USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Macháčkem ve věci žalobce: XX   bytem XX proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje   sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2      o žalobě proti rozhodnutí žalovaného sp. zn. OD 1032/18-4/67.1./18290Rg, KULK 95213/2018   takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 5. 2019 žalobce brojí proti shora označenému sdělení, jímž byl žalovaným vyrozuměn o nezahájení přezkumného řízení ve věci jeho přestupku, o němž bylo rozhodnuto příkazem vydaným Magistrátem města Liberec, odborem dopravy, dne 20. 7. 2018, č. j. MML150481/18/4593/OD/PO, CJ MML 161893/18. Žalobce v žalobě uvedl, že přezkumné řízení bylo provedeno, nebyla však zjištěna žádná pochybení. S tímto závěrem žalobce nesouhlasí a popisuje vady řízení o přestupku, které žalovaný nevzal v potaz.   2. Po doplnění žaloby k výzvě soudu se žaloba typově jeví jako žaloba proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s., když žalobce spisovou značkou označil konkrétní dokument žalovaného, jemuž se brání, jakož i předmětný příkaz. Také ve svém doplnění žalobu označuje jako žalobu proti rozhodnutí a k výzvě soudu přes poučení nesdělil, že by se mělo jednat o jiný žalobní typ.   3. Žalovaný soudu předložil žalobcem označený dokument, z nějž plyne, že se jedná o sdělení o nezahájení přezkumného řízení ve smyslu § 94 odst. 1 správního řádu.   4. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud návrh na zahájení řízení usnesením odmítne, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.   5. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.   6. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.   7. Soud konstatuje, že sdělení o nezahájení přezkumného řízení není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., žaloba proti němu je proto nepřípustná a musí být odmítnuta. Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 As 55/2007–71, publ. pod č. 1831/2009 Sb. NSS, uvedl, že: „Z konstrukce ustanovení § 94 správního řádu o přezkumném řízení je zřejmé, že se nejedná o řádný opravný prostředek, ale o zvláštní prostředek dozorčího práva, který byl svěřen do rukou správních orgánů a na který není právní nárok. V případě, že příslušný správní orgán dojde k závěru, že chybí důvod pro přezkoumání napadeného správního rozhodnutí (není důvodné podezření, že pravomocným nebo předběžně vykonatelným rozhodnutím byl porušen obecně závazný právní předpis), a podnět k zahájení přezkumného řízení učinil jiný subjekt než správní orgán, vyrozumí jej o tom, že neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení. O tomto zjištění však správní orgán nevydává rozhodnutí, pouze sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodu do 30 dnů podateli. Oznámení o nezahájení přezkumného řízení podle ustanovení § 94 správního řádu je tedy pouhým sdělením, nikoliv rozhodnutím. V tomto případě totiž není důvodu zasahovat do právní sféry účastníků správního řízení, protože jejich práva a povinnosti, změněné nebo vzniklé původním rozhodnutím, nejsou tímto sdělením dotčeny.“ Shodné závěry jsou vyjádřeny také v další správní judikatuře (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2017, č. j. 2 As 309/2016-27).   8. Lze dodat, že dle judikatury správních soudů není postup žalovaného napadnutelný ani jinými žalobními typy, neboť žalobce nemá na zahájení přezkumného řízení právní nárok (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2009, č. j. 1 Ans 4/2009-66, či ze dne 29. 8. 2018, č. j. 8 Afs 98/2018-52). Ani pokud by měla žaloba směřovat přímo proti předmětnému příkazu Magistrátu města Liberce, není možno ji považovat za přípustnou, neboť žalobce, jak plyne z žalobních tvrzení, nevyčerpal řádný opravný prostředek proti prvostupňovému rozhodnutí, což je důvodem nepřípustnosti žaloby podle § 68 písm. a) s. ř. s.   9. Podaná žaloba je vzhledem k výše uvedenému nepřípustná, a soudu proto nezbylo, než ji odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.   10. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Liberec dne 8. července 2019       Mgr. Zdeněk Macháček samosoudce