č. j. 15 A 43/2018-61   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: R. K., narozen „X“, bytem „X“, zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, sídlem Pod Kaštany 245/10, 160 00  Praha 6, proti   žalovanému: Magistrát města Ústí nad Labem, sídlem Velká Hradební 2336/8, 401 00  Ústí nad Labem,   o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) včasně podanou prostřednictvím právního zástupce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zrušit doložku právní moci na příkazu ze dne 7. 12. 2017, č. j. MM/OPA/ODN/85765/2017/Wáw, a to do pěti dnů od právní moci rozsudku. 2. Současně žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení. Žaloba 3. Žalobce spatřoval nezákonný zásah žalovaného ve skutečnosti, že žalovaný vyznačil doložku právní moci na příkazu ze dne 7. 12. 2017, č. j. MM/OPA/ODN/85765/2017/Wáw, přestože pro takový postup dle jeho názoru nebyly splněny podmínky. 4. Žalobce uvedl, že proti uvedenému příkazu podal dne 15. 12. 2017 prostřednictvím svého zmocněnce Ing. M. J. z emailové adresy „X“ odpor. Tento odpor byl následně dne 20. 12. 2017 potvrzen v souladu s § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) podáním se zaručeným elektronickým podpisem. Dne 22. 12. 2017 byla žalobci doručena výzva k doplnění odporu, ve které žalovaný uvedl, že dne 18. 12. 2017 (tedy 3 dny po jeho skutečném podání) mu byl doručen odpor, který nebyl opatřen elektronickým podpisem a podepsanou plnou mocí. Žalobce poznamenal, že předmětná výzva byla vyhotovena dříve, než žalobce svůj odpor potvrdil podáním se zaručeným elektronickým podpisem. Žalobce uvedl, že následně obratem po doručení výzvy doplnil odpor o podepsanou plnou moc. 5. Žalobce uvedl, že i přes doplnění podepsané plné moci žalovaný vydal dne 3. 1. 2018 sdělení, ve kterém uvedl, že jelikož žalobce ani přes výzvu nedoplnil podpis na plné moci, příkaz se stal pravomocným dne 21. 12. 2017. 6. Dle žalobce se žalovaný dopustil nezákonného zásahu, který žalobce spatřuje ve vyznačení doložky právní moci na příkazu, neboť toto rozhodnutí bylo napadeno odporem, který byl podán řádně a včas, a plná moc s podpisem zmocnitele byla řádně a ve lhůtě doložena. Žalovaný dle jeho názoru nezákonně vyznačil doložku právní moci na příkazu, neboť ten byl odporem zrušen. Žalovaný měl pokračovat v řízení o přestupku. Vyznačením doložky právní moci došlo dle žalobce k zásahu do jeho veřejných subjektivních práv. 7. Dále žalobce uvedl, že za současné situace neměl jinou možnost obrany před nezákonným vyznačením doložky právní moci než podání předmětné žaloby na ochranu před nezákonným zásahem. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný souhlasil s tím, že zástupce žalobce dne 15. 12. 2017 podal odpor, který dodatečně stvrdil podáním se zaručeným elektronickým podpisem. Předmětné podání však mělo zásadní vadu spočívající ve skutečnosti, že k podání byla připojena nepodepsaná plná moc, kterou žalobce zmocňoval svého zástupce. Proto žalovaný vyzval zmocněnce žalobce k doplnění podání o podepsanou plnou moc. Zmocněnec dne 20. 12. 2017 elektronickou poštou zaslal žalovanému opět pouze nepodepsanou plnou moc. Zmocněnec žalobce tak nepostupoval dle výzvy a neodstranil vytýkané vady podání. 9. Žalovaný trval na tom, že z judikatury správních soudů vyplývá, že zástupce účastníka řízení musí předložit písemnou plnou moc, která jej zmocňuje k zastupování účastníka řízení. Předložená nepodepsaná plná moc tomuto požadavku dle žalovaného nevyhovuje. 10. Protože žalobce i přes řádné poučení nepředložil řádně podepsanou plnou moc pro svého zmocněnce, který jeho jménem činil úkony v rámci správního řízení, dospěl žalovaný k závěru, že z podání není patrno, že Ing. J. činil tyto úkony za žalobce, a k podání odporu nepřihlédl. 11. K navrženému důkazu printscreenem podání obsahujícího podepsanou plnou moc žalovaný uvedl, že taková elektronická zpráva mu nebyla nikdy doručena. Od zmocněnce žalobce nebyla dne 22. 