č. j. 15 A 171/2018-48   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: R. K., narozen „X“, bytem „X“, zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, sídlem Pod Kaštany 245/10, 160 00  Praha 6, proti   žalovanému: Magistrát města Ústí nad Labem, sídlem Velká Hradební 2336/8, 401 00  Ústí nad Labem,   o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1.         Žalobce se včasně podanou žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. MM/OPA/ODN/85765/2017/Wáw.   2.         Současně žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení. Žaloba 3.         Žalobce uvedl, že žalovaný vyhotovil dne 7. 12. 2017 příkaz pod č. j. MM/OPA/ODN/85765/2017/Wáw, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku. Dále uvedl, že proti uvedenému příkazu podal dne 15. 12. 2017 prostřednictvím svého zmocněnce Ing. M. J. z emailové adresy „X“ odpor. Tento odpor byl následně dne 20. 12. 2017 potvrzen v souladu s § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) podáním se zaručeným elektronickým podpisem. Žalobce uvedl, že ke svému podání nedopatřením nepřiložil podepsanou plnou moc pro zmocněnce. Žalobce trval na tom, že dne 22. 12. 2017 mu byla doručena výzva, na základě které žalobce obratem doložil podepsanou plnou moc pro svého zmocněnce.   4.         Dle žalobce však i přes doplnění podání nebylo v předmětné věci dosud rozhodnuto. Naopak mu bylo doručeno vyrozumění o nedoplatku ze dne 12. 3. 2018, č. j. MMUL/PO/OSP/P/150202/97-2018/Čerlv/VYR, a sdělení ze dne 3. 1. 2018, č. j. MM/OPA/ODN/85765/17/SDEL, kterým byl žalobce vyrozuměn o tom, že příkaz ze dne 7. 12.2017 nabyl dne 21. 12. 2017 právní moci, neboť žalobce sice poslal odpor, ovšem nedoložil řádně podepsanou plnou moc pro zmocněnce, který odpor podal.   5.         Žalobce se obrátil na Krajský úřad Ústeckého kraje jako nadřízený správní orgán žalovaného dne 18. 7. 2018 s žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti. Krajský úřad Ústeckého kraje se s tímto podáním nijak věcně nevypořádal, pouze je postoupil žalovanému jako věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Žalobce však trval na tom, že nepochybil, když svou žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti adresoval Krajskému úřadu Ústeckého kraje.   6.         Dále žalobce uvedl, že pokud byl odpor podán dne 15. 12. 2017, byl posledním dnem lhůty pro vydání rozhodnutí 13. 2. 2018. Jelikož rozhodnutí ve věci nebylo vydáno, je dle žalobce nepochybné, že je žalovaný nečinný. Vyjádření žalovaného 7.         Žalovaný trval na tom, že v předmětné věci rozhodnutí vydáno bylo, a to předmětný příkaz, který nabyl právní moci. Tento příkaz byl vydán věcně i místně příslušným správním orgánem. Žalovaný poukázal na skutečnost, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 A 43/2018 se žalobce domáhá určení, že žalovaný na předmětném příkazu vyznačil neoprávněně doložku právní moci. Žalovaný setrval na tom, že řízení bylo ukončeno vydáním příkazu, který nabyl právní moci.   8.         V doplnění vyjádření žalovaný konstatoval, že mu dne 22. 12. 2017 v časovém rozmezí od 10:04 do 10:42 nebyla od žalobce ani jeho zmocněnce doručena žádná e-mailová zpráva. Jednání 9.         Právní zástupce žalobce se přes řádně doručené předvolání k jednání bez omluvy nedostavil.   10.     Pověřený pracovník žalovaného při jednání soudu odkázal na písemné vyjádření k žalobě a její doplnění ze dne 28. 3. 