č. j. 16 A 2/2020-25 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a Mgr. Ladislava Vaško ve věci   žalobců: a) J. V., narozen „X“,  b) M. V., narozen „X“,  oba bytem „X“, c) A. V., narozena „X“, bytem „X“, adresa pro doručování: „X“, proti žalovanému:  Magistrát města Frýdku-Místku, odbor územního rozvoje a stavebního řádu,  sídlem Radniční 1148, 738 22  Frýdek-Místek,     v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2015, č. j. MMFM 28913/2015, takto: Věc se postupuje Krajskému soudu v Ostravě. Odůvodnění: 1. Žalobce a) se žalobou, kterou podal i za žalobce b) a c), aniž by však doložil plnou moc, která by jej opravňovala k jejich zastupování, podanou u zdejšího soudu domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný výrokem 1. rozhodl o odnětí vlastnického práva žalobce a) k rodinnému domu č. p. „X“, nacházejícímu se na pozemku p. č. „X“, vedlejší stavbě – hospodářské budově, nezapsané v katastru nemovitostí, nacházející se na pozemku p. č. „X“, a pozemkům p. č. „X“, p. č. „X“, p. č. „X“, p. č. „X“, p. č. „X“, p. č. „X“ a p. č. „X“, včetně všech součástí a příslušenství, a to vše v k. ú. „X“, a o přechodu vlastnického práva k těmto nemovitým věcem na vyvlastnitele, a to Českou republiku s příslušností k hospodaření s majetkem státu pro Ředitelství silnic a dálnic ČR. Výrokem 2. napadeného rozhodnutí žalovaný určil náhradu za předmět vyvlastnění ve výši 1 278 260 Kč.   2. Před vlastním posouzením žaloby z hlediska její důvodnosti soud zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení, a to včetně otázky místní příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí věci. Podle § 7 odst. 2 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) platí, že „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.“ Podle odstavce 6 věty první téhož ustanovení, „[n]ení-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.“ 3. V projednávané věci je správním orgánem, který vydal rozhodnutí v prvním stupni, Magistrát města Frýdku-Místku, jenž sídlí na adrese Radniční 1144, Frýdek-Místek, tj. v obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku vymezeném v bodu 12 přílohy č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). K projednání žaloby je proto podle bodu 8 přílohy č. 2 zákona o soudech a soudcích ve spojení s § 9 odst. 1 téhož zákona místně příslušným Krajský soud v Ostravě, do jehož obvodu patří obvod Okresního soudu ve Frýdku-Místku, ve kterém Magistrát města Frýdku-Místku sídlí. 4. Na základě shora uvedeného zdejší soud konstatuje, že není místně příslušným k projednání této žaloby a k rozhodnutí o ní, a proto bude po právní moci tohoto usnesení věc v souladu s § 7 odst. 6 s. ř. s. bez dalšího zkoumání splnění podmínek řízení postoupena Krajskému soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému. 5. Zdejší soud dodává, že závěr o postoupení věci Krajskému soudu v Ostravě je plně v souladu s usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, č. j. Nad 99/2018-75, dostupným na www.nssoud.cz, podle kterého „[k]rajský soud může podle § 105 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. z vlastní iniciativy zkoumat nedostatek místní příslušnosti jen do doby, než začne jednat ve věci samé, tj. do doby, než při ústním jednání vyzve účastníky k přednesům ve věci. Rozhoduje-li soud bez jednání, může místní příslušnost zkoumat do vydání rozhodnutí ve věci samé. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že místně nepříslušný krajský soud již učinil procesní úkony týkající se vedení řízení či vydal rozhodnutí procesního charakteru, ani doba, která mezitím uplynula od podání žaloby.“ V projednávané věci nedošlo ke zhojení nedostatku místní nepříslušnosti Krajského soudu v Ústí nad Labem, neboť ten rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Ostravě ještě před tím, než začal jednat ve věci samé, a k řízení je tak místně příslušný Krajský soud v Ostravě. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 4. února 2020 Mgr. Václav Trajer, v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.