12. 2017 žalovanému doručena žádná elektronická pošta. Poukázal rovněž na skutečnost, že dle poznámky na spodní části dokumentu zachyceného na printscreenu se má jednat o doplnění odvolání ve věci dle jména cizího státního příslušníka. 12. V doplnění vyjádření žalovaný uvedl, že z dokumentu zachyceného na printscreenu vyplývá, že by mělo jít o zprávu zasílanou Magistrátu hlavního města Prahy ve věci A. M., č. j. S-MHMP 1148510/2017/Šil. Dále žalovaný odkázal na výpis z doručovaných datových zpráv v rozmezí mezi 10:04 a 10:42 dne 22. 12. 2017, ze kterého vyplývá, že žádná zpráva od žalobce ani od Ing. J. žalovanému v daném období doručena nebyla. 13. Dále žalovaný předložil k žádosti soudu úplný výpis elektronické korespondence doručené do podatelny žalovaného za celý den 22. 12. 2017 s tím, že ve výpise chybí zpráva s identifikátorem zakončeným číslem 12399, neboť se jednalo o zprávu velkého obsahu, kterou schránka kapacitně nezvládne přijmout automatizovaně, ale provede se to samostatně pod zachovaným číslem identifikátoru. Zprávu s identifikátorem končícím číslem 12399 žalovaný připojil samostatně. Jednalo se o zprávu od K. M. a byla doručena do systému v 10:53 daného dne. Jednání 14. Právní zástupce žalobce se z jednání písemně omluvil s tím, že vyslovil souhlas s projednáním věci bez jeho přítomnosti. 15. Pověřený pracovník žalovaného při jednání soudu odkázal na písemné vyjádření k žalobě a její doplnění ze dne 28. 3. 2018. Dále trval na tom, že předmětná plná moc opatřená podpisem zmocnitele žalovanému doručena nebyla. Uvedl, že v žalobcem uváděném čase nebyla žalovanému doručena žádná elektronická zpráva do jeho podatelny. Poukázal na skutečnost, že printscreen zprávy není těžké nějakým způsobem upravovat. Zdůraznil, že pokud by skutečně byla zaslána elektronická zpráva žalovanému, bylo by na adresu odesílatele zasláno potvrzení (automatická odpověď), které obsahuje jedinečný identifikátor zprávy. Žádnou takovou automatickou odpověď žalobce nepředložil. Dále poukázal na obstrukční praktiky Ing. M. J. s tím, že zůstává otázkou, proč plná moc, která měla být údajně podepsána dne 15. 12. 2017, nebyla v podáních žalobce ze dne 15. 12. 2017 a 20. 12. 2017 zaslána v podepsané podobě. 16. Při jednání provedl soud důkaz printscreenem z aplikace elektronické pošty, na kterém je zachycen e-mail, kterým měla být žalovanému doručena podepsaná plná moc pro zmocněnce žalobce, printscreenem totožného podání založeným ve spise vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 A 171/2018, spisem Magistrátu hlavního města Prahy sp. zn. S‑MHMP 1148510/2017/Šil, soupisem e-mailů doručených dne 22. 12. 2017 do elektronické podatelny žalovaného a podáním registrovaným u žalovaného pod identifikátorem 20170000012399. 17. Na provedené dokazování pověřený pracovník žalovaného reagoval s tím, že u printscreenu z aplikace elektronické pošty, na kterém má být zachycen e-mail, kterým měla být žalovanému doručena podepsaná plná moc pro zmocněnce žalobce, založeném ve spise sp. zn. 15 A 171/2018, je v rozkliknutém okénku vztahujícím se k použitému elektronickému podpisu uvedeno, že certifikát k podpisu již není platný. Tato skutečnost dle jeho názoru vyvolává pochybnosti o tom, kdy byl předmětný printscreen vyhotoven.     Posouzení věci soudem 18. V § 82 s. ř s. je uvedeno, že každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Podle ustanovení § 87 odst. 1 s. ř. s. platí, že soud o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem rozhoduje na základě skutkového a právního stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. V ustanovení § 87 odst. 2 s. ř. s. je pak zakotveno, že soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Žalovaným je pak podle ustanovení § 83 s. ř. s. správní orgán, který podle žalobního tvrzení zásah provedl. 19. Z obsahu správního spisu vyplývá, že na základě oznámení přestupku Policie České republiky, KŘP Ústeckého kraje, ze dne 25. 11. 