Odvolání odeslané prostřednictvím provozovatele poštovních služeb k doručení exekutorovi, který napadené usnesení vydal, na adresu, která není adresou sídla tohoto exekutora, jež se z tohoto důvodu jako nedoručené vrátí zpět odesílateli, nemůže mít účinky řádně a včas podaného odvolání. Za situace, kdy byl odvolatel v záhlaví odvoláním napadeného usnesení řádně poučen o tom, jaká je adresa sídla exekutora, který usnesení vydal, jde uvedení jiné adresy na zásilce, v níž bylo odvolání předáno k poštovní přepravě, k tíži odvolatele.

USNESENÍ (anonymizovaný opis) Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Paška a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Jana Pekáče v exekuční věci oprávněné [název práv. osoby], [IČO], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], zastoupené [údaje o zástupci] proti povinnému [jméno] [příjmení], [datum], bytem ve [obec], [ulice a číslo], pro 157.854 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 46 EXE 5096/2011, o odvolání povinného proti usnesení Mgr. Jana Beneše, soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha – západ, ze dne 4. února 2020, č. j. 191 EX 246/11-145, takto: Usnesení soudního exekutora se potvrzuje. Odůvodnění: 1.) V záhlaví označeným usnesením provedením exekuce pověřený soudní exekutor Mgr. Jan Beneš (dále jen„ exekutor“) podle § 208 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 52 odst. 1 ve spojení s § 55b odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ e. ř.“) pro opožděnost odmítl odvolání povinného podané proti jeho usnesení ze dne 6. 11. 2019, č. j. 191 EX 246/11-136, jímž bylo rozhodnuto, že na místo dosavadního oprávněného [příjmení] podniku [název práv. osoby], vstupuje do řízení nynější oprávněná [název práv. osoby], (dále jen„ usnesení o procesním nástupnictví“). Toto své rozhodnutí odůvodnil tím, že usnesení o procesním nástupnictví bylo povinnému doručeno dne 12. 11. 2019, a tudíž patnáctidenní lhůta k podání odvolání stanovená v § 204 odst. 1 o. s. ř. za použití § 57 o. s. ř. ve spojení s § 55b odst. 1 e. ř. uplynula dne 28. 11. 2019. Odvolání proti němu bylo podáno k doručení dne 27. 1. 2020, tedy po uplynutí zákonné lhůty. 2.) Proti tomuto usnesení podal povinný včasné odvolání, z jehož obsahu je zřejmé, že s odmítnutím svého odvolání pro opožděnost nesouhlasí, neboť včas posílal exekutorovi odvolání, avšak tento dopis si exekutor nepřevzal a byl mu vrácen. Dále namítal, že si není vědom toho, že by vůči [anonymizována dvě slova] [obec] měl nějaký dluh; svůj dluh vůči němu splácel pražské firmě, které uvedený podnik prodal paneláky i s dluhy. 3.) Protože odvoláním bylo napadeno usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, rozhodl o něm odvolací soud, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. za použití § 55c odst. 5 e. ř.). Po přezkoumání napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a to pouze z důvodů, které se týkají toho, co exekutor řešil ve výroku napadeného usnesení (§ 212a odst. 6 o. s. ř. za použití § 55c odst. 5 e. ř.), odvolací soud odvolání neshledal důvodným. 4.) Z obsahu spisu se podává, že usnesení o procesním nástupnictví bylo povinnému doručeno dne 12. 11. 2019, a to nikoli náhradním způsobem, tj. povinný si je osobně vyzvedl na poště. Tuto skutečnost ostatně povinný nezpochybňuje. Na zásilce byl jako odesílatel uveden„ Mgr. Jan Beneš, Liborova 405/14, 169 00 Praha 6“, rovněž v záhlaví samotného takto doručeného usnesení o procesním nástupnictví je uvedeno, že je vydal„ Mgr. Jan Beneš, soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha – západ, se sídlem Liborova 405/14, 169 00 Praha“. Toto usnesení obsahuje poučení o tom, že proti němu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudního exekutora. Dne 25. 11. 2019 předal povinný k poštovní přepravě odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví. Tato zásilka, jejíž adresát byl označen„ Mgr. Jan Beneš, [adresa]“, se vrátila jako nedoručená zpět odesílateli a ten odvolání v ní obsažené zaslal Okresnímu soudu v Děčíně v zásilce předané k poštovní přepravě dne 24. 1. 2020, doručené tomuto soudu dne 27. 1. 2012 a následně exekučním soudem zaslané exekutorovi. 5.) Podle § 55c odst. 1 e. ř. proti rozhodnutí exekutora může účastník řízení podat odvolání. Podle odst. 4 věty prvé téhož ustanovení odvolání lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u exekutora, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Podle odst. 5 citovaného ustanovení se ustanovení § 201 až 226 občanského soudního řádu se použijí přiměřeně. Podle odst. 6 téhož ustanovení úkony podle § 208 až 210a občanského soudního řádu činí exekutor, který poté odvolání předloží společně s exekučním spisem odvolacímu soudu. 