Svěřenský fond nemá způsobilost být účastníkem řízení.

USNESENÍ Číslo jednací: 11 C 395/2016-52 (anonymizovaný opis) Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Paška a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Jana Pekáče ve věci žalobkyně [název práv. osoby], [IČO], se sídlem v [obec], [část obce], [ulice a číslo], zastoupené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], proti žalovaným 1. [anonymizováno] [obec] [obec], narozenému [datum], bytem v [obec a číslo], [část obce], [ulice a číslo], a 2. [obec] [obec], narozené [datum], bytem v [obec a číslo], [část obce], [ulice a číslo], oběma zastoupeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátem se sídlem v [obec], [ulice a číslo], o nahrazení projevu vůle, o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 19. června 2020, č. j. 11 C 395/2016-52, takto: Usnesení okresního soudu se potvrzuje v tom správném znění, že se zamítá návrh žalobkyně, aby do řízení na místo dosavadních žalovaných vstoupil [anonymizováno] svěřenský fond [ulice], [IČO]. Odůvodnění: 1.) V záhlaví označeným usnesením okresní zamítl návrh žalobce na„ záměnu účastníků“ na straně žalovaných, podle něhož měli z řízení vystoupit dosavadní žalovaní a na jejich místo vstoupit„ [anonymizováno] svěřenecký fond [obec]“ (správně [anonymizováno] svěřenský fond [obec]), s odůvodněním, že žalobce neprokázal„ aktuální existence“ označeného„ svěřeneckého soudu“ a jeho zákonem předepsanou registraci, přičemž výpis„ z katastru“ neosvědčuje aktuální existenci označeného„ svěřeneckého fondu“, a na straně žalované by tedy vystupoval neexistující„ svěřenecký fond“, to vše s odkazem na ustanovení„ § 65a a násl. zák. č. 460/2016 Sb.“, čímž okresní soud zřejmě mínil ustanovení § 65a a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 2.) Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání, namítajíc, že dle aktuálního výpisu z katastru nemovitostí je„ vlastníkem“ budoucího služebného pozemku, jehož se spor týká, [anonymizováno] svěřenský fond [ulice], IČO [číslo], který je předmětem evidence v registru svěřenských fondů vedeném Ministerstvem spravedlnosti, proto zároveň opravila písařskou chybu ve svém návrhu, o němž bylo rozhodnuto napadeným usnesením, pokud jde o označení svěřenského fondu, jehož vstup do řízení na místo dosavadních žalovaných navrhuje. 3.) Žalovaní se k odvolání vyjádřili tak, že podle jejich názoru není důvodu návrhu žalobkyně vyhovět, neboť žalobkyní původně označený [anonymizováno] svěřenský fond [obec] nebyl zapsán do evidence svěřenských fondů, jeho správa zanikla a tento svěřenský fond neexistuje, teprve poté došlo k vložení předmětného pozemku do jiného svěřenského fondu. 4.) Odvolací soud z podnětu podaného odvolání podle § 212, 212a o. s. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku napadeného usnesení (§ 212a odst. 6 o. s. ř.), přičemž odvolání neshledal důvodným. 5.) Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se žalobou ve věci samé, podanou dne 14. 10. 2015, domáhala nahrazení projevu vůle žalovaných, jakožto (tehdejších) vlastníků pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný pozemek“), k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene k uvedenému pozemku, jakožto pozemku služebnému, ve prospěch žalobkyně, jakožto oprávněné z věcného břemene. Podáním ze dne 17. 3. 2017 navrhla žalobkyně na základě tvrzení, že žalovaní založili svěřenský fond [obec], do kterého vložili i předmětný pozemek a jehož svěřenskými správci se stali [obec] [obec], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], aby soud v souladu s ustanovením § 107a o. s. ř. připustil, aby z řízení vystoupili dosavadní žalovaní a na jejich místo vstoupil [anonymizováno] svěřenský fond [obec]. 6.) Podle § 107a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř“) má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány. 7.) Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. 8.) Podle § 1448 odst. 1 zákona č. 99/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Podle odst. 2 téhož ustanovení vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy. Podle odst. 3 citovaného ustanovení vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. 9.) Odvolací soud před vlastním odůvodněním svého rozhodnutí považuje potřebné objasnit, že v souladu s ustálenou procesněprávní terminologií používá pro žalobkyní navrhovaný postup označení„ procesní nástupnictví“, nikoli účastníky i okresním soudem používaný pojem„ záměna účastníků“. Záměnou účastníků je označována procesní situace, na niž pamatuje ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř., kdy soud připouští, aby žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný. Účelem tohoto institutu je odstranit nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu existoval již v době zahájení řízení. Naproti tomu úprava § 107 a 107a o. s. ř. řeší situaci, kdy v době zahájení řízení věcně legitimovaný účastník tuto legitimaci v průběhu řízení ztratil buď v souvislosti se ztrátou způsobilosti být účastníkem řízení (§ 107 o. s. ř.), nebo proto, že sice tuto způsobilost neztratil, avšak právo nebo povinnost, o něž v řízení jde, přešlo, nebo bylo převedeno na jinou osobu, která není účastníkem řízení (§ 107a o. s. ř). 