č. j. 15 A 236/2017-26     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a Mgr. Karla Šemíka ve věci   žalobce: V. N. D., narozený „X“, bytem „X“, zastoupený advokátem Mgr. Markem Sedlákem, sídlem Příkop 834/8, 602 00 Brno, proti   žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2017, č. j. MV-23433-5/SO-2017, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se včasnou žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2017, č. j. MV-23433-5/SO-2017, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 18. 2. 2016, č. j. OAM-2075-16/ZR-2015 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), neboť bylo opožděné. Uvedeným rozhodnutím správní orgán I. stupně zrušil povolení žalobce k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání osoby samostatně výdělečně činné, neboť bylo zjištěno, že nemá zajištěno ubytování a má splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, a zároveň mu stanovil lhůtu 30 dnů k vycestování z území České republiky. Žalobce se v žalobě domáhal toho, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc se žalovanému vrátila k dalšímu řízení a aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení. Žaloba 2. Ve stručné žalobě žalobce uvedl, že žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně včasné odvolání ve lhůtě podle § 84 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „správní řád“), protože s doručením tohoto rozhodnutí osobě L. H. N., narozeným ..., nejsou dle žalobce spojeny žádné právní následky, a to v důsledku vad plné moci (dále jen jako „plná moc“), kterou založil do správního spisu. Tuto námitku žalobce dále rozvedl tak, že plná moc dle žalobce neobsahuje zmocnění jakožto jednostranný úkon účastníka řízení, kterým projevuje vůli udělit plnou moc osobě L. H. N. pro zastupování žalobce. Dle žalobce totiž plná moc obsahuje formulaci: „ZMOCNITEL … ZMOCŇUJE ZMOCNĚNEC …“ Dle žaloby tato věta neobsahuje žádný určitý projev vůle, který by bylo možné považovat za udělení plné moci, která by odpovídala jakémukoliv typu plné moci, které jsou vymezeny v ust. § 33 odst. 2 správního řádu. Pokud dále plná moc obsahuje text: „PLNÁ MOC JE UDĚLENA K CELÉMU ŘÍZENÍ (podání žádosti, přebírání pošty, podání odvolání, podání vysvětlení, doložení, nahlížení do spisů – podání změny hlášeného pobytu, objednání bio a dalších správních úkonů stím společné)“, jedná se dle žalobce o specifikaci uděleného zmocnění, což však v daném případě je irelevantní, protože zmocnění samotné jako projev vůle učiněno nebylo. Citovaná specifikace se svým obsahem navíc vztahuje ke zmocnění k zastupování v řízení o žádosti a s tím souvisejících úkonů, nikoli k zastupování v řízení zahájeném z moci úřední. Dle žaloby pak nemá doručení napadeného rozhodnutí osobě L. H. N. právní následky, které s doručením rozhodnutí spojuje zákon. Především s tímto doručením není spojeno zahájení běhu lhůty pro odvolání. Žalobce se o vydání rozhodnutí dozvěděl dle žaloby teprve několik dní před tím, než jeho právní zástupce podal dne 27. 10. 2016 odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Lhůta pro odvolání podle § 84 odst. 1 správního řádu je tak dle žaloby zachována. Žalobce dále namítá, že žalovaný se s touto argumentací směřující zejména k plné moci v napadeném rozhodnutí nijak nevypořádal. Napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné, když pouze předposlední odstavec odůvodnění napadeného rozhodnutí obsahuje všeobecnou zmínku o tzv. „předchozím zmocněném zástupci“, ovšem bez toho, že by zde žalovaný jakkoli konkrétně reagoval na zcela konkrétní odvolací námitky uvedené v odvolání žalobce. Vyjádření žalovaného k žalobě 3. Žalovaný k výzvě soudu předložil písemné vyjádření k žalobě, v němž uvedl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy a judikaturou. Dále uvedl, že správní řízení o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu bylo zahájeno dne 16. 