č. j. 16 A 41/2020-18   USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci žalobce: A. K., narozen X, bytem X, zastoupen JUDr. Ing. Markem Andráškem, LL.M., advokátem, sídlem Aloise Jiráska 1367/1, 415 01  Teplice, proti   žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci, sídlem Rumjancevova 149/10, 460 01  Liberec, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2020, č. j. ZKI LI-O-27/713/2019-17, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Liberci ze dne 16. 1. 2020, č. j. ZKI LI-O-27/713/2019-17, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrálního pracoviště Rumburk, (dále jen „katastrální úřad“) ze dne 15. 10. 2019, č. j. OR-72/2019-531-26. Tímto rozhodnutím katastrální úřad nevyhověl žalobcovu nesouhlasu s provedením opravy chyby v katastru nemovitostí, neboť se jedná o opravu provedenou podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, a současně vyslovil, že stav zápisu věcného břemene práva vstupu v rozsahu podle geometrického plánu č. X za účelem odběru vody k povinné nemovitosti parc. č. X ve prospěch oprávněných nemovitostí – pozemků parc. č. X, X a X v katastrálním území X se nemění. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, vznikla mu povinnost uhradit za předmětnou žalobu soudní poplatek ve výši 3 000 Kč [položka 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků]. Podle § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Žalobce splatnou poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnil, a proto jej soud usnesením ze dne 14. 4. 2020, č. j. 16 A 41/2020-15, vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč. Zároveň soud žalobce poučil, že pokud soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla právnímu zástupci žalobce řádně doručena do datové schránky dne 14. 4. 2020, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky založeného v soudním spisu. Poslední den lhůty k zaplacení soudních poplatků tak uplynul ve středu 29. 4. 2020. Kontrolou v účtárně soudu bylo zjištěno, že k poslednímu dni lhůty nebyl soudní poplatek na účet soudu zaplacen. Jelikož žalobce i přes doručenou výzvu soudu obsahující řádné poučení neuhradil soudní poplatek ve stanovené výši a lhůtě, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudního poplatku. Na tomto místě soud žalobce upozorňuje, že v souladu s § 9 odst. 1 poslední větou zákona o soudních poplatcích se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží. Na základě uvedených zjištění soud podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Pro úplnost soud dodává, že žalobce ani ve lhůtě dvou týdnů od skončení nouzového stavu nepožádal o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudních poplatků podle § 3 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, a proto soudu nic nebránilo řízení zastavit. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem 30. září 2020   Mgr. Václav Trajer, v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.