č. j. 15 A 54/2013-77 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci žalobkyně: E. K., narozena „X“, bytem „X“, proti   žalovanému: Ministerstvo dopravy, sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00  Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2013, č. j. 25/2013-120-STSP/2, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 25. 3. 2013, která byla usnesením ze dne 5. 4. 2013, č. j. 5 A 47/2013-19, postoupena Krajskému soudu v Ústí nad Labem, se Ing. Vladimíra Jechová Vápeníková, insolvenční správkyně úpadce Ing. V. K., domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva dopravy ze dne 22. 1. 2013, č. j. 25/2013-120-STSP/2, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzen výrok III. rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 29. 12. 2012, č. j. 1908/DS/2012, JID: 146559/2012/KUUK. Uvedeným rozhodnutím krajský úřad ve výroku III. (který jediný byl napaden odvoláním) vyslovil, že na pozemku parc. č. „X“ se v celé jeho šíři v úseku od úrovně jihovýchodního rohu rodinného domu na pozemku parc. č. „X“ v katastrálním území Želenice u Mostu až po hranici s pozemkem parc. č. „X“ v katastrálním území Želenice u Mostu nachází účelová komunikace, která není veřejně přístupná, a tento stav trvá od 20. 3. 2000. Po úmrtí Ing. V. K., který zemřel dne „X“, byl zrušen konkurz na jeho majetek a došlo k přechodu dispozičních oprávnění z Ing. Vladimíry Jechové Vápeníkové, insolvenční správkyně, zpět na dlužníka Ing. V. K., který se tím ze zákona stal žalobcem v projednávané věci. Usnesením ze dne 10. 12. 2019, č. j. 15 A 54/2013-74, jež nabylo právní moci dne 13. 12. 2019, pak zdejší soud vyslovil, že v řízení bude pokračovat se žalobkyní E. K. jakožto procesní nástupkyní zemřelého Ing. V. K. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. S podáním žaloby proti rozhodnutí správního orgánu tedy vznikla povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 3 000 Kč [srov. položku č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků]. Podle § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby. Poplatková povinnost nebyla při podání žaloby splněna a vzhledem k tomu, že žalobkyně (a podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 27. 6. 2019, č. j. 1 Afs 135/2018-71, publ. pod č. 3909/2019 Sb. NSS, ani původní žalobkyně) není od soudních poplatků osvobozena, soud ji usnesením ze dne 10. 12. 2019, č. j. 15 A 54/2013-74, vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení uhradila soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně byla současně poučena, že pokud soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, řízení bude zastaveno. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla žalobkyni řádně doručena do vlastních rukou dne 13. 12. 2019, jak vyplývá z doručenky založené v soudním spisu. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak uplynul v pondělí dne 30. 12. 2019 jakožto nejbližší pracovní den po sobotě 28. 12. 2019, na kterou by konec lhůty jinak připadl. Kontrolou v účtárně soudu bylo zjištěno, že ve stanovené lhůtě ani později nebyl soudní poplatek na účet soudu zaplacen. Jelikož žalobkyně i přes doručenou výzvu soudu obsahující řádné poučení neuhradila soudní poplatek ve stanovené výši a lhůtě, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudního poplatku. Na základě uvedených zjištění soud podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 7. ledna 2020   JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.