2018. Dále trval na tom, že předmětná plná moc opatřená podpisem zmocnitele žalovanému doručena nebyla. Uvedl, že v žalobcem uváděném čase nebyla žalovanému doručena žádná elektronická zpráva do jeho podatelny. Poukázal na skutečnost, že printscreen zprávy není těžké nějakým způsobem upravovat. Zdůraznil, že pokud by skutečně byla zaslána elektronická zpráva žalovanému, bylo by na adresu odesílatele zasláno potvrzení (automatická odpověď), které obsahuje jedinečný identifikátor zprávy. Žádnou takovou automatickou odpověď žalobce nepředložil. Dále poukázal na obstrukční praktiky Ing. M. J. s tím, že zůstává otázkou, proč plná moc, která měla být údajně podepsána dne 15. 12. 2017, nebyla v podáních žalobce ze dne 15. 12. 2017 a 20. 12. 2017 zaslána v podepsané podobě.   11.     Při jednání provedl soud důkaz printscreenem z aplikace elektronické pošty, na kterém je zachycen e-mail, kterým měla být žalovanému doručena podepsaná plná moc pro zmocněnce žalobce, printscreenem totožného podání založeným ve spise vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 A 43/2018, spisem Magistrátu hlavního města Prahy sp. zn. S‑MHMP 1148510/2017/Šil, soupisem e-mailů doručených dne 22. 12. 2017 na elektronickou podatelnu žalovaného a podáním registrovaným u žalovaného pod identifikátorem 20170000012399.   12.     Na provedené dokazování pověřený pracovník žalovaného reagoval s tím, že u printscreenu z aplikace elektronické pošty, na kterém má být zachycen e-mail, kterým měla být žalovanému doručena podepsaná plná moc pro zmocněnce žalobce, založeného v tomto soudním spise je v rozkliknutém okénku vztahujícím se k použitému elektronickému podpisu uvedeno, že certifikát k podpisu již není platný. Tato skutečnost dle jeho názoru vyvolává pochybnosti o tom, kdy byl předmětný printscreen vyhotoven. Posouzení věci soudem 13.     Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. se lze domáhat po bezvýsledném vyčerpání prostředků k nápravě nečinnosti ve správním řízení, aby v případě nečinnosti správního orgánu soud uložil příslušnému nečinnému správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Žalovaným je podle odst. 2 téhož ustanovení ten správní orgán, jenž má podle žalobního tvrzení povinnost rozhodnutí vydat. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Soud konstatuje, že mezi účastníky je nesporné, že žalobce využil prostředků k nápravě nečinnosti.   14.     Z obsahu správního spisu vyplývá, že na základě oznámení přestupku Policie České republiky, KŘP Ústeckého kraje, ze dne 25. 11. 2017, č. j. KRPU-220297-3/PŘ-2017-041006-LK, žalovaný vydal příkaz ze dne 7. 12. 2017, č. j. MM/OPA/ODN/85765/2017/Wáw, kterým shledal žalobce vinným z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, (dále jen „zákon o silničním provozu“) a kterým mu byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč. Dne 15. 12. 2017 byl žalovanému z adresy „X“ doručen nepodepsaný odpor proti tomuto příkazu současně s nepodepsanou plnou mocí ze dne 15. 12. 2017, kterou žalobce zmocňoval Ing. M. J. k zastupování v předmětné věci. Na toto podání reagoval žalovaný výzvou k doplnění odporu ze dne 19. 12. 2017, ve které podatele vyzval k potvrzení podání učiněného bez zaručeného elektronického podpisu a k doplnění podání o podepsanou plnou moc pro zástupce. Tato výzva byla doručena Ing. M. J. prostřednictvím systému datových schránek dne 22. 12. 2017 a samotnému žalobci poštovní zásilkou dne 22. 12. 2017. Již 20. 12. 2017 byl žalovanému z adresy „X“ doručen e-mail opatřený zaručeným elektronickým podpisem, který obsahoval odpor proti výše uvedenému příkazu a v příloze nepodepsanou plnou moc ze dne 15. 12. 