6.) Podle § 55b odst. 4 e. ř. stanoví-li tento zákon, že má být úkon učiněn u exekutora, lhůta zůstává zachována, je-li úkon učiněn u exekučního soudu, který podání neprodleně zašle exekutorovi. 7.) Podle § 52 odst. 1 e. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. 8.) Podle § 57 odst. 1 o. s. ř. do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Podle odst. 3 téhož ustanovení lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. 9.) Podle § 208 odst. 1 opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne. 10.) V daném případě, kdy bylo usnesení o procesním nástupnictví povinnému doručeno dne 12. 11. 2019 a povinný v něm byl řádně poučen o lhůtě k odvolání (do 15 dnů ode dne jeho doručení) i o tom u koho se odvolání podává (prostřednictvím soudního exekutora), 15denní lhůta k odvolání proti tomuto usnesení (§ 55c odst. 1 e. ř.) počala běžet dne následujícího (§ 57 odst. 1 o. s. ř. za použití § 52 odst. 1 e. ř.), tj. dne 13. 11. 2019, a její poslední den připadl na středu 27. 11. 2019. To byl poslední den, kdy mohlo být odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví podáno u exekutora, který toto usnesení vydal (§ 55c odst. 1 e. ř.), nebo u Okresního soudu v Děčíně jakožto soudu exekučního (§ 55b odst. 4 e. ř.), anebo předáno k poštovní přepravě v zásilce adresované buď exekutorovi, nebo exekučnímu soudu (§ 57 odst. 3 o. s. ř. za použití § 52 odst. 1 e. ř.). Později podané odvolání je třeba posoudit jako opožděně podané. 11.) Povinný sice své odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví předal k poštovní přepravě v otevřené odvolací lhůtě, dne 25. 11. 2019, a jako adresáta této zásilky uvedl Mgr. Jana Beneše, což je akademický titul, jméno a příjmení exekutora, který tímto odvoláním napadené usnesení vydal, avšak zaslal jej na adresu [adresa], což není adresa exekutorova sídla, nýbrž adresa sídla do řízení vstupující oprávněné. Povinný tak učinil přesto, že jak na obálce, v nímž mu bylo jeho odvoláním napadené usnesení doručeno, tak především v záhlaví tohoto usnesení, bylo zcela jasně, srozumitelně a jednoznačně uvedeno, že sídlo exekutora se nachází na adrese Liborova 405/14, 169 00 Praha. Odvolání odeslané prostřednictvím provozovatele poštovních služeb k doručení exekutorovi, který napadené usnesení vydal, na adresu, která není adresou sídla tohoto exekutora, jež se z tohoto důvodu jako nedoručené vrátí zpět odesílateli, nemůže mít účinky řádně a včas podaného odvolání. Za situace, kdy byl odvolatel v záhlaví odvoláním napadeného usnesení řádně poučen o tom, jaká je adresa sídla exekutora, který usnesení vydal, jde uvedení jiné adresy na zásilce, v níž bylo odvolání předáno k poštovní přepravě, k tíži odvolatele. Za řádně podané odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví je proto v daném případě možno považovat až odvolání zaslané na adresu exekučního soudu. Toto odvolání bylo předáno k poštovní přepravě dne 24. 1. 2020, a tedy až po marném uplynutí odvolací lhůty. 12.) Z uvedených důvodů shledal odvolací soud napadené usnesení exekutora, jímž bylo odvolání povinného podané proti usnesení o procesním nástupnictví pro opožděnost odmítnuto, věcně správným a jako takové je podle § 219 o. s. ř. za použití § 55c odst. 5 e. ř. potvrdil. 13.) Jen pro úplnost odvolací soud s ohledem na další odvolací námitky, netýkající toho, co exekutor řešil ve výroku přezkoumávaného usnesení (tj. netýkající se otázky včasnost odvolání podaného proti usnesení o procesním nástupnictví) dodává, že má-li povinný za to, že jeho v této exekuci vymáhaná pohledávka po vydání vykonávaného exekučního titulu (jímž je vykonatelný platební rozkaz Okresního soudu v Děčíně ze dne 2. 6. 2006, č. j. Ro 3924/2005-17) zanikla splněním, může z tohoto důvodu podat u exekutora (§ 55 e. ř.) návrh na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. V tomto odvolacím řízení však tato otázka řešena být nemůže (srov. § 212a odst. 6 o. s. ř. za použití § 55c odst. 5 e. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.). Přípustnost dovolání je však oprávněn zkoumat jen dovolací soud na základě dovolání podaného účastníkem do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Ústí nad Labem 25. června 2020 Mgr Martin Pašek v. r. předseda senátu