USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M., a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: XX   bytem XX   zastoupen advokátem Mgr. Markem Nemethem   sídlem Opletalova 1015/55, Praha 1    proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství   sídlem Masarykova 427/31, Brno   o návrhu na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky Liberec pod sp. zn. 59 Af 37/2017 a o žalobě pro zmatečnost   takto: I. Návrh na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky Liberec pod sp. zn. 59 Af 37/2017 a žaloba pro zmatečnost proti rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky Liberec ze dne 17. 8. 2017, č. j. 59 Af 37/2017-82, a ze dne 24. 10. 2017, č. j. 59 Af 37/2017-111, se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Žalobce se podáním doručeným soudu dne 20. 12. 2018 obrátil na krajský soud s návrhem na obnovu řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 59 Af 37/2017 a současně uváděl, že jeho podání je rovněž žalobou pro zmatečnost směřující proti ve výroku uvedeným rozhodnutím zdejšího soudu, která žalobce požadoval zrušit.   2. Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.   3. Podle § 111 s. ř. s., řízení ukončené pravomocným rozsudkem se na návrh účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může být pro něj příznivější.   4. Podle § 114 odst. 1 s. ř. s. je obnova řízení přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a politických hnutí.   5. Pokud jde o navrhovanou obnovu řízení, ta je dle výše uvedených ustanovení přípustná pouze v řízeních, jež byla ukončena pravomocným rozsudkem, a to pouze ve věcech ochrany před nezákonným zásahem či ve věcech politických stran a politických hnutí. Řízení, jehož obnovu žalobce požaduje, bylo skončeno usnesením ze dne 17. 8. 2017, č. j. 59 Af 37/2017-82, o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Nadto se jednalo o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, nikoli o nezákonný zásah či řízení ve věcech politických stran a politických hnutí. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že s ohledem na úpravu § 111 a § 114 odst. 1 s. ř. s. je obnova řízení v daném případě nepřípustná, a soudu proto nezbývá, než návrh na obnovu předmětného řízení odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.   6. K současně podané žalobě pro zmatečnost proti rozhodnutím zdejšího soudu vydaným v řízení sp. zn. 59 Af 37/2017 soud uvádí, že při rozhodování v soudním řízení správním postupují správní soudy podle soudního řádu správního, který jako opravné prostředky upravuje jen kasační stížnost a obnovu řízení. Žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředkem upraveným v části čtvrté, hlavě druhé občanského soudního řádu, přičemž tato ustanovení nelze v soudním řízení správním použít. Žaloba pro zmatečnost proti žalobcem napadeným rozhodnutím proto není přípustná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 As 25/2008-107; rozhodnutí dostupné na www.nssoud.cz).   7. O nepřípustnosti opravného prostředku proti rozhodnutí soudu rozhoduje soud, kterému byl opravný prostředek adresován, neboť vlastně neexistuje žádný soud, který by byl funkčně příslušný o takovém opravném prostředku rozhodnout (srov. shodně Soudní řád správní, komentář, 1. vydání, kol. autorů Vopálka, Mikule, Šimůnková, Šolín, vyd. C. H. Beck, 2004, str. 98). V dané věci se žalobce u zdejšího soudu domáhal zrušení soudních rozhodnutí cestou nepřípustné žaloby pro zmatečnost. Soudu proto nezbylo než také žalobu pro zmatečnost odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.   8. Vzhledem k vydání usnesení o odmítnutí návrhu soud v souladu § 60 odst. 3 s. ř. s. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   9. K vydání tohoto usnesení nemusel soud nařizovat jednání, protože nerozhodoval ve věci samé  - o důvodnosti návrhu. Zákon v tomto případě uvedený procesní postup dovoluje (§ 49 odst. 1 s. ř. s.).   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec 4. ledna 2019     Mgr. Lucie Trejbalová předsedkyně senátu