č. j. 15 A 61/2019-55 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobkyně: SSG s. r. o., IČO: 28666178, sídlem Beethovenova 948/20, 430 01  Chomutov, zastoupena společností Punktum, spol. s r. o., IČO: 25380966, sídlem Otická 758/19, 746 01  Opava, proti   žalovanému: Finanční úřad pro Ústecký kraj, sídlem Velká Hradební 39/61, 400 21  Ústí nad Labem, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou v zákonem stanovené lhůtě se žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně domáhala, aby soud určil, že nevydání rozhodnutí o lhůtě k seznámení s doplněnými výsledky kontrolních zjištění a se zprávami o daňové kontrole a ukončení projednání těchto výsledků kontrolních zjištění a zpráv je nezákonným zásahem. Žalobkyně současně požadovala, aby soud přikázal žalovanému do deseti dnů od právní moci rozsudku vydat rozhodnutí o žádané lhůtě a pokračovat v projednávání zpráv o daňové kontrole. 2. Při ústním jednání soudu konaném dne 23. 10. 2019 zástupce žalobkyně k dotazu soudu výslovně uvedl, že podanou žalobu považuje za žalobu zápůrčí, neboť tvrzený zásah nadále trvá. 3. Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda neexistují překážky bránící věcnému projednání žaloby. V případě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem musí soud mimo jiné vyhodnotit, zda žaloba není nepřípustná ve smyslu § 85 s. ř. s., který stanoví, že „[ž]aloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.“ 4. V daném případě soud shledal, že podaná žaloba směřuje proti dílčím úkonům žalovaného v rámci vyměřovacího řízení, které bezprostředně předcházely ukončení daňové kontroly daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2013 a DPH za zdaňovací období duben až prosinec 2013 projednáním zpráv o daňové kontrole (pro každý druh daně byla zpracována samostatná zpráva o daňové kontrole), a to za situace, kdy z obou zpráv o daňové kontrole vyplývá, že žalobkyni bude příslušná daň doměřena. Podle názoru soudu se žalobkyně proti tvrzeným pochybením žalovaného může bránit podáním odvolání proti dodatečným platebním výměrům, které žalovaný na základě předmětných zpráv o daňové kontrole vydal, a poté případně žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s. proti rozhodnutí(m) o odvolání. Zástupce žalobkyně ostatně při ústním jednání soudu uvedl, že odvolací řízení v předmětné věci již probíhá. 5. Soud zdůrazňuje, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem představuje subsidiární prostředek ochrany určený pro situace, kdy osoba dotčená tvrzeným nezákonným zásahem nemá jinou možnost jak se domoci ochrany svých práv. Smyslem zápůrčí zásahové žaloby pak rozhodně není poskytovat ochranu proti dílčím procesním postupům (úkonům) správních orgánů v průběhu správního řízení, které vyústí ve vydání rozhodnutí, proti němuž lze podat žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s. Přesně taková situace však nastala v případě žaloby podané žalobkyní v této věci, kdy namítaná pochybení žalovaného představují potenciální vady řízení, jimiž se na základě námitek žalobkyně může zabývat jak odvolací orgán v řízení o odvolání proti dodatečným platebním výměrům, tak soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí o odvolání. 6. Vycházeje z těchto úvah soud konstatuje, že existují jiné právní prostředky (odvolání, případně žaloba proti rozhodnutí), jimiž se žalobkyně může domáhat ochrany proti tvrzenému nezákonnému zásahu žalovaného, který napadla žalobou v této věci. Vzhledem k tomu, že žalobkyně trvala na tom, že podaná žaloba je žalobou zápůrčí, tedy nikoli toliko deklaratorní, soud dospěl k závěru, že žaloba je nepřípustná ve smyslu § 85 věty před středníkem s. ř. s. Soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl jako nepřípustnou. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 23. října 2019 Mgr. Václav Trajer, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.