7. 2015, o čemž byl žalobce informován. Dne 25. 8. 2016 pak žalobce podal k poštovní přepravě předmětnou plnou moc, kterou si dle § 33 odst. 1 správního řádu zvolil svého zmocněného zástupce pana L. H. N., zmocnění udělil k celému řízení a plnou moc podepsal. Správní orgán tak postupoval dle § 34 správního řádu a písemnosti doručoval pouze zvolenému zmocněnému zástupci. Žalovaný v tomto směru žádná pochybení neshledal. Protože rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo doručeno zmocněnému zástupci žalobce v souladu se zákonem a protože ve stanovené lhůtě nebylo podáno odvolání, nabylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně dle žalovaného právní moci dne 12. 3. 2016. Odvolání podané dne 17. 10. 2016 je tak opožděné, a tento závěr je i v napadeném rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodněn. Dle žalovaného tak žaloba nepřináší žádnou novou argumentaci, žaloba tak není důvodná. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Replika žalobce 4. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného pouze uvedl, že žalobce plnou moc k poštovní přepravě nepodal. Posouzení věci soudem 5. O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem vyjádřili souhlas. 6. Napadené rozhodnutí soud přezkoumával podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z ní vyplývá, že soud přezkoumává rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během lhůty třiceti dnů ode dne doručení napadeného rozhodnutí, jak stanoví § 172 odst. 1 věty první zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení odůvodnit. Bez návrhu žalobce pak musí soud podle § 76 odst. 2 s. ř. s. přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky však nebyly v projednávané věci zjištěny. 7. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o žalobě. Správní orgán I. stupně zahájil řízení ve věci zrušení platnosti žalobcova povolení k dlouhodobému pobytu dle § 37 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 46 odst. 1 zákona o pobytu cizinců z důvodu, že žalobce jako cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza, a to konkrétně zajištění ubytování po dobu pobytu na území ČR, současně byl žalobce poučen o svých procesních právech. Dne 26. 8. 2015 správnímu orgánu I. stupně došla žádost o nahlédnutí do správního spisu, ke které byla přiložena plná moc. Z plné moci plyne, že tato listina je nadepsána slovy „PLNÁ MOC“, následně obsahuje označení „ZMOCNITEL“ s uvedením jména a data narození žalobce, dále následují slova „ZMOCŇUJE“ a na dalším řádku „ZMOCNĚNEC“, kde je uvedeno jméno osoby L. H. N., jeho datum narození a adresa („X“, bytem „X“), dále jen jako „zmocněnec“. V textu plné moci je uvedeno, že „PLNÁ MOC JE UDĚLENA K CELÉMU ŘÍZENÍ (podání žádosti, přebírání pošty, podávání odvolání, podání vysvětlení, doložení, nahlížení do spisů – podání změny hlášeného pobytu, objednání bio a dalších správních úkonů stím společné)“, dále následuje datum „17. 08. 2015“, podpis (dle grafické podoby jde o podpis zmocnitele – obsahuje písmena „“X““) a dále slova „plnou moc přijímám v celém rozsahu“, následuje datum „17. 08. 2015“, podpis (dle grafické podoby jde o podpis zmocněnce – obsahuje písmena „“X““). Z připojené obálky pak plyne, že odesílatelem poštovní obálky a podání byl žalobce (odesláno z adresy „X“), adresátem byl správní orgán I. stupně, zásilka byla podána dne 25. 8. 2015 na poště Rakovník 1. Dne 8. 12. 2015 proběhlo seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí, kterého se osobně zúčastnil zmocněnec N., jenž poté zaslal správnímu orgánu I. stupně vyjádření z 29. 12. 2015, ve kterém je označen jako zmocněnec žalobce s tím, že navrhl zastavení řízení o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, když uvedl, že žalobce se jako cizinec přestěhoval na adresu „X“, kde se zdržuje, tudíž řízení je podle něj bezpředmětné. Správní orgán I. stupně následně dne 18. 