č. j. 78 Ad 18/2018-51 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D., ve věci žalobkyně: H. B., narozená dne „X“,  bytem „X“,   proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,  se sídlem Křížová 1292/25, 225 08  Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 3. 2018, č. j. „X“, o invalidním důchodu, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 3. 2018, č. j. „X“, o nepřiznání invalidním důchodu, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 1. 2018, č. j. „X“, jímž žalovaná s odkazem na ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), rozhodla o zamítnutí žádosti žalobkyně o invalidní důchod, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Teplice ze dne 12. 1. 2018 není žalobkyně invalidní, protože vlivem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 20%, přičemž v rámci námitkového řízení byl shledán rovněž pokles ve výši 20%, zatímco pro přiznání invalidity alespoň v prvním stupni je zapotřebí mít pokles alespoň ve výši 35%. 2. Při ústním jednání před soudem, které se konalo dne 3. 7. 2019, ovšem žalobkyně vzala výslovně tuto žalobu zpět a požádala o zastavení řízení z důvodu přehodnocení své situace. 3. S ohledem na skutečnost, že projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení předmětného soudního řízení jejím zastavením, soud tudíž v souladu s ust. § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), řízení o předmětné žalobě ve výroku I. tohoto usnesení zastavil. 4. Z důvodu zastavení řízení soud současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku II. tohoto usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť k zastavení nedošlo v důsledku pozdějšího chování žalované či uspokojení žalobkyně, a proto žalobkyně nemá proti žalované právo na náhradu nákladů řízení dle věty druhé téhož ustanovení s. ř. s. 5. Pro úplnost soud směrem k žalobkyni poznamenává, že s ohledem na ust. § 75 odst. 1 s. ř. s. bylo možné vycházet toliko ze zdravotního stavu, jaký měla v době rozhodování žalované, tj. ke dni 20. 3. 2018 a případné zhoršení stávajících zdravotních obtíží, ke kterým by mělo dojít po tomto datu popř. vznik nových zdravotních obtíží, nemůže být v tomto řízení v zásadě nikterak zohledněno. V dané věci byly pro soud skutečně v zásadě určující závěry odborného posudku vypracovaného k žádosti soudu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem ze dne 26. 11. 2018 ohledně zdravotního stavu žalobkyně k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí, tj. k 20. 3. 2018, jak správně dovodila žalobkyně při ústním jednání před soudem. Ust. § 75 odst. 1 s. ř. s., které je pro soudy závazné, totiž výslovně stanovuje, že při přezkoumávání rozhodnutí správního orgánu vychází správní soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Žalobkyně tak má možnost poukazovat na své zhoršující se zdravotní obtíže, které by nastaly po 20. 3. 2018 a které by měla mít řádně zdokumentované lékařskými zprávami, v případném novém správním řízení. Důvodem pro přiznání nároku na určitý stupeň invalidity ovšem nemůže být jen subjektivní pocit žadatele o důchod o jeho špatném zdravotním stavu. Přiznání dávky musí být podloženo objektivně zjištěným zdravotním stavem, posuzovaným příslušnou posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatelka zastoupena advokátem; to neplatí, má-li stěžovatelka, její zaměstnanec nebo člen, který za ní jedná nebo ji zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ústí nad Labem 3. července 2019     JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.