2017, kterou žalobce zmocňoval Ing. M. J. k zastupování v předmětné věci. Dále je ve správním spise založeno již jen sdělení žalovaného ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. MM/OPA/ODN/85765/17/SDEL, ve kterém žalovaný sdělil žalobci, že mu nebyla doručena podepsaná plná moc pro zmocněnce, který podal odpor, nedošlo tedy k odstranění vad podání, a v důsledku toho se stal příkaz ze dne 7. 12. 2017 pravomocným a nabyl právní moci dne 21. 12. 2017. Na předmětném příkazu je vyznačena doložka právní moci s údajem, že příkaz nabyl právní moci dne 21. 12. 2017. 15.     Mezi účastníky je sporná skutečnost, zda byl žalovanému dne 22. 12. 2017 doručen e-mail, k němuž byla přiložena podepsaná plná moc, kterou pro dané řízení zmocňoval žalobce Ing. M. J., či nikoli. Žalobce trval na tom, že podepsanou plnou moc prostřednictvím tohoto e-mailu žalovanému doručil, a mělo být tedy pokračováno ve správním řízení a vydáno rozhodnutí ve věci, kdežto žalovaný trval na tom, že i přes výzvu mu podepsaná předmětná plná moc doručena nebyla a výše citovaný příkaz nabyl právní moci.   16.     Žalobce dokládal své tvrzení, že podepsaná plná moc byla žalovanému včas doručena, printscreenem e-mailu, jehož přílohou tato plná moc měla být. Na tomto printscreenu jsou rozkliknuta okna vztahující se k podpisu, kterým byl předmětný e-mail opatřen. V okně nazvaném „Message Security Properties“ je uvedeno, že předmětný e-mail byl opatřen elektronickým podpisem v čase 11:38:32. Datum podpisu je nečitelné, neboť je na hraně otevřeného okna. V zápatí tohoto vyhotovení printscreenu je uvedeno „See more about Ing. M. J.“.   17.     Na printscreenu totožného e-mailu založeném v soudním spise vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 A 43/2018 je uveden čas odeslání pátek 22. 12. 2017 10:39, jako odesílatel je uveden Ing. M. J. („X“), je adresován na elektronickou adresu ‘podatelna.magistrat@mag-ul.cz‘, jako přílohy e-mailu jsou uvedeny soubory 6 – podepsaná plná moc.pdf a 5 – příloha odpor.pdf, v zápatí e-mailu je uvedeno: „Ing. M. J. S-MHMP 1148510/2017/Šil doplnění odvolání ve věci pana A. M.“.   18.     Žalovaný své tvrzení, že podání obsahující podepsanou plnou moc mu nebylo doručeno, dokládal výpisem veškeré elektronické korespondence doručené na jeho podatelnu dne 22. 12. 2017. V soupisu je u každého e-mailu uveden čas doručení, jedinečný identifikátor podání, odesílatel a předmět. Identifikátor podání tvoří vzestupnou číselnou řadu, ve které chybí pouze podání č. 20170000012399, které pro velký datový rozsah bylo zpracováno manuálně. Toto podání žalovaný rovněž předložil soudu včetně automatické odpovědi, která byla na toto podání vygenerována systémem. Ze soupisu elektronické komunikace doručené na podatelnu žalovaného vyplývá, že za celý den 22. 12. 2017 nebyl žalovanému doručen žádný e-mail z e-mailové adresy „X“ ani z jiné elektronické adresy, která by nějak odkazovala na Ing. M. J. V čase 10:39 dne 22. 12. 2017 nebyla doručena žalovanému žádná zpráva. Dvě zprávy byly doručeny v čase 10:04 a následné zprávy byly doručeny v čase 10:42, 10:53, 11:21 a 11: 49.   19.     Na základě návrhu žalovaného si soud v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 A 43/2018 vyžádal správní spis Magistrátu hlavního města Prahy sp. zn. S-MHMP 1148510/2017. V předmětném spise nenalezl soud žádné podání, které by bylo zaměnitelné s podáním zachyceným na printscreenu předloženým žalobcem, žádné podání podané dne 22. 12. 2017 a žádné podání, které by jako přílohu mělo soubory 6 – podepsaná plná moc.pdf a 5 – příloha odpor.pdf.   20.     