č. j. 16 Af 16/2020-21 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci žalobkyně: E. H., narozena X, bytem X, zastoupena Mgr. Narcisem Tomáškem, advokátem, sídlem U Starého mostu 111/4, 405 02  Děčín, proti   žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, 602 00  Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2020, č. j. 7162/20/5200-10423-701743, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2020, č. j. 7162/20/5200-10423-701743, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzen platební výměr Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 12. 1. 2018, č. j. 52388/18/2503-50522-508112, jímž byla žalobkyni vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015 ve výši 83 115 Kč. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle § 7 odst. 1 věty první téhož zákona je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby [srov. § 4 odst. 1 písm. a) téhož zákona]. Žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, tudíž jí vznikla povinnost uhradit za tuto žalobu soudní poplatek ve výši 3 000 Kč [srov. položku č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků]. Žalobkyně splatnou poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnila, a proto ji soud usnesením ze dne 6. 4. 2020, č. j. 16 Af 16/2020-8, vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení uhradila soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně byla současně poučena, že pokud soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, řízení bude zastaveno. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla právnímu zástupci žalobkyně řádně doručena do jeho datové schránky dne 7. 4. 2020, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení založeného v soudním spisu. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak připadl na středu 22. 4. 2020. Kontrolou v účtárně soudu bylo zjištěno, že k poslednímu dni lhůty nebyl soudní poplatek na účet soudu zaplacen. Jelikož žalobkyně i přes doručenou výzvu soudu obsahující řádné poučení neuhradila soudní poplatek ve stanovené výši a lhůtě, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudního poplatku. Na tomto místě soud žalobkyni upozorňuje, že v souladu s § 9 odst. 1 poslední větou zákona o soudních poplatcích se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží. Podáním ze dne 13. 7. 2020, jež bylo soudu doručeno téhož dne, vzala žalobkyně tuto žalobu zpět. S ohledem na nastalý skutkový stav považuje zdejší soud za potřebné zmínit, že Nejvyšší soud ve svém stanovisku ze dne 4. 7. 1996, sp. zn. Cpjn 68/95, Opjn 1/95, v němž se zabýval výkladem některých ustanovení zákona o soudních poplatcích, vyslovil, že zastavení řízení z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení přichází v úvahu jen tehdy, pokud byl soudní poplatek zaplacen nebo pokud nelze řízení zastavit pro nesplnění poplatkové povinnosti, protože soud již začal jednat ve věci samé. Zdejší soud má za to, že toto stanovisko Nejvyššího soudu je plně aplikovatelné i ve správním soudnictví. V projednávané věci nebyl soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen a soud dosud nezačal jednat ve věci samé, tudíž nelze řízení zastavit z důvodu zpětvzetí žaloby, nýbrž musí být zastaveno pro nesplnění poplatkové povinnosti. Na základě uvedených zjištění soud podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku zastavil. Z důvodu zastavení řízení soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného odstavce. Soud nevrátil žalobkyni část soudního poplatku, jak požadovala ve zpětvzetí žaloby ze dne 13. 7. 2020, neboť soudní poplatek nebyl uhrazen. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 29. října 2020 Mgr. Václav Trajer v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potrvzuje: I. T.