č. j. 78 A 14/2019-20     USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D., ve věci žalobkyně: A.  H., narozená „X“,   bytem „X“,   zastoupená advokátem Mgr. Václavem Voříškem,   sídlem Ledčická 549/15, 184 00  Praha 8,   proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství,   sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2019, č. j. KUUK/52107/2019/DS, JID: 65248/2019/KUUK/Píš,   takto:   I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 3 000 Kč. Částka ve výši 3 000 Kč bude žalobci vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění:   1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ze dne 16. 4. 2019, č. j. KUUK/52107/2019/DS,  JID: 65248/2019/KUUK/Píš, jímž bylo jako opožděné zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Chomutova, odboru dopravních a správních činností, ze dne 22. 10. 2018, č. j. MMCH/126388/2017/2940, kterým byla žalobkyně shledána vinnou z přestupku provozovatele vozidla podle ustanovení § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), za což jí byla uložena pokuta ve výši 2 500 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Přestupku se žalobkyně měla dopustit tím, že dne 9. 3. 2017 v 11:45 hodin a dne 21. 4. 2017 ve 13:17 hodin, v ulici Štefánikovo náměstí 1532 v Chomutově jako provozovatelka motorového vozidla tovární značky Volkswagen, registrační značky „X“, nezajistila, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, čímž porušila ustanovení § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu.   2. Dne 5. 6. 2019 žalovaný soudu písemně sdělil, že žalobkyně vedle předmětné žaloby podala v daném případě i podnět k zahájení přezkumného řízení, a žalovaný tento podnět spolu se spisovým materiálem postoupil Ministerstvu dopravy k posouzení a případnému přezkumnému řízení.   3. Přípisem ze dne 20. 8. 2019, který byl soudu doručen dne 21. 8. 2019, žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce sdělila soudu, že žalobou napadené rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 16. 4. 2019, č. j. KUUK/52107/2019/DS, JID: 65248/2019/KUUK/Píš, bylo Ministerstvem dopravy, odborem agend řidičů, v přezkumném řízení rozhodnutím ze dne 31. 7. 2019, č. j. 1101/2019-160-SPR/3, zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k novému projednání s tím, že účinky rozhodnutí ve zkráceném přezkumném řízení nastávají zpětně ode dne právní moci přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ode dne 17. 4. 2019. Žalobkyně dále uvedla, že zrušením napadeného rozhodnutí odpadl důvod pro vedení řízení ve správním soudnictví, a proto předmětnou žalobu bere zpět. K tomuto sdělení pak žalobkyně přiložila mj. kopii dotyčného rozhodnutí Ministerstva dopravy.   4. S ohledem na toto sdělení žalobkyně soud proto ve výroku I. tohoto usnesení rozhodl o odmítnutí žaloby, neboť před zdejším soudem v důsledku výše citovaného zrušujícího rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 31. 7. 2019 není splněna základní podmínka řízení, jelikož odpadl předmět řízení, jak správně uvedla již žalovaná. Tento nedostatek je přitom neodstranitelný, a proto soud předmětnou žalobu odmítl dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Z tohoto důvodu soud nepřikročil ke zpětvzetí žaloby, když žalobkyně nemůže disponovat žalobou v situaci, kdy o ní není možno vést řízení.   5. Ve výroku II. tohoto usnesení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Z tohoto důvodu soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení, jak požadoval právní zástupce žalobkyně.   6. Ve výroku III. tohoto usnesení soud rozhodl také o vrácení žalobkyní zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč žalobkyni, když podle ustanovení § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Zaplacený soudní poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 30. září 2019 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r. samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.