ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci   žalobce: X, narozen X státní příslušník X, s místem hlášeného pobytu X zastoupen advokátem Mgr. Václavem Dařbujanem sídlem Jungmannova 351/2, Liberec 2               proti   žalované:     Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 7. 2020, č. j. X takto: I.        Žaloba proti rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne      17. 7. 2020, č. j. X, se zamítá.   II.     Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.    Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalované, jímž bylo změněno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, oddělení pobytového správního řízení, ze dne 9. 4. 2020, č. j. X, kterým správní orgán I. stupně zamítl žádost žalobce a neudělil povolení k dlouhodobému pobytu, neboť se nepodařilo ověřit údaje uvedené v žádosti. Prvostupňové rozhodnutí žalovaná změnila tak, že povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – účast v právnické osobě se žalobci podle § 46 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neuděluje, neboť ve stanovené lhůtě nebyly předloženy doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti. 2. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – účastv  právnické osobě žalobce s řadou příloh, které později doplňoval, podal u správního orgánu I. stupně dne 5. 2. 2018. Dne 27. 8. 2018 nahlížel žalobce do spisu. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 9. 1. 2019 žádost zamítl s odkazem na § 9 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců, neboť je důvodné nebezpečí, že by žalobce mohl ohrozit bezpečnost státu, odkázal přitom na záznam z utajované informace. Toto rozhodnutí žalovaná rozhodnutím ze dne 11. 4. 2019 zrušila a věc vrátila k novému projednání, před vydáním tohoto rozhodnutí žalobce dne 19. 2. 2019 rovněž nahlížel do spisu. Správní orgán I. stupně v rámci nového projednání žádosti vyzval žalobce výzvou ze dne 18. 9. 2019 k odstranění vad žádosti, ve výzvě specifikoval, které z dokladů v průběhu řízení pozbyly platnosti a je třeba je předložit ve stanovené výzvě v aktuální podobě. Výzvou ze dne 18. 1. 2020 byl žalobce vyzván k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, výzva k seznámení byla doručena dne 22. 1. 2020. Seznámení s podklady rozhodnutí proběhlo dle příslušného protokolu dne 6. 2. 2020, poté správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 9. 4. 2020 zamítl žalobcovu žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – účast v právnické osobě.  3. K žalobcovu odvolání žalovaná toto rozhodnutí změnila napadeným rozhodnutím shora uvedeným způsobem. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná odkázala na relevantní právní úpravu zákona o pobytu cizinců, odůvodnila splnění podmínek pro změnu výroku prvostupňového rozhodnutí ve smyslu § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Ze spisového materiálu dovodila, že žalobce ve stanovené lhůtě nepředložil doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti, konkrétně doklad prokazující dostatečnou výši úhrnného měsíčního příjmu, doklad prokazující skutečnost, že je na území ČR odpovídajícím způsobem zdravotně pojištěn, čímž byly naplněny důvody pro zamítnutí žádosti. Konstatovala, že žalobce mohl požadované aktuální doklady doložit do vydání napadeného rozhodnutí, neboť lhůta určená pouhou výzvou nebyla závazná. Podle žalované nejsou pravdivá tvrzení, že součástí spisu nejsou podání a přílohy zaslané žalobcem. Spisový materiál byl řádně veden, jednotlivé dokumenty, které jsou součástí, byly řádně označeny a očíslovány, rovněž byl obsažen seznam spisového materiálu, žalovaná ve vedení správního spisu neshledala pochybení. 4. V žalobě žalobce namítal, že nemohl realizovat své právo dle § 36 správního řádu, neboť mu nebylo umožněno seznámit se se spisem obsahujícím veškeré podklady a náležitosti. Žalobce popsal, že dne 6. 2. 2020, kdy mu byl správním orgánem I. stupně spisový materiál zpřístupněn a pořídil si fotokopie, nebyl spis očíslovaný, ani seřazený, byl pozohýbaný a nepřehledný. Žalobce tak nemohl řádně realizovat své právo nahlížet do spisu dle § 38 odst. 1 správního řádu, mohlo být tudíž porušeno jeho právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu. Na podporu své argumentace žalobce citoval závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2013, č. j. 6 As 81/2013-56. Dodal, že dle napadeného rozhodnutí byl žalované spisový materiál předložen již řádně očíslovaný. V mezidobí muselo být se spisem manipulováno, zřejmě nastala změna v podobě doplnění čísel listů. Žalobce dále uvedl, že jedno seznámení se spisem již proběhlo, žalovanou bylo první rozhodnutí zrušeno a vráceno k dalšímu řízení, číslování stránek tak bylo zřejmě učiněno až v reakci na jeho odvolání ze dne 17. 