2017, č. j. KRPU-220297-3/PŘ-2017-041006-LK, žalovaný vydal příkaz ze dne 7. 12. 2017, č. j. MM/OPA/ODN/85765/2017/Wáw, kterým shledal žalobce vinným z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, (dále jen „zákon o silničním provozu“) a kterým mu byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč. Dne 15. 12. 2017 byl žalovanému z adresy „X“ doručen nepodepsaný odpor proti tomuto příkazu současně s nepodepsanou plnou mocí ze dne 15. 12. 2017, kterou žalobce zmocňoval Ing. M. J. k zastupování v předmětné věci. Na toto podání reagoval žalovaný výzvou k doplnění odporu ze dne 19. 12. 2017, ve které podatele vyzval k potvrzení podání učiněného bez zaručeného elektronického podpisu a k doplnění podání o podepsanou plnou moc pro zástupce. Tato výzva byla doručena Ing. M. J. prostřednictvím systému datových schránek dne 22. 12. 2017 a samotnému žalobci poštovní zásilkou dne 22. 12. 2017. Již 20. 12. 2017 byl žalovanému z adresy „X“ doručen e-mail opatřený zaručeným elektronickým podpisem, který obsahoval odpor proti výše uvedenému příkazu a v příloze nepodepsanou plnou moc ze dne 15. 12. 2017, kterou žalobce zmocňoval Ing. M. J. k zastupování v předmětné věci. Dále je ve správním spise založeno již jen sdělení žalovaného ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. MM/OPA/ODN/85765/17/SDEL, ve kterém žalovaný sdělil žalobci, že mu nebyla doručena podepsaná plná moc pro zmocněnce, který podal odpor, nedošlo tedy k odstranění vad podání, a v důsledku toho se stal příkaz ze dne 7. 12. 2017 pravomocným a nabyl právní moci dne 21. 12. 2017. Na předmětném příkazu je vyznačena doložka právní moci s údajem, že příkaz nabyl právní moci dne 21. 12. 2017. 20. Mezi účastníky je sporná skutečnost, zda byl žalovanému dne 22. 12. 2017 doručen e-mail, k němuž byla přiložena podepsaná plná moc, kterou pro dané řízení zmocňoval žalobce Ing. M. J., či nikoli. Žalobce trval na tom, že podepsanou plnou moc prostřednictvím tohoto e-mailu žalovanému doručil, kdežto žalovaný trval na tom, že i přes výzvu mu podepsaná předmětná plná moc doručena nebyla. 21. Žalobce dokládal své tvrzení, že podepsaná plná moc byla žalovanému včas doručena, printscreenem e-mailu, jehož přílohou tato plná moc měla být. Printscreen obsahuje čas odeslání pátek 22. 12. 2017 10:39, jako odesílatel je uveden Ing. M. J. („X“), je adresován na elektronickou adresu ‘podatelna.magistrat@mag-ul.cz‘, jako přílohy e-mailu jsou uvedeny soubory 6 – podepsaná plná moc.pdf a 5 – příloha odpor.pdf, v zápatí e-mailu je uvedeno: „Ing. M. J. S-MHMP 1148510/2017/Šil doplnění odvolání ve věci pana A. M.“. 22. Na printscreenu totožného e-mailu založeném v soudním spise vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 A 171/2018 jsou rozkliknuta okna vztahující se k podpisu, kterým byl předmětný e-mail opatřen. V okně nazvaném „Message Security Properties“ je uvedeno, že předmětný e-mail byl opatřen elektronickým podpisem v čase 11:38:32. Datum podpisu je nečitelné, neboť je na hraně otevřeného okna. V zápatí tohoto vyhotovení printscreenu je uvedeno „See more about Ing. M. J.“. 23. Žalovaný své tvrzení, že podání obsahující podepsanou plnou moc mu nebylo doručeno, dokládal výpisem veškeré elektronické korespondence doručené na jeho podatelnu dne 22. 12. 2017. V soupisu je u každého e-mailu uveden čas doručení, jedinečný identifikátor podání, odesílatel a předmět. Identifikátor podání tvoří vzestupnou číselnou řadu, ve které chybí pouze podání č. 20170000012399, které pro velký datový rozsah bylo zpracováno manuálně. Toto podání žalovaný rovněž předložil soudu včetně automatické odpovědi, která byla na toto podání vygenerována systémem. Ze soupisu elektronické komunikace doručené na podatelnu žalovaného vyplývá, že za celý den 22. 12. 2017 nebyl žalovanému doručen žádný e-mail z e-mailové adresy „X“ ani z jiné elektronické adresy, která by nějak odkazovala na Ing. M. J. V čase 10:39 dne 22. 12. 