Provedené dokazování soud vyhodnotil tak, že z obsahu správního spisu Magistrátu hlavního města Prahy sp. zn. S-MHMP 1148510/2017 nevyplynula žádná pro danou věc relevantní skutečnost. V případě printscreenů e-mailu, prostřednictvím kterého měla být žalovanému doručena podepsaná plná moc, soud uvádí, že jejich věrohodnost snižuje skutečnost, že v zápatí těchto e-mailů jsou uvedeny různé údaje a dokonce na printscreenu předloženém žalobcem v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 15 A 43/2018 je odkaz na správní řízení vedené u zcela jiného správního orgánu týkající se zcela jiného subjektu. Věrohodnost předmětného důkazu rovněž snižuje skutečnost, že dle údajů týkajících se podpisu předmětného e-mailu byl podpis připojen v čase 11:38:32, přestože e-mail měl být odeslán již v čase 10:39. Vzhledem ke skutečnosti, že v době odeslání e-mailu platil zimní (tedy středoevropský čas) je velice nepravděpodobné, že by systém registrující připojení podpisu k e-mailu byl nastaven na letní čas (středoevropský čas +1). Dále soud konstatuje, že žádný printscreen e-mailu obecně nemůže zcela prokázat skutečnost, že předmětný e-mail byl skutečně odeslán na nějakou konkrétní elektronickou adresu.   21.     Oproti tomu soupis veškerých e-mailových podání doručených na podatelnu žalovaného dle soudu nevykazuje žádné skutečnosti, které by mohly vzbuzovat pochybnosti o jeho věrohodnosti a vypovídací schopnosti. Všechna e-mailová podání mají přiřazený jedinečný identifikátor, který tvoří nepřerušenou vzestupnou číselnou řadu. Dne 22. 12. 2017 nebyl evidován na e-mailové podatelně žalovaného žádný e-mail doručený Ing. J. či žalobcem. Jediné podání neobsažené v soupisu podání, které s ohledem na velikost bylo zpracováváno ručně, žalovaný soudu předložil. Ani toto podání se netýkalo věci žalobce. V čase, kdy měl být doručován e-mail od Ing. J., není v soupisu evidováno žádné podání.   22.     Z výše uvedeného vyplývá, že proti sobě stojí dva důkazy, a to printscreen e-mailu, prostřednictvím kterého měla být žalovanému doručena podepsaná plná moc, a soupis e-mailových podání doručených na podatelnu žalovaného. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě printscreenu e‑mailu, prostřednictvím kterého měla být žalovanému doručena podepsaná plná moc, existují skutečnosti, které snižují jeho věrohodnost, a to rozdílnost zápatí e-mailu v jeho jednotlivých vyhotoveních založených v různých soudních spisech, čas připojení elektronického podpisu není v souladu s časem uváděného odeslání e-mailu. Oproti tomu soupis veškerých e-mailových podání doručených na podatelnu žalovaného dne 22. 12. 2017 dle soudu nevzbuzuje žádné pochybnosti, které by mohly oslabovat důvěryhodnost tohoto důkazu. S ohledem na výše uvedené soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovanému se podařilo prokázat, že dne 22. 12. 2017 na jeho podatelnu nebylo doručeno e-mailové podání odeslané z adresy „X“, které by obsahovalo podepsanou plnou moc, kterou by žalobce zmocňoval Ing. M. J. k zastupování ve věci projednání přestupku žalobce. Žalobci se pak dle soudu naopak nepodařilo prokázat, že by takové podání žalovanému bylo doručeno.   23.     Na tomto místě soud musí zdůraznit, že samozřejmě je plně na vůli účastníka řízení, jaký způsob doručení svého podání správnímu orgánu zvolí, ovšem v případě využití prosté elektronické pošty jde případná závada v doručování k tíži účastníka řízení. Nepostačí v takovém případě prokázat, že e-mail byl z počítače účastníka řízení či jeho zástupce odeslán, ale musí být doloženo jeho doručení správnímu orgánu. Nejedná se o podání prostřednictvím držitele poštovní licence případně jiné zvláštní licence, ani o případ předání podání orgánu, který má povinnost jej doručit (k obdobnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud v rozsudích ze dne 18. 