č. j. 78 Ad 28/2018-49     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D., ve věci žalobkyně: M. K., narozená dne „X“,   bytem „X“,   zastoupená Mgr. Milanem Hadravou, advokátem,   sídlem Školní 3315/42, 430 01  Chomutov, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,   sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 6. 2018, č. j. „X“, o invalidním důchodu, jímž bylo rozhodováno o námitkách žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 5. 2018, č. j. „X“, takto: I.       Žaloba se zamítá.   II.       Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Ustanovenému advokátu Mgr. Milanu Hadravovi se přiznává odměna za zastupování žalobkyně ve výši 6 177,20 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 6. 2018, č. j. „X“, o invalidním důchodu, kterým žalovaná zamítavě rozhodla ve věci námitek žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 5. 2018, č. j. „X“ (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), jímž žalovaná dle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve spojení s ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci“), zamítla předcházející námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované č. I a č. II ze dne 10. 4. 2018, č. j. „X“. Žaloba 2. V žalobě, ve znění protokolu o provedení důkazů před dožádaným soudem ze dne 10. 8. 2018 a jejího doplnění ze dne 7. 5. 2019, žalobkyně uvedla, že s žalobou napadeným rozhodnutím nesouhlasí, jelikož je těžce nemocná a její zdravotní stav se neustále zhoršuje, má nízký příjem a nebyla jí při výpočtu výše invalidního důchodu uznána péče o rodiče. Dále sdělila, že se žalovaná v napadeném rozhodnutí nevypořádala se všemi jejími námitkami, zejm. s tím, že kvůli své nemoci nemůže pracovat ani na částečný úvazek.  Podotkla, že žalovaná se při svém rozhodování neseznámila s celým spisem a nepřihlédla ke všem pro věc podstatným skutečnostem. Vyjádření žalované k žalobě 3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě stručně uvedla, že dle ust. § 88a odst. 4 zákona o organizaci je nepřípustné podat námitky proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o námitkách nebo odvolání a zdůraznila, že je přesvědčena o zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí. Posouzení věci soudem   4. O žalobě rozhodl soud v souladu s ust. § 51 odst. 1 věty druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalobkyně s projednáním věci bez nařízení ústního jednání souhlasila a žalovaná nevyjádřila do dvou týdnů od doručení výzvy svůj nesouhlas s takovým projednáním, takže se má za to, že souhlas udělila, když byla o tomto následku ve výzvě výslovně poučena.   5. Napadené rozhodnutí soud přezkoumával podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ust. § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v ust. § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle ust. § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle ust. § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.   6. Po přezkoumání skutkového a právního stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   7. Dle ust. § 88 odst. 6 zákona o organizaci nelze námitky podat proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o námitkách nebo o odvolání.   8. Dle ust. § 88 odst. 8 zákona o organizaci není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.   9. Dle ust. § 88a odst. 4 zákona o organizaci proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění včetně rozhodnutí o námitkách se odvolání ani rozklad nepřipouští.   10. Dle ust. § 92 odst. 1 správního řádu opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.   11. Ke způsobu vypořádání žalobních bodů v rozsudku soud předně odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2019, č. j. 10 Azs 316/2018-60, z nichž vyplynulo, že: „NSS úvodem poznamenává, že napadený rozsudek není nepřezkoumatelný, byť stěžovatelé na několika místech kasační stížnosti dovozují opak. Krajský soud detailně vypořádal veškeré žalobní body, jakkoliv se třebas nevyjádřil ke všem úvahám obsaženým v rámci jednotlivých žalobních bodů. Skutečnost, že se krajský soud nezabýval detailně každou dílčí námitkou uvnitř jednoho žalobního bodu, ještě nezakládá nepřezkoumatelnost rozsudku. To platí zejména u rozsáhlých žalob, jakou ostatně byla i žaloba stěžovatelů. Krajský soud nemusí nutně volit cestu vypořádání se s každou dílčí žalobní námitkou, ale naopak proti žalobě postaví právní názor, v jehož konkurenci žalobní body jako celek neobstojí. Případně svůj názor podpoří i odkazem na napadené rozhodnutí žalovaného. Pokud si tedy stěžovatelé myslí, že na jejich košatou a obsáhlou žalobu musel reagovat krajský soud ještě košatějším rozsudkem, mýlí se. Opačný závěr by směřoval k tomu, že u podání rozsáhlých, jako je i podání stěžovatelů, by bylo velmi obtížné sepsat „přezkoumatelný“ rozsudek. Takovéto pojetí nepřezkoumatelnosti by pak směřovalo k nekonečnému „ping pongu“ mezi NSS a soudy krajskými…“   12. Ze závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, vyplynulo, že: „Není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná.“   13. Ze správního spisu soud zjistil, že žalovaná rozhodnutími č. I a II ze dne 10. 4. 2018, č. j. „X“, rozhodla, že žalobkyni náleží od 16. 2. 2017 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 3 652 Kč měsíčně, od ledna 2018 pak 3 841 Kč měsíčně a zároveň zamítla žádost žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu pro nesplnění podmínek dle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Proti těmto rozhodnutím podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná zamítavě rozhodla rozhodnutím ze dne 29. 5. 2018, č. j. RN-736 201 2471-315-LBO. Proti tomuto zamítavému rozhodnutí o námitkách žalobkyně opět podala námitky, o nichž žalovaná znovu zamítavě rozhodla pro nepřípustnost žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 19. 6. 2018, č. j. „X“.   14. S ohledem na výše uvedené soud konstatuje, že napadeným rozhodnutím bylo žalovanou rozhodnuto o námitkách, které směřovaly proti rozhodnutí o námitkách žalované, což je nepřípustné. Žalovaná neměla jinou možnost než námitky dle ust. § 92 odst. 1 správního řádu pro nepřípustnost zamítnout, aniž by se věcně zabývala jejich obsahem.   15. Bezpředmětné jsou obecné žalobní námitky žalobkyně týkající se jejího neustále se zhoršujícího zdravotního stavu, nízkého příjmu, nezapočtení péče o rodiče pro účely invalidního důchodu, nevypořádání se se všemi námitkami žalovanou v předcházejícím správním řízení, neseznámení se s kompletním správním spisem žalovanou a nepřihlédnutí ke všem pro věc podstatným skutečnostem žalovanou. Žalobním námitkám, týkajícím se věcného posouzení námitek žalobkyně v předcházejícím správním řízení, soud nepřisvědčil, jelikož žalovaná napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně ve správním řízení zamítla pro nepřípustnost a tudíž neměla prostor se jejich obsahem věcně zabývat, přičemž přihlédla ke všem pro věc podstatným skutečnostem.   16. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť neshledal žádnou žalobní námitku důvodnou, a proto žalobu ve výroku I. rozsudku podle ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.   17. Současně soud podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. ve výroku II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.   18. Protože byl žalobkyni rozhodnutím soudu ustanoven pro toto řízení zástupce z řad advokátů, náleží zástupci dle ust. § 35 odst. 10 s. ř. s. náhrada hotových výdajů a odměny za zastupování, které hradí stát. Výše této odměny je stanovena ve výroku III. rozsudku dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a činí celkem 6 177,20 Kč. Odměna je tvořena třemi úkony právní služby, a to: příprava a převzetí věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, písemné podání ve věci samé (doplnění žaloby ze dne 7. 5. 2019) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, prostudování spisu dle ust. § 11 odst. 1 písm. f) ve spojení s ust. § 11 odst. 3 advokátního tarifu; vše po 1 000 Kč/úkon dle ust. § 9 odst. 2 ve spojení s ust. § 7 bodu 3 advokátního tarifu, třemi souvisejícími náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, částkou ve výši 200 Kč jako náhrada za promeškaný čas v rozsahu celkových 2 započatých půlhodin podle ust. § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 14 odst. 3 advokátního tarifu za cestu k soudu z místa sídla zástupce žalobce a zpět dne 29. 4. 2019, náhradou cestovních výdajů v důsledku užití osobního automobilu za cestu k soudu z místa sídla právního zástupce žalobce a zpět v celkové délce 132 km ve výši 1 005,20 Kč dne 29. 4. 2019 a částkou 1 072 Kč odpovídající 21 % DPH, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, odvést z odměny za zastupování a náhrad, jež byly výše vyjmenovány. Odměna bude ustanovenému zástupci žalobkyně vyplacena ve lhůtě 30 dní ode dne právní moci tohoto rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ústí nad Labem 28. června 2019     JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r. samosoudce  Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z. (K.ř.č. 1 - rozsudek)