Č.j. 78Ad 53/2017 - 16 USNESENÍ    Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobce: J.  S., narozeného dne „X“, bytem „X“, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5, v řízení o žalobě proti posudku žalované ze dne 10. 10. 2017, č. j. X, o invaliditě,   takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení posudku žalované České správy sociálního zabezpečení dne 10. 10. 2017, č. j. X, o invaliditě, který nechala vypracovat žalovaná pro účely námitkového řízení, když žalobce nesouhlasil s rozhodnutím žalované ze dne 19. 6. 2017, č. j. „X“, jímž byla zamítnuta žalobcova žádost o zvýšení invalidního důchodu ze druhého stupně invalidity na třetí stupeň, a žalobce toto prvostupňové rozhodnutí napadl námitkami. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), platí, že soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. V daném případě dospěl soud k závěru, že předmětnou žalobu je nutné odmítnout právě s poukazem na ust. § ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Žalobce totiž žalobou napadal pouze posudek o invaliditě ze dne 10. 10. 2017, č. j. X, o invaliditě, který byl vypracován pro účely námitkového řízení. Dotyčný posudek však není konečným rozhodnutím ve věci, vůči němuž lze podat žalobu v intencích ust. § 65 a násl. s. ř. s., když tímto konečným rozhodnutím je pouze rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení o námitkách žalobce vůči jejímu prvostupňovému rozhodnutí ze dne 19. 6. 2017. Žalobce by měl vzít v potaz skutečnost, že tento posudek je „pouze“ podkladovým materiálem pro konečné rozhodnutí ve věci, vůči němuž lze podat žalobu v intencích ust. § 65 a násl., tj. rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení o námitkách žalobce. U žalované České správy sociálního zabezpečení soud přitom zjistil, že v případě žalobce zatím nebylo vydáno konečné rozhodnutí ve věci, tj. nebylo vydáno rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení o námitkách žalobce vůči jejímu prvostupňovému rozhodnutí ze dne 19. 6. 2017, vůči němuž případně může směřovat správní žaloba. Za tohoto stavu soud uvážil, že ztratilo na významu, aby byl žalobce soudem vyzýván k odstranění vad jeho žaloby ve smyslu ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. (přeformulaci petitu tak, aby žalobce se dožadoval zrušení konečného rozhodnutí namísto podkladového posudku), když se jednalo o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, neboť konečné rozhodnutí ve věci nebylo ještě vydáno.  Žalobce sice vyčerpal řádný opravný prostředek – námitky – který byl připuštěn v řízení před žalovanou, jakožto prvoinstančním správním orgánem, avšak nevyčkal na konečné rozhodnutí ve věci, tj. na rozhodnutí o námitkách žalované, jakožto druhoinstančního správního orgánu. Faktem tak zůstává, že s ohledem na platnou právní úpravu obsaženou v s. ř. s., a to ve smyslu ust. § 65 a násl. v návaznosti na ust. § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., soud nemůže vést řízení, jehož předmětem by nebyl přezkum konečného rozhodnutí ve věci žádosti o invalidní důchod, nýbrž jen podkladový posudek k tomuto rozhodnutí. V důsledku této skutečnosti soud pro absenci podmínek řízení předmětnou žalobu dle ust. § 46 odst. 1 písm. a) ve výroku usnesení ad I. odmítl.   Z důvodu odmítnutí žaloby soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. tohoto usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Pro úplnost soud uvádí, že poté, co žalovaná vydá rozhodnutí o námitkách žalobce vůči jejímu prvostupňovému rozhodnutí ze dne 19. 6. 2017 a žalobce nebude případně s tímto rozhodnutím spokojen, má možnost toto konečné rozhodnutí ve věci napadnout správní žalobou.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ústí nad Labem 5. ledna 2018   JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potrvzuje: G. Z.