USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci   žalobce: XX   t. č. XX   proti žalované: Vězeňská služba ČR, Věznice Rýnovice   sídlem Belgická 3765/11, P. O. Box 14, Jablonec nad Nisou     o žalobě proti rozhodnutí ředitele žalované o stížnosti ze dne 11. 1. 2019, č. j. VS-3309-42/2/Čj-2018-8041232, rozhodnutí vedoucího oddělení výkonu trestu žalované ze dne 11. 1. 2019, č. j. VS-3309-42/2/Čj-2018-8041232, a o žalobě o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, event. nesprávným postupem žalované, takto:   I. Žaloba proti rozhodnutí ředitele Vězeňské služby ČR, Věznice Rýnovice o stížnosti ze dne 11. 1. 2019, č. j. VS-3309-42/2/Čj-2018-8041232, se odmítá.   II. Žaloba proti rozhodnutí vedoucího oddělení výkonu trestu Vězeňské služby ČR, Věznice Rýnovice ze dne 11. 1. 2019, č. j. VS-3309-42/2/Čj-2018-8041232, se odmítá.   III. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhá náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím, event. nesprávným úředním postupem Vězeňské služby, Věznice Rýnovice, odmítá.   IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou dne 4. 2. 2019 domáhá zrušení jednak rozhodnutí ředitele žalované ze dne 11. 1. 2019, kterým bylo podle § 60 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává Řád výkonu trestu odnětí svobody, zrušeno rozhodnutí vychovatele žalované ze dne 23. 2. 2018 ve věci uložení kázeňského trestu, konkrétně nepodmíněného kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddělení na dobu 18 dnů za skutek ze dne 12. 1. 2018. Řediteli žalované žalobce zejména vytýká překročení stanovené lhůty 5 dnů k rozhodnutí o stížnosti. 2. Žalobce dále požaduje, aby soud zrušil i následné rozhodnutí vedoucího oddělení výkonu trestu žalované ze dne 11. 1. 2019, jímž mu byl za shodný skutek ze dne 12. 1. 2018 uložen kázeňský trest podle § 46 odst. 3 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „ZVTOS“), tedy důtka. Žalobce připustil, že proti tomuto rozhodnutí nepodal stížnost, neboť se nejedná o kázeňský trest. Nesouhlasí ovšem ani s udělením důtky, neboť důtku zpravidla uděluje vychovatel. Současně žalobce upozorňuje na to, že dle §47 odst. 3 ZVTOS nelze již kázeňský trest pro průtahy v kázeňském řízení udělit, k čemuž má soud přihlédnout a v tomto smyslu rozhodnout. 3. Současně žalobce navrhuje, aby soud žalobci a jeho rodině přiznal odškodné ve výši 2 000 000 Kč za způsobenou nemajetkovou újmu, kterou žalobce pociťoval po dobu, kdy byl v důsledku udělení kázeňského trestu přeřazen do „II. DS“, komisí nebyl doporučen k podmíněnému propuštění, což se odrazilo v tom, že jeho žádost o podmíněné propuštění zamítnul Okresní soud v Jablonci nad Nisou. 4. Podáním žaloby bylo zahájeno řízení dle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 5. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že soud usnesením návrh odmítne, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný. 6. Podle § 68 písm. e) je žaloba nepřípustná tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. 7. Kompetenční výluky, tedy případy, kdy je soudní přezkum vyloučen, stanoví § 70 s. ř. s. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Dle § 70 písm. f) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon. 8. V souladu s § 52 odst. 4 věta poslední ZVTOS přezkoumání soudu nepodléhají rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 46 ods.t 3 písm. a) až d) a i), tj. i rozhodnutí o uložení důtky. 9. Podle ustálené judikatury správních soudů platí, že rozhodnutí odvolacího orgánu, kterým se zrušuje rozhodnutí správního orgánu I. stupně a věc se mu vrací k novému projednání a rozhodnutí, není rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s. ř. s. Nejde totiž o rozhodnutí, kterým by se zakládala, měnila, rušila či závazně určovala subjektivní veřejná práva nebo povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2005, č. j. 5 As 35/2004-56, rozsudky Nejvyššího správního soudu dostupné na www.nssoud.cz). Analogicky tedy rozhodnutí ředitele žalované (jako správního orgánu II. stupně) o stížnosti ze dne 11. 1. 2019, kterým bylo zrušeno rozhodnutí vedoucího oddělení výkonu trestu žalované (jako správního orgánu I. stupně) ze dne 23. 2. 2018 o uložení kázeňského trestu a věc mu byla vrácena k dalšímu kázeňskému řízení, není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Soudní přezkum tohoto rozhodnutí je tedy podle § 68 písm. e) ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s. vyloučen. Soud proto žalobu v části směřující proti rozhodnutí ředitele žalované ze dne 11. 1. 2019 v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou odmítnul. 10. Soudní přezkum rozhodnutí, kterým byla žalobci podle § 46 odst. 3 písm. a) ZVTOS v kárném řízení uložena důtka jako kázeňský trest, je dle § 52 odst. 4 věta poslední ZVTOS vyloučen. Soud tedy žalobu v části směřující proti rozhodnutí vedoucího oddělení výkonu trestu žalované ze dne 11. 1. 2019 o uložení důtky odmítnul jako nepřípustnou dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s § 68 písm. e), § 70 písm. f) s. ř. s., jelikož soudní přezkum tohoto rozhodnutí vylučuje ZVTOS jako zvláštní zákon. 11. Podle § 46 odst. 2 s. ř. s. dále platí, že soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. 12. Požaduje-li žalobce po soudu přiznání odškodnění ve výši 2 000 000 Kč ať již ve smyslu občanského zákoníku, či případně v režimu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, v souvislosti s nezákonným rozhodnutím žalované o uložení kázeňského trestu, event. v návaznosti na to v důsledku nesprávného postupu při zařazení do jiné diferenciační skupiny, případně v souvislosti s rozhodováním o podmíněném propuštění, jde o spor, o kterém má v souladu s § 7 odst. 1 občanského soudního řádu jednat soud v občanském soudním řízení. Z tohoto důvodu soud žalobu v části, kterou se žalobce domáhá odškodnění ve výši 2 000 000 Kč, odmítnul podle § 46 odst. 2 s. ř. s. 13. Pro tento případ soud žalobce v souladu s § 46 odst. 2 věta poslední s. ř. s. poučuje, že do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení může podat žalobu o náhradu škody k okresnímu soudu jako soudu věcně příslušnému dle § 9 odst. 1 občanského soudního řízení. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého platí, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec dne 8. únor 2019.     Mgr. Lucie Trejbalová předsedkyně senátu