2. 2016 vydal rozhodnutí č. j. OAM-2075-16/ZR-2015, kterým žalobci zrušil povolení k dlouhodobému pobytu a  stanovil mu lhůtu 30 dnů k vycestování z území České republiky. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 3. 2016, když bylo dne 25. 2. 2016 doručeno zmocněnci. 8. Následně pak současný právní zástupce žalobce (advokát) zaslal správnímu orgánu I. stupně oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 27. 10. 2016, doručené správnímu orgánu I. stupně téhož dne, s tím, že převzal zastoupení žalobce ve správním řízení a že proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 18. 2. 2016 podává odvolání, k podání byla připojená plná moc nového právního zástupce žalobce, tj. advokáta, ze dne 1. 10. 2016. V odůvodnění doplnění odvolání ze dne 6. 1. 2017 pak žalobce shodně jako v následně podané žalobě uvedl, že s doručením rozhodnutí orgánu I. stupně předchozímu zmocněnci panu N. s ohledem na vady plné moci nelze spojovat žádné následky. Podané odvolání tak dle žalobce bylo podáno včas. 9. Z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2017, č. j. MV-23433-5/SO-2017, pak plyne, že žalovaný odvolání žalobce dle § 92 odst. 1 správního řádu jako opožděné zamítl. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný zrekapituloval průběh řízení před správním orgánem I. stupně s tím, že odvoláním napadené rozhodnutí bylo doručeno předchozímu zmocněnému zástupci žalobce dne 25. 2. 2016, odvolání v zákonné lhůtě k němu podáno nebylo, a napadené rozhodnutí tak nabylo právní moci dne 12. 3. 2016. Nový zmocněný zástupce žalobce pak podal odvolání proti napadenému rozhodnutí až dne 27. 10. 2016. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí dále plyne, že dle žalovaného byl žalobce v napadeném rozhodnutí řádně poučen o možnosti podat odvolání, u jakého správního orgánu a v jaké lhůtě. Napadené rozhodnutí si předchozí zmocněný zástupce převzal dne 25. 2. 2016, odvolání bylo podáno dne 27. 10. 2016, tedy po zákonné lhůtě. Lhůta k podání odvolání dle žalovaného skončila dne 11. 3. 2016 a odvolání bylo opožděné. Dále žalovaný uvedl, že neshledal podmínky pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, resp. obnovu řízení ani vydání nového rozhodnutí. Dále žalovaný uvedl, že žalobce si zvolil dle zákona předchozího zmocněnce, kterému správní orgán I. stupně doručoval písemnosti a přijímal podání, žádné pochybení tak shledáno nebylo. Ze spisu dále plyne, že žalobce podal ministru vnitra návrh na provedení opatření proti nečinnosti správního orgánu v rámci odvolacího řízení, kterému usnesením ministra vnitra ze dne 12. 10. 2017, č. j. MV-23433-6/SO-2017, nebylo vyhověno, když v mezidobí bylo o odvolání rozhodnuto. 10. Po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 11. Nejprve se soud zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, kterou žalobce spatřoval v tom, že žalovaný se s argumentací žalobce směřující zejména k plné moci v napadeném rozhodnutí nijak nevypořádal a nereagoval na konkrétní odvolací námitky týkající se předchozího zmocněného zástupce. K této námitce soud uvádí, že úvahy žalovaného vztahující se k námitkám vadné plné moci a neúčinnosti doručení rozhodnutí orgánu I. stupně jsou popsány na stranách 2 a 4 napadeného rozhodnutí, kde žalovaný odůvodnil, že žalobce si řádně zvolil svého předchozího zmocněného zástupce v souladu s § 33 správního řádu, že tomuto zástupci byly ve správním řízení řádně doručovány písemnosti a nebylo v tomto směru shledáno žádné pochybení. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zdůraznil, že argumenty žalobce zpochybňující zastoupení účastníka považuje za ryze účelové. Rovněž na straně 2 a 3 napadeného rozhodnutí se žalovaný zabýval i tím, kdy byla plná moc správnímu orgánu I. stupně doručena, dále je popsáno, jaké úkony předchozí zmocněnec ve správním řízení učinil s tím, že žalovaný neshledal žádné pochybnosti v tom směru, že správní orgán I. stupně doručoval v souladu se zákonem předchozímu zmocněnci a přijímal od něj písemnosti. