USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka Liberec rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M., a Mgr. Zdeňka Macháčka v právní věci žalobce:   XX    bytem XX proti  žalovanému:    Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2018, č. j. 5097/18/5100-41454-709635,   takto:   I. Žaloba proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 5. 2. 2018, č. j. 5097/18/5100-41454-709635, se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III.       Žalobci se z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.     Odůvodnění:   1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítnul jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj (dále jen správce daně“) ze dne 26. 6. 2017, č. j. 845892/17/2608-50524-507269, jímž byla podle § 37 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), zamítnuta žalobcova žádost o navrácení lhůty v předešlý stav dle § 37 odst. 1 daňového řádu.   2. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný nesouhlasil s argumenty, pro které považoval žalobce napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné a nezákonné, a navrhoval, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.   3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002  Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud návrh na zahájení řízení usnesením odmítne, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.   4. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také v případech, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.   5. Podle § 70 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu předběžné povahy.   6. Předmětem přezkumu je rozhodnutí správce daně ve spojení s rozhodnutím žalovaného o zamítnutí žalobcovy žádosti doručené správci daně dne 2. 11. 2016 o navrácení lhůty v předešlý stav dle § 37 odst. 1 daňového řádu.   7. Ze spisového materiálu předloženého žalovaným soud zjistil, že žalobce podal žádost o navrácení lhůty v předešlý stav dne 2. 11. 2016. Žádost byla zamítnuta shora specifikovaným rozhodnutím správce daně, které žalovaný potvrdil žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 5. 2. 2018, které nabylo právní moci dne 14. 2. 2018. Žalobce navrhl navrácení lhůty v předešlý stav dle § 37 odst. 1 daňového řádu u rozhodnutí vydaných správcem daně v období od 21. 5. 2016 do 20. 9. 2016 včetně. Správce daně Finanční úřad pro Liberecký kraj, územním pracovištěm v Tanvaldě, vydal v uvedeném období platební výměr na úrok z prodlení na dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 2010 ze dne 26. 5. 2016, č. j. 898180/16/2608-50524-507269. Správce daně Finanční úřad pro Liberecký kraj, územní pracoviště v Jablonci nad Nisou, vydal v uvedeném období rozhodnutí o zřízení zástavního práva ze dne 6. 9. 2016, č. j. 1198764/16/2604-00540-506094.   8. Rozhodnutí o žádosti žalobce o navrácení lhůty v předešlý stav není samostatně soudně přezkoumatelné, neboť má charakter předběžného rozhodnutí ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s. (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2017, č. j. 5 Afs 136/2016 - 36, a ze dne 31. 7. 2008, č. j. 9 As 88/2007 - 49, publikován pod č. 1881/2009 Sb. NSS). Toto rozhodnutí tak může být soudem přezkoumáno až v rámci případného řízení o žalobě proti konečnému rozhodnutí odvolacího orgánu (§ 75 odst. 2 věta druhá s. ř. s).   9. Odepření soudního přezkumu rozhodnutí o žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav v daném případě nelze chápat jako odepření přístupu k soudu, který by mohl ve svých důsledcích znamenat odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae), ale toliko stanovení časového okamžiku pro přístup k soudu. Na soud se lze totiž v předmětné věci obrátit se správní žalobou vždy proti případným důsledkům rozhodnutí o zamítnutí žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav. Předmětné rozhodnutí tak není vyloučeno ze soudní ochrany, neboť jeho přezkumu lze dosáhnout v rámci přezkumu konečného rozhodnutí o podaném odvolání (srov. § 75 odst. 2 s. ř. s.). Žalobce tak nebude zkrácen na svém právu přístupu k soudu.   10. Uvedený závěr přitom odpovídá jak zákonné konstrukci přezkumu ve správním soudnictví jako přezkumu rozhodnutí konečné povahy, tak zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, neboť připuštění soudního přezkumu proti tomuto typu rozhodnutí by ve svém důsledku znamenalo roztříštěnost celého řízení a prodlužování jeho celkové délky. Ze strany soudu je neúčelné zkoumat samostatně, zda bylo rozhodnuto o žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav v souladu se zákonem či nikoliv, pokud dosud není zřejmé, zda bylo v daném případě odvolání proti rozhodnutím správce daně vůbec podáno, případně jakým způsobem o něm bylo rozhodnuto (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2011, č. j. 1 Afs 35/2011 - 135).   11. Z uvedených důvodů odmítnul soud podanou žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. b) s. ř. s.   12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů, byla-li žaloba odmítnuta.   13. Zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč za podání správní žaloby soud vrátí z účtu soudu v souladu s § 10 odst. 3 věta poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec 14. května 2019   Mgr. Lucie Trejbalová předsedkyně senátu