10.) Právě o tuto naposledy popsanou situaci se jedná v nyní projednávané věci. Právem, o něž v řízení jde, je právo vlastnické k předmětnému pozemku, jež má být omezeno navrhovaným zřízením věcného břemene. Žalobkyně tvrdí, že vlastnické právo k předmětnému pozemku přestali po zahájení řízení vykonávat dosavadní žalovaní, neboť tento pozemek vyčlenili do jimi založeného svěřenského fondu. 11.) Odvolací soud se neztotožňuje s názorem žalovaných, že takovému návrhu by nemělo být vyhověno jen proto, že žalobkyně až v průběhu odvolacího řízení přesně označila svěřenský fond, jehož součástí se stal předmětný pozemek. Za situace, kdy je zřejmé, že žalobkyně již v návrhu na připuštění procesního nástupnictví jednoznačně projevila vůli, aby na místo dosavadních žalovaných do řízení vstoupil ten svěřenský fond, jehož součástí se předmětný pozemek stal, a až v odvolacím řízení, v němž má být přezkoumáno rozhodnutí nemeritorní povahy, a které se proto řídí pravidly úplné apelace (umožňující neomezené uvádění nových tvrzení a důkazů za odvolacího řízení), přesně uvedla, o jaký svěřenský fond se jedná, by bylo v příkrém rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (srov. § 6 o. s. ř.), aby byl takový návrh zamítnut jen proto, aby žalobkyně podala nový návrh na připuštění procesního nástupnictví s (již od počátku) správně označeným svěřenským fondem, jehož vstupu do řízení na místo dosavadních žalovaných se domáhá. 12.) Přesto návrhu žalobkyně na připuštění procesního nástupnictví na straně žalovaných, tak jak byl podán, vyhovět nelze. Je tomu tak proto, že o procesním nástupnictví podle § 107a o. s. ř. lze rozhodnout pouze na návrh žalobce, jenž je v tomto smyslu pánem sporu (dominus litis), kterému přísluší určit, kdo má v řízení jako jeho účastník vystupovat; nikoli též bez návrhu (z úřední povinnosti). Z tohoto důvodu je soud návrhem žalobce vázán, a to i pokud jde o osobu označeného procesního nástupce, a nemůže tedy připustit, aby do řízení na straně některého z jeho účastníků vstoupil někdo jiný, než koho jako procesního nástupce označil žalobce. V projednávané věci žalobkyně jednoznačně a srozumitelně navrhla, aby do řízení na místo dosavadních žalovaných vstoupil svěřenský fond. Z citovaného ustanovení § 1448 o. z. vyplývá, že svěřenský fond (trust) není právnickou osobou, a nemá proto právní osobnost, tj. nemá způsobilost mít práva a povinnosti (§ 15 odst. 1 o. z. ve spojení s § 20 odst. 1 o. z. arg. a contrario). Jedná se totiž o majetek vyčleněný z vlastnictví zakladatele (§ 1448 odst. 1 o. z.), čímž vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku (§ 1448 odst. 2 o. z.). Obecně platí, že vlastnické právo k věci nevykonává sama tato věc, nýbrž (zpravidla) její vlastník. Obdobně dojde-li k vyčlenění věci do svěřenského fondu, nevykonává vlastnické právo k takové věci svěřenský fond (jakožto soubor vyčleněného majetku), nýbrž svěřenský správce (§ 1448 odst. 3 o. z., který má svůj odraz v procesní úpravě § 79 odst. 1 věty druhé o. s. ř.). 13.) Žalobkyně navrhla, aby do řízení na místo dosavadních žalovaných vstoupil svěřenský fond (nikoli jeho správce), který nemá právní osobnost, a proto nemá ani způsobilost být účastníkem řízení, neboť zákon mu procesněprávní subjektivitu výslovně nepřiznává (§ 19 o. s. ř.). Způsobilost být účastníkem řízení je jednou ze základních podmínek řízení (§ 103 o. s. ř.). Připuštěním vstupu svěřenského fondu do řízení na místo dosavadních žalovaných by tudíž soud vytvořit procesní stav, který by bránil pokračování v řízení; proto není možno žalobkyninu návrhu na připuštění procesního nástupnictví svěřenského fondu na straně žalovaných vyhovět. 14.) Z uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí okresního soudu, jímž byl návrh žalobkyně na vstup svěřenského fondu do řízení na místo dosavadních žalovaných, jako ve výroku správné potvrdil, pouze formulačně upravil jeho znění tak, aby odpovídalo opravenému žalobkyninu návrhu. 15.) O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení nebylo odvolacím soudem rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím odvolacího soudu se řízení nekončí (§ 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. I o náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení proto rozhodne soud prvního stupně v rámci výroku o nákladech řízení v rozhodnutí ve věci samé, nebo v jiném rozhodnutí, jímž se řízení u něho skončí. 16.) Pro úplnost odvolací soud dodává, že toto jeho rozhodnutí nebrání tomu, aby žalobkyně navrhla, aby do řízení na místo dosavadních žalovaných vstoupil ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, a kdo má zároveň způsobilost být účastníkem řízení. Poučení: Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Ústí nad Labem 28. července 2020 Mgr. Martin Pašek předseda senátu