č. j. 75 Ad 31/2018-18 USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci žalobkyně: P. D., narozená „X“,   bytem „X“, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí,   sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01  Praha 2,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2018, č. j. MPSV-2018/177351-916, sp. zn. SZ/MPSV-2017/47188-916, takto: I. Žaloba se odmítá.   II.     Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2018, č. j. MPSV-2018/177351-916, sp. zn. SZ/MPSV-2017/47188-916, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce - krajské pobočky v Ústí nad Labem ze dne 2. 2. 2017, č. j. 30098/2017/UUA, kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na změnu výše příspěvku na péči a bylo rozhodnuto poskytovat příspěvek na péči v původní výši 880 Kč měsíčně. Předně je nutno uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle ustanovení § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení platí, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence nebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně. K výzvě soudu žalovaný předložil doklady o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalobkyni. Na základě toho pak soud mohl zjistit, kdy žalobkyni začala běžet lhůta pro podání správní žaloby, a následně posoudit, zda byla či nebyla zachována lhůta pro podání správní žaloby, neboť před vlastním meritorním přezkumem žalobou napadeného rozhodnutí je soud vždy povinen zabývat se tím, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro tento meritorní přezkum, mezi které podmínka podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě nepochybně patří. Z předložené listiny (poštovní doručenky) soud zjistil, že napadené rozhodnutí bylo žalobkyni prostřednictvím držitele poštovní licence doručeno dne 6. 9. 2018. Tento den, tj. 6. 9. 2018, je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byl tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí den 6. 9. 2018 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila dne 6. 11. 2018. Z předmětné žaloby ovšem soud zjistil, že byla žalobkyní podána u soudu osobně až dne 9. 11. 2018; tato skutečnost zjevně vyplývá z podacího razítka soudu. Na základě předloženého dokladu o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného a s ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. tak soudu nezbylo než učinit závěr, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Proto byl soud nucen v intencích ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu jako opožděnou ve výroku usnesení ad I. bez dalšího odmítnout. V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, neboť toto řízení je od soudního poplatku osvobozeno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem 4. března 2019   JUDr. Petr Černý, Ph.D., v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.