č. j. 15 A 161/2016-72 USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci žalobce: Mgr. D.K., narozen „X“, bytem „X“,, zastoupen JUDr. Miloslavou Coufalovou, advokátkou, sídlem Neštěmická 779/4, 400 07  Ústí nad Labem, proti   žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem, za účasti osoby   zúčastněné na řízení: J.Š., narozen „X“,, bytem „X“,, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2016, č. j. 60/UPS/2016-22, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 2 000 Kč. Částka ve výši 2 000 Kč bude žalobci vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím své právní zástupkyně domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2016, č. j. 60/UPS/2016-22, jímž bylo na základě žalobcova odvolání změněno rozhodnutí Obecního úřadu Libouchec (dále jen „stavební úřad“) ze dne 15. 12. 2015, č. j. SÚ/102/LIB/1374/2014/2015, sp. zn. 4127/S. Tímto rozhodnutím stavební úřad podle § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů rozhodl o umístění stavby „Přístavba rekreační chaty č. e. „X“,“ na pozemku parc. č. „X“, v katastrální území x a stanovil podmínky pro její umístění a projektovou přípravu. Změna provedená napadeným rozhodnutím spočívala v úpravě některých stanovených podmínek; ve zbytku zůstalo rozhodnutí stavebního úřadu nedotčeno. Žalobce se v žalobě současně domáhal tohoto, aby žádost o umístění stavby byla zamítnuta a aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. Před vlastním zahájením ústního jednání dne 9. 10. 2019 vzal žalobce, prostřednictvím své právní zástupkyně, ústně do protokolu o jednání výslovně tuto žalobu zpět, což žalobce i jeho právní zástupkyně potvrdili vlastnoručními podpisy. Vzhledem k tomu, že projev vůle žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, byl zcela jednoznačný a nevzbudil pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení tohoto soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve výroku I. tohoto usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil. Z důvodu zastavení řízení soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve výroku II. tohoto usnesení vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného odstavce, a žalobce navíc při zpětvzetí žaloby náhradu nákladů řízení ani nepožadoval. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) rozhodl ve výroku III. tohoto usnesení o vrácení soudního poplatku žalobci, který byl soudu uhrazen za žalobu ve výši 3 000 Kč, a to toliko ve výši 2 000 Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu, a to v zákonné lhůtě (srov. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle § 60 odst. 5 s. ř. s. má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil, a v předmětném řízení soud osobě zúčastněné na řízení žádné povinnosti neuložil. S ohledem na zavedenou praxi krajských soudů a Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2016, č. j. 4 As 56/2016-53, ze dne 14. 5. 2015, č. j. 3 As 85/2015-8, ze dne 24. 2. 2016, č. j. 3 As 220/2015-49, ze dne 16. 12. 2015, č. j. 4 As 223/2015-43, ze dne 6. 10. 2015, č. j. 8 As 171/2014-67, nebo ze dne 6. 8. 2015, č. j. 10 As 43/2015-49, vše dostupné na www.nssoud.cz) zdejší soud v dané situaci nezahrnul vypořádání nákladů řízení týkajících se osoby zúčastněné na řízení do výroku a zabýval se jím toliko v odůvodnění tohoto usnesení.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 9. října 2019 Mgr. Václav Trajer v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.