č. j. 15 A 79/2019-16 USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobkyně: T. L. D., narozená „X“, státní příslušnost Vietnamská socialistická republika,   bytem „X“,   zastoupená advokátem Mgr. Vratislavem Polkou,   sídlem Vinohradská 22, 120 00  Praha 2,    proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců,   sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2019, č. j. MV-27001-4/SO-2019, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2019, č. j. MV-27001-4/SO-2019, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 22. 11. 2018, č. j. OAM-306-23/TP-2018, kterým byla podle ustanovení § 87k odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zamítnuta žádost žalobkyně o povolení k trvalému pobytu, neboť žalobkyně se dopustila obcházení zákona o pobytu cizinců s cílem získat povolení k trvalému pobytu. Současně s podáním žaloby žalobkyně navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek.   2. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Protože žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek, vznikla jí povinnost uhradit za předmětnou žalobu soudní poplatek ve výši 3 000 Kč [viz položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků] a ve výši 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku [viz položka 20 sazebníku soudních poplatků]. Podle § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.   3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně splatnou poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnila, soud ji dvěma samostatnými usneseními ze dne 24. 4. 2019, č. j. 15 A 79/2019-12 a č. j. 15 A 79/2019-13, vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení těchto usnesení uhradila soudní poplatky ve výši 3 000 Kč a 1 000 Kč. Žalobkyně byla současně poučena, že pokud soudní poplatky nebudou ve stanovené lhůtě zaplaceny, řízení bude zastaveno. Výzvy k zaplacení soudních poplatků byly právnímu zástupci žalobkyně řádně doručeny do datové schránky dne 25. 4. 2019, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky založeného v soudním spise. Poslední den lhůty k zaplacení soudních poplatků tak uplynul dne 10. 5. 2019. Kontrolou v účtárně soudu bylo zjištěno, že k uvedenému datu nebyly soudní poplatky na účet soudu uhrazeny. Jelikož žalobkyně i přes doručené výzvy soudu obsahující řádné poučení neuhradila soudní poplatky ve stanovené výši, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudních poplatků. Na tomto místě soud žalobkyni upozorňuje, že v souladu s § 9 odst. 1 poslední větou zákona o soudních poplatcích se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží.   4. Na základě uvedených zjištění soud podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem 1. srpna 2019     Mgr. Václav Trajer, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.