č. j. 41 A 23/2019-24 USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci žalobce: R. M. K., narozen „X“, státní příslušnost „X“, t. č. pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců, Balková 1, 331 65  Tis u Blatna, proti   žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, sídlem Masarykova 930/27, 400 01  Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 8. 2019, č. j. KRPU-148402-26/ČJ-2019-040022-RBK-ZZ, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou dne 2. 9. 2019 domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 20. 8. 2019, č. j. KRPU-148402-26/ČJ-2019-040022-RBK-ZZ, kterým byl žalobce podle § 124 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 124 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zajištěn za účelem správního vyhoštění a podle § 124 odst. 3 téhož zákona byla doba trvání zajištění stanovena na devadesát dnů od okamžiku omezení osobní svobody žalobce, který nastal dne 19. 8. 2019 v 22:10 hodin. Žalobce v žalobě současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů JUDr. Ing. Jakuba Backy za účelem hájení jeho práv. 2. Soud usnesením ze dne 23. 9. 2019, č. j. 41 A 23/2019-22, návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. Soud současně žalobce vyzval k odstranění vad žaloby, tj. aby v souladu s § 71 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) uvedl, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů napadá žalobou napadené rozhodnutí, a také návrh výroku rozsudku. Ke splnění těchto povinností stanovil soud lhůtu do 14. 10. 2019. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 27. 9. 2019. Žalobce však na výzvu soudu ve stanovené lhůtě (ani později) nereagoval. 3. Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda má žaloba všechny zákonem stanovené náležitosti k tomu, aby byla projednatelná. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že „[ž]aloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.“ Podle § 71 odst. 2 věty třetí s. ř. s. přitom platí, že žalobce může rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby, která je v souladu s § 72 odst. 1 s. ř. s. dvouměsíční a plyne ode dne, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. 4. K problematice žalobních bodů existuje bohatá judikatura Nejvyššího správního soudu, podle které „[u]platnění alespoň jednoho projednatelného žalobního bodu nepředstavuje podmínku řízení [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], ale zvláštní náležitost žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) uvedeného zákona. Absence takovéto náležitosti se odstraňuje postupem dle § 37 odst. 5 téhož zákona. Soud pro odstranění této vady stanoví lhůtu odpovídající zbývající části lhůty pro podání žaloby. Soud je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů (§ 37 odst. 5 s. ř. s.) vždy, je-li se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu doplnit včas. Neuplatní-li žalobce ve lhůtě pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.), soud žalobu odmítne podle § 37 odst. 5 téhož zákona“ (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, publ. pod č. 3733/2018 Sb. NSS, nebo také starší rozsudky téhož soudu ze dne 23. 10. 2003, č. j. 2 Azs 9/2003-40, publ. pod č. 113/2004 Sb. NSS, a ze dne 11. 3. 2010, č. j. 7 As 15/2010-56, všechny dostupné na www.nssoud.cz). 5. V projednávané věci podal žalobce dne 2. 9. 2019 žalobu, která neobsahovala žádné žalobní body. Vzhledem k tomu, že žalobou napadené rozhodnutí žalobce osobně převzal dne 20. 8. 2019, jak vyplývá z prohlášení uvedeného na straně 11 předmětného rozhodnutí, které žalobce vlastnoručně podepsal, třicetidenní lhůta pro podání žaloby (§ 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců), resp. pro uplatnění alespoň jednoho žalobního bodu ve smyslu citované judikatury, by uplynula dne 19. 9. 2019. V okamžiku podání žaloby tudíž z této lhůty zbývalo sedmnáct dnů. Soud nepřehlédl, že podle § 35 odst. 10 věty třetí s. ř. s. lhůta pro podání žaloby neběží od podání žádosti o ustanovení zástupce do právní moci rozhodnutí o ní. Usnesení zdejšího soudu ze dne 23. 9. 2019, jímž byl žalobcův návrh na ustanovení zamítnut, nabylo právní moci dne 27. 9. 2019, kdy bylo doručeno žalobci. Zbývajících sedmnáct dnů lhůty pro podání žaloby proto uplynulo dne 14. 10. 2019. 6. Vycházeje z citované judikatury Nejvyššího správního soudu zdejší soud konstatuje, že žalobce ve lhůtě pro podání žaloby, tj. nejpozději do 14. 10. 2019, neuplatnil žádný žalobní bod, a proto jeho žaloba není projednatelná. Soud proto žalobu v souladu s citovanou judikaturou odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 22. října 2019 Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v.r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.