4. 2020. Pro nedostatek číslování stran nemůže žalobce vědět, zda byly veškeré předložené dokumenty vzaty v potaz, nebo se naopak některé dokumenty ze spisu neztratily. Žalobce upozornil na to, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 9. 1. 2019 spočívalo v tom, že správní orgán odmítl sdělit podstatné skutečnosti týkající se jeho řízení, ty před ním zatajil dle § 169m odst. 3 zákona o pobytu cizinců, v reakci na vytknuté vady byly v rozhodnutí tyto vady odstraněny. Tvrzení ohledně dočíslování spisu vychází z fotodokumentace, kterou žalobce při seznámení se se spisem pořídil. Žalobce nevyloučil ani možnost, že se spisem nebylo manipulováno a spis vypadá stejně jako pořízené fotokopie. Za dané situace musí být rozhodnutí zrušeno a žalobci musí být znovu umožněno, aby se seznámil se spisem, jinak tuto vadu nelze odstranit. 5. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž se vypořádala s obdobnými námitkami. Podle žalované byly splněny veškeré podmínky pro zamítnutí žádosti, napadené rozhodnutí splňuje zákonné požadavky dle správního řádu, žalovaná vycházela z dostatečně zjištěného stavu, když byly splněny podmínky pro změnu výroku prvostupňového rozhodnutí, neboť žalovaná vycházela z podkladů, které již byly součástí spisového materiálu správního orgánu I. stupně. Žalovaná navrhovala, aby soud žalobu zamítnul. 6. Napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející soud přezkoumal v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s., v duchu dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. 7. K projednání žaloby nařídil soud ústní jednání. Při něm žalobce setrval na svých argumentech. Právní zástupce žalobce zopakoval, že fotodokumentace, kterou osobně pořídil, neumožňovala zaznamenat žalobci vytýkaný nedostatek. Spis byl veden nepřehledně, nebylo zřejmé, co je a není součástí spisu. Znovu odkázal na zrušující rozhodnutí žalované, které správnímu orgánu vytýkalo oddělené vedení spisového materiálu a podivné vedení spisu. Jako důkaz byla navržena fotodokumentace spisového materiálu, pořízená při nahlížení do spisu, a to dne 6. 2. 2020 a při předchozím nahlížení. Po provedeném přezkumu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 8. Žalobce namítal porušení svých procesních práv plynoucích z § 36 odst. 3 správního řádu, neboť dne 6. 2. 2020 nebyl předložen řádně vedený spis. 9. Podle § 36 odst. 3 správního řádu nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. Správní orgán umožní uplatnit toto právo tím, že účastníky vyzve, aby se k podkladům rozhodnutí vyjádřili, a stanoví jim k tomu přiměřenou lhůtu. Seznámení s podklady je zpravidla realizováno nahlédnutím do spisového materiálu, který se v souladu s § 17 odst. 1 správního řádu vede o každé věci a který je tvořen zejména podáními, protokoly, záznamy, písemnými vyhotoveními rozhodnutí a dalšími písemnostmi, které se k věci vztahují. Podrobnosti vedení spisu stanoví zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, a prováděcí vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby. Povinnou obsahovou náležitostí je soupis všech součástí spisu, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy (§ 12 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb.). Jednotlivé dokumenty jsou označeny číslem jednacím [§ 3 odst. 3 písm. c), § 11 odst. 1, § 12 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb.]. 10. Po předložení správních spisů soud ověřil, že spisový materiál správního orgánu I. stupně je spojen, je v něm zahrnut seznam spisového materiálu, byť pomačkaný, kde jsou s pořadovým číslem uvedeny jednotlivé dokumenty tvořící spisový materiál. Dále soud zjistil, že podle protokolu o nahlédnutí do spisového materiálu žalobce osobně do spisového materiálu nahlížel dne 27. 8. 2018, dne 19. 2. 2019 poté prostřednictvím zmocněnkyně. V žádném z protokolů nejsou zachyceny výhrady žalobce, resp. jeho zmocněnkyně vůči obsahu spisového materiálu a způsobu vedení spisu. Podle protokolu o nahlédnutí do spisového materiálu ze dne 6. 2. 