č. j. 15 A 7/2020-22     USNESENÍ   Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, PhD., a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobkyně: H. T.  T., narozená dne „X“,   bytem „X“,   zastoupená advokátem Mgr. Vratislavem Polkou,   sídlem Vinohradská 22, 120 00  Praha 2,   proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců,   sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2019, č. j. MV-147704-4/SO-2019, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění   1. Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, ze dne 13. 12. 2019, č. j. MV-147704-4/SO-2019, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2019, č. j. OAM-2356-40/ZR-2016, kterým bylo dle ust. § 87l odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, žalobkyni zrušeno povolení k trvalému pobytu na území České republiky a současně jí byla dle ust. § 87l odst. 3 téhož zákona stanovena lhůta 30 dnů k vycestování z území České republiky od právní moci rozhodnutí. Současně s podáním žaloby požádala žalobkyně o přiznání odkladného účinku žalobě.   2. Podle ust. § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Protože žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a navrhla, aby byl žalobě přiznán odkladný účiněk, vznikla jí povinnost uhradit za předmětnou žalobu soudní poplatek ve výši 3 000 Kč [viz položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků] a soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč [viz položka 20 sazebníku soudních poplatků]. Podle ust. § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.   3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně splatnou poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnila, soud jí dvěma samostatnými usneseními ze dne 27. 1. 2020, č. j. 15 A 7/2020-15 a č. j. 15 A 7/2020-16, vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení těchto usnesení uhradila soudní poplatky ve výši 3 000 Kč a 1 000 Kč. Žalobkyně byla současně poučena, že pokud soudní poplatky nebudou ve stanovené lhůtě zaplaceny, řízení bude zastaveno. Výzvy k zaplacení soudních poplatků byly právnímu zástupci žalobkyně řádně doručeny do datové schránky dne 29. 1. 2020, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky založených v soudním spise. Poslední den lhůty k zaplacení soudních poplatků tak uplynul ve čtvrtek dne 13. 2. 2020. Kontrolou v účtárně soudu bylo zjištěno, že k uvedenému datu nebyly soudní poplatky na účet soudu uhrazeny. Jelikož žalobkyně i přes doručenou výzvu soudu obsahující řádné poučení neuhradila soudní poplatky ve stanovené výši, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudních poplatků. Na tomto místě soud žalobkyni upozorňuje, že v souladu s ust. § 9 odst. 1 poslední větou zákona o soudních poplatcích se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží.   4. Na základě uvedených zjištění soud podle ust. § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem 19. února 2020     JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.