č. j. 15 A 198/2018-66   USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Ing. Martina Jakuba Bruse a Mgr. Ladislava Vaško ve věci: žalobkyň: a) I. K., narozená „X“,   bytem „X“,   b) M. V., narozená „X“,   bytem „X“,     c) K. M., narozená „X“,   bytem „X“,   d) K. K., narozená „X“,   bytem „X“,   všechny zastoupené advokátem JUDr. Bedřichem Hájkem,   sídlem Jana Švermy 1696, 432 01 Kadaň,   proti žalovanému:  Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ústí nad Labem,   sídlem Dvořákova 1609/18, 400 21  Ústí nad Labem,   v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení ve výši 18 634 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění:   1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhaly uložení povinnosti žalovanému, aby do 15 dnů od právní moci rozhodnutí ve věci předmětné žaloby vydal rozhodnutí o žádostech žalobkyň o přiznání dávek doplatek na bydlení, a to v sedmi správních řízeních (I. K. – 1 řízení, M. V. - 3 řízení, K. M. – 2 řízení a K. K. – 1 řízení).   2. Podáním, které soud obdržel dne 20. 2. 2019, a tedy před uskutečněním prvního jednání ve věci, žalobkyně vzaly podanou žalobu v plném rozsahu zpět s požadavkem na náhradu nákladů soudního řízení od žalovaného. Tento procesní krok odůvodnily tím, že tak činí pro pozdější chování žalovaného, který po podání žaloby vydal v předmětných řízeních o žádostech žalobkyň rozhodnutí, čímž bylo žalobě vyhověno.   3. Protože projev vůle žalobkyň, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlely ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve výroku I. tohoto usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil.   4. Výrok II. tohoto usnesení o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., kde je zakotveno, že pokud žalobce vezme svou žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného, má právo na náhradu nákladů řízení. Ze zpětvzetí žaloby jednoznačně vyplývá, že tomu tak v daném případě bylo, když byla po podání žaloby na ochranu proti nečinnosti vydána správní rozhodnutí, jejichž vydání se žalobkyně domáhaly. S ohledem na uvedenou skutečnost soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyním do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení ve výši 18 634 Kč.   5. Náhradu nákladů řízení ve výši 18 634 Kč představuje částka 11 200 Kč za dva úkony právní služby po 1 000 Kč podle ustanovení § 7, § 9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, snížené o 20 % dle ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu, vynásobené 7, neboť žalobkyně společnou žalobou napadaly nečinnost ve věci 7 správních řízení; částka 4 200 Kč za dva s tím související režijní paušály po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu vynásobené rovněž 7 a částka 3 234 Kč představující 21 % DPH z výše uvedených částek. Podanou repliku a zpětvzetí žaloby soud nepovažoval vzhledem k jejich obsahu a nenáročnosti za důvodně vynaložený náklad právního zastoupení, a proto náhradu nákladů řízení za tyto úkony právního zastoupení nepřiznal.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ústí nad Labem 8. října 2019   Mgr. Václav Trajer v.r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.