2017 nebyla doručena žalovanému žádná zpráva. Dvě zprávy byly doručeny v čase 10:04 a následné zprávy byly doručeny v čase 10:42, 10:53, 11:21 a 11: 49. 24. Na základě návrhu žalovaného si soud vyžádal správní spis Magistrátu hlavního města Prahy sp. zn. S-MHMP 1148510/2017. V předmětném spise nenalezl soud žádné podání, které by bylo zaměnitelné s podáním zachyceným na printscreenu předloženým žalobcem, žádné podání podané dne 22. 12. 2017 a žádné podání, které by jako přílohu mělo soubory 6 – podepsaná plná moc.pdf a 5 – příloha odpor.pdf. 25. Provedené dokazování soud vyhodnotil tak, že z obsahu správního spisu Magistrátu hlavního města Prahy sp. zn. S-MHMP 1148510/2017 nevyplynula žádná pro danou věc relevantní skutečnost. V případě printscreenů e-mailu, prostřednictvím kterého měla být žalovanému doručena podepsaná plná moc, soud uvádí, že jejich věrohodnost snižuje skutečnost, že v zápatí těchto e-mailů jsou uvedeny různé údaje a dokonce na printscreenu předloženém žalobcem v daném řízení je odkaz na správní řízení vedené u zcela jiného správního orgánu týkající se zcela jiného subjektu. Věrohodnost printscreenu rovněž snižuje skutečnost, že adresa podatelny žalovaného je na něm uvedena v apostrofech, když na printscreenu jiného podání, které bylo žalovanému nepochybně doručeno, je adresa uvedena bez apostrofů. Věrohodnost předmětného důkazu rovněž snižuje skutečnost, že dle údajů týkajících se podpisu předmětného e-mailu byl podpis připojen v čase 11:38:32, přestože e-mail měl být odeslán již v čase 10:39. Vzhledem ke skutečnosti, že v době odeslání e-mailu platil zimní (tedy středoevropský čas) je velice nepravděpodobné, že by systém registrující připojení podpisu k e-mailu byl nastaven na letní čas (středoevropský čas +1). Dále soud konstatuje, že žádný printscreen e-mailu obecně nemůže zcela prokázat skutečnost, že předmětný e-mail byl skutečně odeslán na nějakou konkrétní elektronickou adresu. 26. Oproti tomu soupis veškerých e-mailových podání doručených na podatelnu žalovaného dle soudu nevykazuje žádné skutečnosti, které by mohly vzbuzovat pochybnosti o jeho věrohodnosti a vypovídací schopnosti. Všechna e-mailová podání mají přiřazený jedinečný identifikátor, který tvoří nepřerušenou vzestupnou číselnou řadu. Dne 22. 12. 2017 nebyl evidován na e-mailové podatelně žalovaného žádný e-mail doručený Ing. J. či žalobcem. Jediné podání neobsažené v soupisu podání, které s ohledem na velikost bylo zpracováváno ručně, žalovaný soudu předložil. Ani toto podání se netýkalo věci žalobce. V čase, kdy měl být doručován e-mail od Ing. J., není v soupisu evidováno žádné podání. 27. Z výše uvedeného vyplývá, že proti sobě stojí dva důkazy, a to printscreen e-mailu, prostřednictvím kterého měla být žalovanému doručena podepsaná plná moc, a soupis e-mailových podání doručených na podatelnu žalovaného. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě printscreenu e‑mailu, prostřednictvím kterého měla být žalovanému doručena podepsaná plná moc, existuje celá řada skutečností, které snižují jeho věrohodnost, a to rozdílnost zápatí e-mailu v jeho jednotlivých vyhotoveních založených v různých soudních spisech, nestandardní forma adresy, na kterou měl být e-mail odeslán, čas připojení elektronického podpisu není v souladu s časem uváděného odeslání e-mailu. Oproti tomu soupis veškerých e-mailových podání doručených na podatelnu žalovaného dne 22. 12. 2017 dle soudu nevzbuzuje žádné pochybnosti, které by mohly oslabovat důvěryhodnost tohoto důkazu. S ohledem na výše uvedené soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovanému se podařilo prokázat, že dne 22. 12. 2017 na jeho podatelnu nebylo doručeno e-mailové podání odeslané z adresy „X“, které by obsahovalo podepsanou plnou moc, kterou by žalobce zmocňoval Ing. M. J. k zastupování ve věci projednání přestupku žalobce. Žalobci se pak dle soudu naopak nepodařilo prokázat, že by takové podání žalovanému bylo doručeno. 