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval i tím, kdy došlo k řádnému doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně a kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci včetně otázky, zda odvolání podané dne 27. 10. 2016 správnímu orgánu došlo až po uplynutí zákonné lhůty, s tím závěrem, že odvolání bylo podáno opožděně. Toto odůvodnění považuje soud za dostatečné a srozumitelné, aniž by přitom hodnotil jeho správnost či zákonnost, jimiž se bude zabývat v dalších částech tohoto rozsudku. V rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí také žalovaný pravomocné rozhodnutí orgánu I. stupně posoudil v souladu s ustanovením § 92 odst. 1 správního řádu, tedy tak, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, když dovodil, že pro takový postup nejsou dány předpoklady. Vzhledem k tomu, že žalovaný se v odůvodnění svého rozhodnutí dostatečně vypořádal s námitkami žalobce vztahujícími se k údajným vadám plné moci a také i k neúčinnosti doručení předchozímu zmocněnci, a reagoval tak na odvolací námitky žalobce, soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. 12. Předmětem přezkumu soudem je to, zda žalovaný v napadeném rozhodnutí rozhodl důvodně o zamítnutí odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně pro jeho opožděnost, tedy v dané věci posouzení toho, zda plná moc založená do správního spisu je platná a doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně zmocněnci je účinné a odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně je tak s ohledem tyto okolnosti věci opožděné, neboť dle žalobce je doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně zmocněnci žalobce bez právních následků v důsledků vad plné moci založené do správního spisu, a odvolání je tak z tohoto důvodu včasné. 13. Podle § 83 odst. 1 správního řádu platí, že odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. Podle § 83 odst. 2 správního řádu platí, že v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 68 odst. 5 lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. 14. Dle ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu platí, že pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. 15. Podle ustanovení § 92 odst. 1 platí, že opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. 16. Podle ustanovení § 33 odst. 1 a 2 správního řádu platí, že účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Zmocnění může být uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení, c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona. 17. Podle § 34 odst. 1 správního řádu platí, že zástupce podle § 32 a 33 v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Podle § 34 odst. 2 správního řádu platí, že s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak. Podle § 34 odst. 3 správního řádu platí, že v pochybnostech o rozsahu zastoupení platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení. 18. Podle § 441 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ občanský zákoník“) platí, že ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. 19. Z judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že dle § 34 odst. 3 správního řádu platí, že v pochybnostech o rozsahu zastoupení je zástupce oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení, tato norma se aplikuje tam, kde je zřejmé, že se zastoupení na dané řízení vztahuje, jsou však pochybnosti o tom, v jakém rozsahu, a dále to, že při posuzování rozsahu zmocnění je vždy na místě položit si otázku, jakým úmyslem byli zmocnitel a zmocněnec vedeni při sepisování plné moci (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 18. 12. 