USNESENÍ    Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petr Černý, Ph. D., ve věci žalobce:          V. W., narozený „X“,                        bytem „X“,  proti žalovanému:   Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor správních činností a krajský                         živnostenský úřad,                        sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem,     v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2017, č. j. 1183/SCKZU/2016-3,   takto:    I. Žaloba  se odmítá.    II. Žádný z účastníků nemá  právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1.   Krajskému soudu v Ústí nad Labem byla doručena žaloba, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2017, č. j. 1183/SCKZU/2016-3, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Statutárního města Teplice, nám. Svobody  2/2, 415 95 Teplice (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 4. 5. 2017, č. j. MgMT-SČ110770/PŘ/3631/2016/Km, kterým byl žalobce shledán vinným přestupkem proti občanskému soužití podle ust. § 49 odst. 1 písm. c), 2 písm. c) a d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o  přestupcích“). 2.  Předmětná žaloba tedy směřovala proti rozhodnutí správního orgánu, na což dopadá právní úprava upravená v ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“). V této souvislosti je ale třeba uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty nelze prominout. č. j. 75 A 4/2018-14 3.  Podle ust. § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 4.  Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh      (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně. 5. Soud z kopie doručenky, kterou si vyžádal od žalovaného, zjistil, že  žalobci bylo  napadené rozhodnutí doručeno do vlastních rukou dne 13. 7. 2017. Tento den je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ust. § 72 s. ř. s. 6. Určující pro počátek lhůty počítané podle dnů byl tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí den 13. 7. 2017 a 2 měsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila dne 13. 9. 2017. Žaloba však byla k poštovní přepravě adresované Krajskému soudu v Ústí nad Labem předána až dne 29. 1. 2018, tj. o více než čtyři měsíce později. 7.   Z právě uvedeného je tak zřejmé, že lhůta k včasnému podání žaloby nebyla zachována, když žaloba nebyla v poslední den lhůty předána soudu nebo jemu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence. 8.  S ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. nezbylo soudu nic jiného, než vyslovit, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta k jejímu podání. Z tohoto důvodu pak soud s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. tuto žalobu pro opožděnost odmítl. 9. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení:   Proti výroku ad I. a ad II. lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Ústí nad Labem 21. května 2019          JUDr. Petr Černý, Ph. D. v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.