28. Na tomto místě soud musí zdůraznit, že samozřejmě je plně na vůli účastníka řízení, jaký způsob doručení svého podání správnímu orgánu zvolí, ovšem v případě využití prosté elektronické pošty jde případná závada v doručování k tíži účastníka řízení. Nepostačí v takovém případě prokázat, že e-mail byl z počítače účastníka řízení či jeho zástupce odeslán, ale musí být doloženo jeho doručení správnímu orgánu. Nejedná se o podání prostřednictvím držitele poštovní licence případně jiné zvláštní licence, ani o případ předání podání orgánu, který má povinnost jej doručit (k obdobnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud v rozsudích ze dne 18. 7. 2006, č. j. 5 Afs 77/2005-67, ze dne 15. 7. 2010, č. j. 9 Afs 28/2010-79, publ. pod č. 2131/2010 Sb. NSS, ze dne 27. 11. 2013, č. j. 1 Afs 93/2013-60, ze dne 7. 1. 2016, č. j. 9 As 43/2015-31, ze dne 20. 9. 2016, č. j. 7 As 164/2016-38, či ze dne 11. 6. 2015, č. j. 7 Azs 113/2015-32). Žalobce by nebyl vystaven nutnosti prokazovat doručení podání, kdyby Ing. J. jako držitel datové schránky k podání využil systém datových schránek. 29. Správní soudy v minulosti opakovaně judikovaly, že učinil-li ve správním řízení procesní úkon, jímž se nakládá s předmětem řízení, zmocněnec jménem zmocnitele, tedy pokud byl procesní úkon zjevně činěn za jiného, je zákonnou povinností zmocněnce doložit své oprávnění zmocnitele zastupovat. Pokud tak zmocněnec neučiní, je třeba jej k odstranění této vady podání vyzvat. V podrobnostech soud odkazuje na závěry vyslovené v rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/2017–33, který uvedl, že „byla-li tedy žaloba podána zmocněncem jménem zmocnitele (procesní úkon byl zjevně činěn za jiného), je zákonnou povinností zmocněnce doložit soudu své oprávnění zmocnitele zastupovat. Pokud tuto zákonnou povinnost zmocněnec přes výzvu soudu nesplní, pak je soud oprávněn žalobu odmítnout pro nedostatek podmínek řízení, aniž by byl povinen vyzývat ke splnění této povinnosti vedle zmocněnce i samotného zmocnitele.“ Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 7. 2019, č. j. 1 As 283/2018–33, „tento závěr je možné bez dalšího aplikovat i na zastoupení před správním orgánem, neboť podmínky pro jednání za jiného na základě plné moci jsou dány v s. ř. s. i ve správním řádu totožně (srov. § 33 správního řádu a § 35 odst. 7 s. ř. s. ve spojení s § 24 o. s. ř.).“ 30. Žalovaný tedy v daném případě zcela správně vyzval osobu, která uváděla, že je zmocněncem žalobce, aby předložila plnou moc, která bude obsahovat podpis žalobce jako zmocnitele. Z dokazování provedeného při jednání soudu pak vyplývá, že Ing. J. ani přes tuto výzvu podepsanou plnou moc žalovanému nepředložil. Za takové situace tedy žalovaný dle soudu postupoval zcela správně, pokud k podanému odporu nepřihlédl a vyznačil na předmětném příkaze doložku právní moci. Doložka právní moci na příkazu ze dne 7. 12. 2017, č. j. MM/OPA/ODN/85765/2017/Wáw, byla tedy vyznačena zcela v souladu s platnou právní úpravou a zjištěným skutkovým stavem a její vyznačení nelze považovat za nezákonný zásah. 31. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu nedůvodnou, a proto ji v souladu s § 87 odst. 3 s. ř. s. výrokem I. zamítl. 32. Soud v souladu s § 52 s. ř. s. neprovedl dokazování printscreenem e-mailu ze dne 15. 12. 2017 a e‑mailem obsahujícím potvrzení odporu ze dne 20. 12. 2017 pro nadbytečnost, neboť tato podání byla součástí spisové dokumentace předložené žalovaným a mezi účastníky nebylo sporu o tom, že tato podání byla žalovanému řádně doručena a že obsahovala pouze nepodepsanou plnou moc pro zmocněnce žalobce. 33. V souladu s § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. rozsudku soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly a ani je nepožadoval.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Ústí nad Labem 22. června 2021 Mgr. Václav Trajer v.r. předseda senátu           Shodu s prvopisem potvrzuje I. T. (K.ř.č. 1 - rozsudek)