2008, č. j. 8 Azs 16/2007-158, www.nssoud.cz), na úmysl smluvních stran je možné usuzovat z okolností o tomto úmyslu vypovídajících, jednou z hlavních okolností v případě dohody o plné moci je text plné moci, listiny osvědčující její uzavření (dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 9/2015-27, www.nssoud.cz). Ustanovení § 33 odst. 1 správního řádu (ani jiné zákonné ustanovení) nestanoví povinnost předkládat správnímu orgánu plnou moc pouze zmocnitelem; zákon nijak nevylučuje možnost, aby byla plná moc předložena zmocněncem, což se v praxi i často, ba povětšinou, děje, neboť plná moc bývá předkládána současně s jiným úkonem ve věci, který vyhotoví zmocněnec (dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2015, č. j. 10 As 266/2014-32, www.nssoud.cz). 20. Z výše citovaných ustanovení právních předpisů a judikatury vycházel soud při hodnocení dalších žalobních námitek. Listina obsahující plnou moc je nadepsána slovy „PLNÁ MOC“, obsahuje označení zmocnitele, tj. žalobce, včetně jména a data narození žalobce, dále obsahuje označení zmocněnce, tj. osoby L. H. N., včetně uvedení jeho jména, data narození a adresy bydliště, dále obsahem plné moci je udělení zmocnění k zastupování k celému správnímu řízení, když obsahuje slova „ZMOCŇUJE“ a „PLNÁ MOC JE UDĚLENA K CELÉMU ŘÍZENÍ“ s tím, že za tímto textem v závorce jsou uvedeny úkony, které taková plná moc zahrnuje, jako např. podání žádostí, přebírání pošty, podání odvolání, podání vysvětlení, nahlížení do spisů. Plná moc tak jednoznačně obsahuje zmocnění, kterým žalobce projevil vůli být zastoupen zmocněncem L. H. N. Formulace v plné moci, že „zmocnitel…zmocňuje zmocněnec“ tak obsahuje řádný projev vůle a pouhá skutečnost, že slovo „zmocněnec“ není vyskloňováno, na určitosti takového projevu nic nemění. Pokud plná moc výslovně uvádí, že je udělena k celému řízení a v závorce obsahuje výčet nejvýznamnějších úkonů v řízení, na které se vztahuje, včetně přebírání pošty, nahlížení do spisu a podání odvolání, je tak zřejmé, že se jedná o plnou moc udělenou ve smyslu § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu pro celé správní řízení. Ostatně, i kdyby byly dány pochybnosti o rozsahu plné moci, uplatnilo by se ustanovení § 34 odst. 3 správního řádu a zmocněnec by byl oprávněn jednat jménem zastoupeného v celém řízení. To, že v plné moci není uvedeno, že by se vztahovala i na řízení zahájené z moci úřední, je bez právního významu, když takový požadavek ze správního řádu nevyplývá, a na tomto závěru nic nemění ani to, že dle plné moci může zmocněnec podávat ve věci žádosti. Plná moc je řádně datována (jako datum je uveden den 17. 8. 2015) a je podepsána zmocnitelem (s tím, že grafická podoba podpisu navíc zjevně odpovídá podpisu žalobce, kterým svým podpisem také potvrdil osobní převzetí oznámení o zahájení řízení), dále následují slova „Plnou moc přijímám v celém rozsahu“ a podpis zmocněnce. Skutečnost, že předmětnou listinu nadepsanou „PLNÁ MOC“ žalobce podepsal, ostatně sám žalobce ani nezpochybňoval. Plná moc má tedy formu písemné plné moci, je podepsána jak zmocnitelem, tak zmocněncem a splňuje všechny náležitosti ve smyslu § 33 odst. 1 správního řádu i náležitosti písemné plné moci dle § 441 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Na základě této plné moci byl žalobce v správním řízení řádně zastoupen zástupcem, tj. zmocněncem L. H. N., a to pro celé řízení. Námitky žalobce tak byly shledány v tomto směru nedůvodnými. 21. Soud nemá žádné pochybnosti o platnosti a účinnosti plné moci a existenci zastoupení žalobce ve správním řízení. Tomu ostatně nasvědčuje i časová a logická posloupnost úkonů ve správním řízení, když dne 17. 8. 2015 žalobce osobně převzal oznámení o zahájení správního řízení, dne 17. 8. 2015 podepsal plnou moc i žádost o nahlédnutí do spisu, když obě listiny zaslal poštou dne 26. 8. 