7. 2006, č. j. 5 Afs 77/2005-67, ze dne 15. 7. 2010, č. j. 9 Afs 28/2010-79, publ. pod č. 2131/2010 Sb. NSS, ze dne 27. 11. 2013, č. j. 1 Afs 93/2013-60, ze dne 7. 1. 2016, č. j. 9 As 43/2015-31, ze dne 20. 9. 2016, č. j. 7 As 164/2016-38, či ze dne 11. 6. 2015, č. j. 7 Azs 113/2015-32). Žalobce by nebyl vystaven nutnosti prokazovat doručení podání, kdyby Ing. J. jako držitel datové schránky k podání využil systém datových schránek.   24.     Správní soudy v minulosti opakovaně judikovaly, že učinil-li ve správním řízení procesní úkon, jímž se nakládá s předmětem řízení, zmocněnec jménem zmocnitele, tedy pokud byl procesní úkon zjevně činěn za jiného, je zákonnou povinností zmocněnce doložit své oprávnění zmocnitele zastupovat. Pokud tak zmocněnec neučiní, je třeba jej k odstranění této vady podání vyzvat. V podrobnostech soud odkazuje na závěry vyslovené v rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/2017–33, který uvedl, že „byla-li tedy žaloba podána zmocněncem jménem zmocnitele (procesní úkon byl zjevně činěn za jiného), je zákonnou povinností zmocněnce doložit soudu své oprávnění zmocnitele zastupovat. Pokud tuto zákonnou povinnost zmocněnec přes výzvu soudu nesplní, pak je soud oprávněn žalobu odmítnout pro nedostatek podmínek řízení, aniž by byl povinen vyzývat ke splnění této povinnosti vedle zmocněnce i samotného zmocnitele.“ Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 7. 2019, č. j. 1 As 283/2018–33, „tento závěr je možné bez dalšího aplikovat i na zastoupení před správním orgánem, neboť podmínky pro jednání za jiného na základě plné moci jsou dány v s. ř. s. i ve správním řádu totožně (srov. § 33 správního řádu a § 35 odst. 7 s. ř. s. ve spojení s § 24 o. s. ř.).“   25.     Žalovaný tedy v daném případě zcela správně vyzval osobu, která uváděla, že je zmocněncem žalobce, aby předložila plnou moc, která bude obsahovat podpis žalobce jako zmocnitele. Z dokazování provedeného při jednání soudu pak vyplývá, že Ing. Jaroš ani přes tuto výzvu podepsanou plnou moc žalovanému nepředložil. Za takové situace tedy žalovaný dle soudu postupoval zcela správně, pokud k podanému odporu nepřihlédl a vyznačil na předmětném příkaze doložku právní moci. Právní mocí příkazu předmětné správní řízení skončilo. V doložce právní moci na předmětném příkazu je uvedeno, že nabyl právní moci dne 21. 12. 2017. V době podání předmětné žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (27. 8. 2018) tedy bylo předmětné řízení o přestupku žalobce více než osm měsíců pravomocně ukončeno. Proto žalovaný nemohl být v dané věci nečinný.   26.     Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem po přezkoumání předmětné věci v rozsahu žalobních námitek dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji ve výroku I. rozsudku podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl.   27.     Soud v souladu s § 52 s. ř. s. neprovedl dokazování výzvou k doložení plné moci s doručenkou a žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti s doručenkou pro nadbytečnost, neboť mezi účastníky nebylo sporu o obsahu těchto podání a jejich řádném doručení.   28.     Současně soud v souladu s § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. ve výroku II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Ústí nad Labem 22. června 2021 Mgr. Václav Trajer v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje I. T. (K.ř.č. 1 - rozsudek)