právo na náhradu nákladů řízení dle § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., náhradu nákladů řízení nepřiznal. 12. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním mimo jiné návrhu na zahájení řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Soud v souladu s uvedeným ustanovením rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, tedy části zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč sníženého o 20 %, nejméně o 1 000 Kč. Soudní poplatek bude žalobkyni vrácen k rukám jejího právního zástupce ve lhůtě 30 dnů v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Liberec dne 5. dubna 2018   Mgr. Lucie Trejbalová, v.r. předsedkyně senátu