2018 na adresu správního orgánu I. stupně s tím, že na poštovní obálce je též uvedena správná spisová značka správního spisu správního orgánu I. stupně (tj. sp. zn. OAM-2075-2/ZR-2015) a ta je uvedena i v žádosti o nahlédnutí spisu. Poštovní obálka v části označující odesílatele i žádost o nahlédnutí do spisu jsou pak označeny jménem a adresou žalobce (Sadová 2447, Rakovník, žádost pak obsahuje i datum narození žalobce), poštovní obálka byla odeslána z pošty Rakovník 1 dne 25. 8. 2015. Následně se ve věci samé vyjádřil zmocněnec žalobce podáním ze dne 29. 12. 2015. V řízení od doručení plné moci správnímu organu I. stupně dne 26. 8. 2015 tak vystupuje zmocněnec podle § 34 odst. 1 správního řádu jménem zastoupeného a písemnosti se v tomto případě doručují pouze zmocněnci s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, jak stanoví § 34 odst. 2 správního řádu (což není převzetí doručovaného rozhodnutí ve věci samé). Pokud si tedy žalobce zvolil zmocněnce, doručoval správní orgán I. stupně písemnosti, včetně rozhodnutí orgánu I. stupně, tomuto zmocněnci v souladu se správním řádem. Volba zmocněného zástupce pro správní řízení byla správnímu orgánu I. stupně doložena plnou mocí zaslanou poštovní zásilkou, jako odesílatel je uveden žalobce. Námitka, že žalobce plnou moc k poštovní přepravě nepodal, je tak vyvrácena. Ostatně, správní řád nevylučuje, aby plnou moc předložil např. sám zástupce. Zástupce žalobce se navíc dne 8. 12. 2015 seznámil s podklady pro rozhodnutí a v protokole o tomto seznámení je pak skutečnost, že zastupuje žalobce, výslovně uvedena. Žalobce sám ani jeho zmocněnec L. H. N. v průběhu správního řízení před správním orgánem I. stupně ani nijak existenci plné moci a zastoupení nezpochybnili. 22. Účinky doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 18. 2. 2016, č. j. OAM-2075-16/ZR-2015, tak nastaly doručením této písemnosti zmocněnci žalobce L. H. N. bez ohledu na to, zda a kdy se adresát písemnosti, tj. žalobce, o písemnosti fakticky dozvěděl. Uvedené rozhodnutí pak bylo řádně zmocněnci žalobce doručeno dne 25. 2. 2016, rozhodnutí obsahuje řádné poučení dle správního řádu o možnosti podat proti rozhodnutí odvolání ve lhůtě 15 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí s tím, že odvolání lze podat ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců a dále s poučením, že odvolání se podává u správního orgánu I. stupně. Poučení o odvolání tak odpovídá ustanovení § 83 odst. 1 správního řádu. Lhůta k podání odvolání tedy žalobci skončila 11. 3. 2016, a rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak nabylo právní moci dne 12. 3. 2016, jak je i na tomto rozhodnutí správně vyznačeno, když odvolání v odvolací lhůtě podáno nebylo. Skutečnost, že se dle žaloby o obsahu rozhodnutí žalobce dozvěděl několik dnů před podáním odvolání, je tak nevýznamná, když doručením rozhodnutí orgánu I. stupně jeho zmocněnci počala řádně běžet lhůta pro podání odvolání, která marně uplynula dne 11. 3. 2016. Odvolání ze dne 27. 10. 2016, doručené správnímu orgánu I. stupně téhož dne elektronicky, tak bylo podáno již jako opožděné. Námitky žalobce jsou tedy v tomto směru zcela nedůvodné. 23. Z výše uvedeného plyne, že plná moc založená do správního spisu je platná, doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně přechozímu zmocněnci je účinné, a odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně je tak opožděné. 24. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud uzavírá, že předmětnou žalobu vyhodnotil jako nedůvodnou a výrokem I. rozsudku ji podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 25. Současně soud v souladu s ustanovení § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. ve výroku II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a navíc je ani nepožadoval.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem dne 27. listopadu 2019   JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r. předsedkyně senátu  Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. (K.ř.č. 1 - rozsudek)