2020 do spisového materiálu nahlížel na základě substituční plné moci JUDr. Roman Šír jako zmocněnec žalobce (tedy nikoli právní zástupce žalobce, jak bylo zmíněno při ústním jednání), žalobce nebyl přítomen. Podle protokolu byl zmocněnec seznámen se spisovým materiálem, správní orgán I. stupně mu sdělil, na základě jakých podkladů, které jsou součástí předloženého spisového materiálu, bude rozhodovat. Konkrétně bylo v protokolu zachyceno, že bude rozhodováno na základě žádosti a podkladů evidovaných dle sběrného archu pod pořadovým číslem 1 až 48. Podle protokolu se zmocněnec žalobce k podkladům nevyjádřil, neuvedl ani žádné výhrady vůči vedení správního spisu a jeho obsahu. V protokolu není zachyceno, že by zmocněnec žalobce pořizoval vlastní fotokopii spisového materiálu při nahlížení spisu. 11. Soud neshledal žalobní námitky důvodnými. Spis byl veden řádně, v souladu s § 12 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb. obsahoval soupis všech dokumentů, které spis tvoří, s uvedením data, kdy byly do spisu vloženy. Jednotlivé dokumenty byly označeny jednacím číslem. Podání žalobce, včetně příloh, byly označeny v souladu s § 3 odst. 2 vyhlášky č. 259/2012 Sb. podacím razítkem a číslem jednacím, s uvedením počtu listů a příloh. Žalobce konkrétně nenamítá nezákonný postup či pochybení u evidence konkrétního dokumentu, ať již vytvořeného správním orgánem I. stupně či žalovanou jako původcem dokumentu, nebo pochybení u evidence některého jeho podání a příloh. Žalobce ani konkrétně netvrdí, že by některá listina, kterou správnímu orgánu I. stupně či žalované předložil, nebyla součástí spisu, či naopak ve spisu některé dokumenty přebývaly. Už vůbec netvrdí, že by v řízení předložil listiny, jejichž absence mu byla vytýkána a byla důvodem zamítnutí jeho žádosti. Žalobce do spisu nahlížel již dne 27. 8. 2018, dne 19. 2. 2019 poté prostřednictvím zmocněnkyně, ani v jednom případě proti způsobu vedení spisu neuplatnil výhrady. Ani jeho zmocněnec na základě substituční plné moci – advokát, který se dne 6. 2. 2020 dostavil realizovat žalobcovo procesní právo seznámit se s podklady pro rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu, neuplatnil žádné výhrady vůči vedení spisu, nenamítal absenci některých listin ve spisu ani jinou manipulaci se spisem, přitom správní orgán I. stupně do protokolu jednoznačně uvedl rozsah správního spisu tvořeného dokumenty dle příslušného soupisu spisu. Zmiňoval-li právní zástupce žalobce při ústním jednání, že při nahlížení do spisu nelze spis zkontrolovat a vyjádřit se k podkladům, nelze tyto argumenty přijmout. V souzeném případu nebyly výhrady vůči vedení spisu ani vůči podkladům uplatněny ani ve lhůtě 7 dnů, kterou si zmocněnec žalobce při nahlížení do spisu dne 6. 2. 2020 vymínil. Námitky proti vedení spisu a tvrzené zkrácení práva dle § 36 odst. 3, resp. § 38 odst. 1 správního řádu proto považuje soud za účelové. Soud nepřistoupil k provádění dokazování fotodokumentací, kterou měl žalobce dle žalobního tvrzení pořídit při nahlížení do spisu dne 6. 2. 2020, resp. také při předchozím nahlížení do spisu, jak bylo uvedeno při ústním jednání. Fotokopie spisu není způsobilá prokázat žalobcovo tvrzení o nikoli řádném vedení spisu, nelze vyloučit, že byly pořízeny fotokopie pouze některých listin tvořících soudu předložený spisový materiál. Nadto fotokopie spisu pořízená při předchozím nahlížení do spisu se netýká stavu spisového materiálu, jak byl žalobci předložen dne 6. 2. 2020, k němž uplatněné žalobní námitky směřují. 12. Tvrzení, že spis byl dočíslován s ohledem na rozhodnutí žalované, kterým bylo zrušeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 9. 1. 2019, svědčí o nepochopení důvodů uvedených ve zrušujícím rozhodnutí žalované a dalšího průběhu správního řízení. V odůvodnění napadeného rozhodnutí se žalovaná nevyjadřovala k vedení spisového materiálu, správnímu orgánu I. stupně podivné vedení spisu nevytýkala. Při novém projednání věci nebyly ze strany správního orgánu I. stupně doplňovány žádné podklady ve vztahu k zjištění utajovaných informací, jejichž nepřezkoumatelnost žalovaná ve zrušujícím rozhodnutí konstatovala. Správní orgán I. stupně naopak přistoupil k věcnému projednání žádosti, za tím účelem vyzval žalobce k odstranění vad žádosti a předložení potřebných příloh, resp. jejich aktualizaci. Protože žalobce výzvě nevyhověl v plném rozsahu, žalovaná jeho žádost zamítla (viz poslední odstavec na str. 7 a první odstavec na str. 7 napadeného rozhodnutí). Důvody zrušujícího rozhodnutí žádnou následnou manipulaci se spisem nenaznačují. 13. Soud tedy na základě shora uvedené argumentace dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a podle § 78 odst. 7 s. ř. s. ji zamítnul.   14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně mu ani žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Liberec 16. prosinec 2020     Mgr. Lucie Trejbalová předsedkyně senátu