č. j. 16 Af 12/2019-20 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobkyně: První chráněná dílna s.r.o., IČO: 28685521, sídlem Raisova 769/9, 400 03  Ústí nad Labem, zastoupena Mgr. Miroslavem Krutinou, advokátem, sídlem Vyšehradská 27, 128 00  Praha 2, proti   žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, 602 00  Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2019, č. j. 38960/19/5000-10470-703359, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou, kterou zdejší soud obdržel dne 17. 10. 2019, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2019, č. j. 38960/19/5000-10470-703359, kterým byla zamítnuta její odvolání a byly potvrzeny platební výměry na odvod za porušení rozpočtové kázně Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 23. 8. 2018, č. 107/D/2018, č. j. 1992925/18/2500-31472-506268, kterým byl vyměřen odvod do státního rozpočtu ve výši 623 256 Kč, a č. 108/D/2018, č. j. 1992929/18/2500-31472-506268, kterým byl vyměřen odvod do Národního fondu ve výši 3 531 784 Kč. 2. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Protože žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek, vznikla jí povinnost uhradit za předmětnou žalobu soudní poplatek ve výši 3 000 Kč [viz položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků] a soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč [viz položka 20 sazebníku soudních poplatků]. Podle § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnost, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. 3. Žalobkyně splatnou poplatkovou povinnost podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích při podání žaloby nesplnila. Soud proto dvěma samostatnými usneseními ze dne 24. 10. 2019, č. j. 16 Af 12/2019-8 a 16 Af 12/2019-9, žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení těchto usnesení uhradila soudní poplatky ve výši 3 000 Kč a 1 000 Kč. Zároveň ji soud poučil, že pokud soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, řízení bude zastaveno. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla právnímu zástupci žalobkyně řádně doručena do datové schránky dne 25. 10. 2019, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky založeného v soudním spise. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak žalobkyni uplynul v pondělí dne 11. 11. 2019, tj. nejblíže následující pracovní den po sobotě 9. 11. 2019, na kterou by konec lhůty jinak připadl. 4. Kontrolou v účtárně soudu bylo zjištěno, že k poslednímu dni lhůty (11. 11. 2019) nebyly soudní poplatky na účet soudu zaplaceny. Jelikož žalobkyně i přes doručenou výzvu soudu obsahující řádné poučení neuhradila soudní poplatky ve stanovené výši a lhůtě, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudních poplatků. Na tomto místě soud žalobkyni upozorňuje, že v souladu s § 9 odst. 1 poslední větou zákona o soudních poplatcích se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží. 5. Na základě uvedených zjištění soud podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 19. listopadu 2019 Mgr. Václav Trajer, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.